Ostravice – výprava za vodopády

„Vodopády jsou romantické přírodní výtvory v oázách divoké a nezkrocené přírody, u nichž rytmus nekonečně plynoucího času určuje šumění či hukot padající vody.“

(Z knihy Martina Janošky: Nejkrásnější vodopády České republiky, Academia 2008)

V této celkem nenápadné knížce, která je ovšem prvním přehledem 120 vodopádů naší republiky, nechybí samozřejmě také vodopády v Moravskoslezských Beskydech.

Ten, který chci čtenářům představit, znám odmalička, protože hora Smrk, na jejímž úbočí se nacházejí, je „mou“ horou. Jak by ne, když přímo na jejím úpatí žiji :

Vodopády na Bučacím potoce

Hora Smrk (1276 m n. m.) je druhou nejvyšší horou v Moravskoslezských Beskydech. Bučací potok pramení v sedle mezi Smrkem a Malým Smrkem /1173 m n. m./ v nadmořské výšce 1100 m a je v délce 1260 m levostranným přítokem řeky Ostravice. Oblast Smrku představuje pro kriticky a silně ohrožené druhy živočichů klidovou oblast a tito živočichové jsou velmi citliví především v zimním období. V masivu Smrku byly vyhlášeny přírodní rezervace Smrk (ta byla v průběhu doby rozšířena), Malý Smrk, Studenčany, Bučací potok a na jižním okraji rezervace V Podolánkách a v návrhu je přírodní rezervace Nad Škaredým mostem na Čeladné. Vyhlašování či rozšiřování přírodních rezervací se někdy setkává s názorem, že tyto aktivity mohou výhledově omezovat rozvoj cestovního ruchu, nicméně většina obcí souhlasí s jejím vyhlašováním, neboť jsou si vědomi, že zachovalá a unikátní příroda může být pro ně přínosem. Ochranou těchto míst zůstanou zachovány zbytky typických lesních porostů tak, jak byly dříve běžné.

Vodopády se nacházejí v nadmořské výšce zhruba 800 metrů nad mořem a jsou jedněmi z největších kaskádových vodopádů v moravské a slezské části Karpat. Dva hlavní vodopády měří asi 10 metrů a celková výška kaskády je přibližně 40 metrů.

Vodopády jsou přístupné po lesní cestě, když od nádraží v Ostravici jdeme po červené značce až k rozcestí ke Skalce, kde odbočíme vlevo (značka jde podél potoka), mineme chatoviště, poté studny s vydatnými prameny a za závorou se dáme traverzem hory doprava a asi po ¾ hodině klidné chůze dojdeme k vodopádům na Bučacím potoce.

Upozorní nás na ně nejprve označení přírodní rezervace Bučací potok, jejíž výměra je 35 ha a ochranné pásmo 17 ha, nachází se v katastrálním území Ostravice I, okres Frýdek-Místek v Chráněné krajinné oblasti Beskydy a byla vyhlášena 20. 9. 2004. Návštěvníci poznají přírodní rezervaci v terénu také podle toho, že na obvodových stromech jsou červené pruhy. Informační tabule nás také upozorní na to, že kvůli pestrosti lesa zde byly v poslední době vysázeny původní listnáče – javory, jilmy, jeřáby nebo jedle. K tomuto došlo na základě vyhodnocení, že i když jsou beskydské lesy relativně v lepším stavu než v minulosti, je třeba zejména v chráněných územích doplňovat dřeviny, které zde zjevně chybí. Sazenice, které zde jsou umisťovány pocházejí z lesních školek, kde jsou pěstovány ze semen původních beskydských dřevin rostoucích v rezervacích. Okolní svahy tvoří tvrdé godulské pískovce a méně odolné břidlice. Jsou zde zachovány suťové lesy a vyskytují se zde chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů.

Neopomenu také uvést, že tato lokalita je předmětem různých výzkumů flóry a fauny. Řada těchto prací byla publikována v různých titulech odborné literatury. S platností do 31. prosince 2011 se pracovníkům Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně povoluje vstup a odchyt živočichů za účelem entomologického průzkumu ve všech přírodních rezervacích na Smrku.

Z rostlin je to např. javor klen, jeřáb ptačí, buk lesní, smrk ztepilý, vysokostéblé nivy, oměj tuhý moravský, kamzičník rakouský, nachází se zde bohaté patro mechů se vzácnými a ohroženými druhy.

Z fauny můžeme uvést významný výskyt chrostíků, vlhkomilné druhy střevlíčků, motýli – batolec duhový, batolec červený, babočka osiková, přástevník hluchavkový, vlhkomilní plži, z ptáků – strakapoud bělobřichý, holub doupňák, datel černý, kos horský, jeřábek lesní, sluka lesní, lejsek šedý, ořešník kropenatý, skorec vodní.

Oblast Smrku je trvalým biotypem rysa ostrovida, vyskytuje se zde také vlk obecný a medvěd hnědý.

Efektnost vodopádů je výrazná v období, když ještě stromy nejsou olistěné – při jarním tání je vodní masa vinoucí se ze sedla Smrku vidět i z dálky. Pak se ve své kráse ukazují na podzim, kdy opadne listí, ale asi nejkrásnější jsou v době zimy, kdy není příliš mnoho sněhu, aby se sem bylo možno dostat pěšky. Pokud jsou pár dní mrazy a kaskáda zcela nebo alespoň zčásti zamrzne, naskytne se nám pohled na nádhernou přírodní scenérii. Upozorňuji, že je třeba dbát opatrnosti při přechodu potoka, který protéká přes cestu.

Pokud se nechceme vracet stejnou cestou zpátky, můžeme pokračovat dále travezní cestou k rozcestí Nad Holubčankou, odkud můžeme pokračovat po červené značce dolů (přijdeme k místu, kde jsme odbočili na Skalku) nebo sejdeme na Holubčanku a odtud pokračujeme kolem Smrčku po modré značce na Ostravici. Během celé trasy určitě oceníte krásné výhledy, především na Lysou horu. A v neposlední řadě zde naleznete také klid, neboť tu neproudí žádné davy zvědavců, ale zajdou si tu především ti, kdo se chtějí pokochat krásou a divokostí beskydské přírody.

Pavla Zemaníková