Vì¾e Dolu Alexander kulturními památkami
Pøed nìkolika lety se s koneènou platností uzavøela dlouhá historie tì¾by uhlí v Ostravském regionu. Historie tvoøená událostmi slavnými i tragickými, doprovázená blahobytem i bídou. Její stopy budou postupem èasu stále ménì èitelné, nebo» i pøes památkovou ochranu nìkterých dùlních areálù se poèet do dnešních dnù dochovaných povrchových objektù stále zmenšuje. Nìkteré z nich vám chceme v našem seriálu pøipomenout…
Kdy¾ ulo¾ení uhelných slojí na Dole Hermenegild v Zárubku ukazovalo, ¾e se uhlí nachází i v sousední osadì Malé Kunèice, bylo rozhodnuto vyhloubit tam novou jámu.
V roce 1896 tak zaèalo hloubení jámy, která dostala jméno podle hrabìte Alexandra Palavicíniho, prezidenta Severní dráhy Ferdinandovy, která byla zakladatelem dolu. Ocelová tì¾ní vì¾, která má výšku 30,3 m, byla postavena v roce 1897.
Tì¾ba zaèala v roce 1898 a dùl mìl 938 zamìstnancù. Mechanizace nebyla velká. Uhlí dole k jámì svá¾eli konì a teprve v roce 1918 je nahradily benzolové lokomotivy.
Pro ubytování zamìstnancù byla v roce 1896 zahájena výstavba Staré kolonie a v roce 1901 pak Nové kolonie. Po dokonèení mìly dohromady 90 domù. Jubilejní osada s 27 domy se zaèala stavìt v roce 1927. Všechny tøi dìlnické kolonie Dolu Alexander jsou navr¾eny k zápisu do Ústøedního seznamu kulturních památek.
V roce 1926 byl dùl Alexander administrativnì pøeveden pod Dùl Zárubek a stal se jeho pomocným závodem. Slou¾il pouze k èerpání dùlních vod, vìtrání a prùchodu lidí a materiálu. Veškeré uhlí se ovšem tì¾ilo na Dole Zárubek.
Za dobu své samostatnosti vytì¾il Dùl Alexander 5 910 960 tun uhlí. Hospodáøská krize v tøicátých letech minulého století zapøíèinila podstatné sní¾ení tì¾by a propouštìní horníkù. I kdy¾ Dùl Alexander byl pomocným závodem, byl rekonstruován a modernizován. V roce 1931 byl uveden do provozu nový elektrický tì¾ní stroj. Tì¾ní jáma byla postupnì prohloubena na koneènou hloubku 945 metrù a výdušná jáma na 775,3 metru. Poslední modernizace na Dole Alexander probìhla v padesátých letech minulého století a vìtrní jáma byla vybavena novým elektrickým tì¾ním strojem.
Od roku 1951 tam pracovali a pøipravovali se na své povolání horniètí uèni. Postupnì se však zaèala omezovat tì¾ba, zastaralé povrchové objekty byly pronajaty.
Na povrchovém strojním zaøízení a v jámì se dìlala jen údr¾ba a pravi-delnì se èerpala dùlní voda. K 1. lednu 1979 byla èást dùlního pole Dolu Alexander i s tì¾ním zaøízením pøevedena k Dolu Maršál Jeremenko.
Èinnost Dolu Alexander skonèila 31. prosince 1992. Tì¾ní jáma, hluboká 945 metrù, byla zasypána v roce 1993 a výdušná jáma, hluboká 775,3 m, pak v roce 1994. Smutnou stránkou v historii dolu je rok 1966, kdy pøi výbuchu plynu zahynul jeden horník a devìt pracovníkù bylo tì¾ce zranìno.
Obì tì¾ní vì¾e dolu zùstaly zachovány a jsou kulturními památkami ÈR. Za zmínku rovnì¾ stojí, ¾e zamìstnanci tohoto dolu v letech 1947 - 48 upravili nedaleký park a zøídili tam malou zoologickou zahradu, která pozdìji tvoøila základ zoo ve Stromovce na Slezské Ostravì.
Vítìzslav Hettenberger