Ondrášovy díry – přírodní památka

Na Ostravici a v jejím bezprostředním okolí je řada zajímavých míst, které je možno navštívit nejen v rámci delšího výletu. Za uplynulé roky, co poznávám tuto oblast, mám v zásobě řadu nenáročných okruhů, které lze absolvovat třeba jako odpolední či podvečerní procházku. Pokud zamíříme z Ostravice na Butořanku a naším cílem není Lysá hora, dojdeme na Lukšinec a dále pokračujeme po turistické značce směrem na Staškov. Právě v těchto místech mineme informační tabuli popisující zajímavost této lokality – jeskyně Ondrášovy díry. Za dob valašské kolonizace si pastevci v blízkosti těchto míst stavěli salaše a využívali příznivého klimatu v jeskyních pro uchování produktů svého hospodářství. V dobách útisku sloužily jeskyně jako úkryt zbojníkům a v nich uschovávali svou kořist. Zajímavou výpravu můžeme ukončit posezením v příjemné hospůdce U Zbuja na Staškově a sejít zpět na Ostravici.

Přírodní památka Ondrášovy díry je jeskynní systém na rozeklaném temeni rozsochy Lukšince, 2 km severozápadně od vrcholu Lysé hory (1323 m). Nachází se v nadmořské výšce 840 až 940 m v Lysohorské hornatině v centrální části Moravskoslezských Beskyd.
Byla vyhlášena v roce 1990, její celková výměra je 4,5a ha a zasahuje katastrální území Malenovice a Staré Hamry II.

Tyto pseudokrasové jeskyně vznikly v druhé a třetí fázi třetihorního vývoje, kdy souvrství byla tektonickými pohyby deformována a lámána soustavami různě se křížících puklin a trhlin. Narušené vrstvy pískovců byly vystaveny intenzívnímu mrazovému zvětrávání a gravitačnímu posunu hornin a tak vznikly systémy puklinových chodeb i větší dutiny.

Hřeben Lukšince patří k nejvýznamnějším pseudokrasovým terénům v Lysohorské hornatině. Po obou stranách se nacházejí na ploše asi 14 ha rozsáhlé povrchové i podzemní pseudokrasové tvary. Těsně podél hřebene jsou dlouhé deprese s holými skalními stěnami, která stupňovitě klesají až do vzdálenosti 150 m od hřebene.

Rozsedlinové jeskyně tvoří obtížné průlezné pukliny rozestupujících se bloků pískovců, které jsou úzké a krátké, bez krápníkové výzdoby.

Nejznámější je Ondrášova (Zbojnická) jeskyně, jejíž vstup se nachází v JV závěru 200 m dlouhé deprese na hřebeni Lukšince, 10 m jižně od turistické cesty na Lysou horu. Celková hloubka je 34,5m a délka průlezných prostor ve třech úrovních je 217m, největší dutina v této jeskyni má rozměry 9 x 7 m a výšku až 5 m.

Malá Ondrášova jeskyně se nachází asi 40 m SV od turistické cesty na Lysou horu. Je hluboká 7,5 m a má délku 10,5 m.

Nedaleko se také nachází Studená (Ledová) jeskyně, která má stupňovitě klesající prostory o délce 10,5 m. Je zde statodynamický mikroklimatický režim, což způsobuje, že se zde udržují ledové náletky i v letních měsících.

Vývoj jeskyní nebyl ukončen, dochází zde k posunu kamenných bloků a k řícení. Z tohoto důvodu jsou jeskyně veřejnosti nepřístupné.

V roce 1989 byla objeveny na SV svahu Lukšince Jeskyně na Lukšinci I – IV. Nacházejí se už mimo území přírodní památky asi 250 m JV od turistického rozcestníku Lukšinec. Největší je Jeskyně na Lukšinci I s délkou prostor 21 m a hloubkou 14 m.

V jeskyních bylo zjištěno zimoviště netopýrů – velkého, vousatého, vodního, řasnatého a brvitého.

Vchod do jeskyně je opatřen mříží, jednak z bezpečnostních důvodů a jednak pro klid netopýrů. V roce 1998 v jedné z jeskyní proběhla záchranná akce mladíka, který se do nitra jeskyně vydal sám, ztratil baterku a ve tmě zažil 55 hodin, na které určitě nezapomene. Teprve po tak dlouhé době ho našli členové horské služby. Měl k dispozici jen vodu kapající ze skály a byl již tak podchlazen, že nebyl schopen za pomoci záchranářů vylézt, musel být vytažen.

Tyto tajemné útvary samozřejmě figurují v řadě pověstí. Je to třeba pověst o Ondrášově jeskyni, ve které je uschován poklad zbojníka Ondráše, pána Lysé hory. Nebo pověst o divé Haně, která se poté, co Juráš zrádně zabil Ondráše, ujala hlídání Ondrášova pokladu. Když se vojáci vydali poklad hledat, Hana jim zahrozila, z oblohy sjel blesk, zaduněl hrom, skála se dala do pohybu i s čarodějnicí. Ta se zřítila do podzemní propasti a kamení uzavřelo vchod do tajné podzemní skrýše. Duch čarodějnice Hany se v okolí Ondrášovy díry zjevuje v podobě velkého hada se zlatou korunkou na hlavě.

Pavla Zemaníková