Úspìšné poslání golfového míèku z pìti metrù pøímo do jamky zapeèetilo vítìzství golfaøi, který samou radostí nad vyhraným turnamentem mrsknul míèek do davu a vrhnul se na kolena, aby zlíbal trávníèek a od srdce podìkoval Bohu za to, ¾e vyhrál. To, ¾e míèek radostí hozený smìrem k tribunì cáknul jednoho nic netušícího diváka pøímo do hlavy takovým zpùsobem, ¾e se slo¾il jako pytel cementu zapøíèinilo, ¾e vítìz se rázným krokem vydal k tribunì, kde mincí zatlaèil bouli na divákovì èele a zamumlal k neš»astníkovi nìkolik povzbudivých slov doufaje, ¾e pøijde k sobì. Zranìný divák vskutku k sobì záhy pøišel a rozeštkal se samou radostí nad tím jaké ho potkalo ¾ivotní štìstí. Ne tím, ¾e ho do palice bacil míèek vítìze svìtového turnaje, ale vidinou ¾aloby a výše odškodného.
Zatímco si posti¾ený divák spøádal plány jak na golfaøi vydìlat, sportovci, stojícímu na stupních vítìzù, se na tváøi rozlil úsmìv od ucha k uchu. A jakby ne! Právì pøedaný šek za výhru pokryje nejen odškodnìní zranìného diváka, ale zajistí zakoupení jachty, po které golfaø prahnul ji¾ nìkolik let. I kdy¾ se bìhem turnamentu takøka nezapotil, šel si dát osvì¾ující sprchu, aby mohl v okruhu nìkolika stovek pøátel a známých svoje vítìzství nále¾itì oslavit.
Díky své výhøe má náš golfaø zajištìný pohodlný ¾ivot. Ani¾ by musel stále vyhrávat. Titul vítìze US Open zaruèuje pohádkové pøíjmy od sponzorù, kteøí se mohou o jeho pøízeò pøetrhnout. Televizní stanice se navzájem pøedhánìjí v nabídkách neuvìøitelných honoráøù za rozhovor se šampiónem. Nemalé výdaje spojené s obsluhou jachty, soukromého letadla a údr¾bou pohádkové vily pokryjí znaènou mírou peníze placené organizátory velkých turnamentù. A golfaø mù¾e kliïánko jezdit po celém svìtì a mydlit do míèkù na pøekrásných golfových høištích nejménì do svých sedmdesáti…
Po tøech týdnech nadlidské døiny, kterou profesionální cyklista musí odvést v Tour de France, se vyèerpaný vítìz také š»astnì usmívá. Nejvyšší mety se mu podaøilo dosáhnout díky mnoha rokùm odøíkání, nekoneèných kilometrù tvrdého tréninku za ka¾dého poèasí v nepohodlném sedle, a s pomocí kamarádù z mu¾stva. Šek na $750 000, který vítìz nejslavnìjšího cyklistického závodu na svìtì obdr¾í, bude tradiènì rozdìlen jednotlivým èlenùm týmu, bez kterých by vítìzství nebylo mo¾né. Vítìz Tour de France se také bude mít celkem dobøe. Bude-li s penìzi umìt dobøe hospodaøit, bude se vozit ve spor»áku a ¾ít v pìkném baráku. Tì¾ko si ale bude moci vyskakovat tak jako náš golfaø. S nároèným sportem bude cyklista muset skonèit nejpozdìji ve 34 letech. Po zbytek ¾ivota, ne¾ na následky nezdravého pøepínání organismu pøedèasnì umøe, se pak bude kurýrovat z øady neduhù cyklistikou zapøíèinìných, jako na pøíklad ze ¾aludeèních vøedù, køeèových ¾il, prosezelé prostaty, a má-li doopravdy smùlu, z impotence…
Horolezec, který riskuje ¾ivot, aby se vyškrábal na Mount Everest, bude za svojí touhu vidìt svìt na dlani platit zøejmì pìknì dlouho. Jak omrzlými konèetinami, tak za drahé vybavení. Pøekonání nejvyšší hory svìta mu sice pøinese osobní uspokojení a chvilkovou slávu, ale ¾ádné peníze na bankovním kontì. S amputovanými prsty na rukou a na nohou se horolezec tak ještì nanejvýš vydá na pomalou procházku do Prachovských skal…
Ji¾ dlouho se sna¾ím pøijít na kloub tomu, proè na jedné stranì existují sporty, které úspìšným sportovcùm pøinášejí neuvìøitelné zisky, spoleèenské postavení a slávu, zatímco na stranì druhé je moøe zajímavých a vzrušujících sportù, pøi kterých sportovec pøijde nenejvýš k újmì na zdraví a na mizinu. A aèkoliv jde èasto o sporty vy¾adující znaèné umìní, sebezapøení, udatnost a zdatnost, nejsou z nìjakého záhadného dùvodu finanènì nále¾itì ocenìny. I pøes to, ¾e se mezi lidmi tìší znaèné popularitì.
Jako neobyèejnì vnímavý dùchodce si samozøejmì uvìdomuji, ¾e se v jádru jedná o nabídku a poptávku; ¾e masy lidí radìji koukají na fotbal ne¾ na ku¾elky, a ¾e televizní spoleènosti a sponzoøi jsou ochotni zaplatit nekøes»anské peníze za práva televizního pøenosu golfového turnamentu ne¾ za pokrytí mistrovství Etiopie v pøespolním bìhu. Co mnì však nedává spát je napøíklad otázka co èiní tenis tak ú¾asnì dobøe placený sport? Z jakého dùvodu je pohled na tenisový zápas napínavìjší ne¾ tøeba synchronizované plavání, kde krásné plavkynì vystrkují ještì krásnìjší zadeèky a nohy z modré hladiny bazénu? Proè je takový nepøimìøený rozdíl mezi výdìlky rozmazleného, nechutnì uhekaného tenisty, pøi jeho¾ høe musí být diváci ticho jako pìna, proto¾e jinak ho všechno vyvede z konceptu, který si stì¾uje na to, kdy¾ je na kurtu horko nebo vítr a který zanechává hry, kdy¾ je mu slabo nebo má puchýø na patì a dejme tomu odvá¾ného skokana na ly¾ích, elegantního krasobruslaøe, èi svalnatého gymnasty, nad jeho¾ umìním na kruzích se divákùm zatajuje dech?
Osobnì nemám nic proti tenisu. Spíše naopak, i kdy¾ se domnívám, ¾e za to funìní by mìli hráèi dostávat mastné pokuty, proto¾e z jinak zajímavého zápasu se stává nechutná podívaná pøipomínající úryvky z porno filmu. Zrovna tak jako na tenis se však rád podívám na technicky zajímavý a rychlý pozemní hokej. A pøesto si hráèi holdující tomuto sportu musí sami zaplatit i ty smìšnì zakulacené hokejky. Pochybuji rovnì¾, ¾e mezi pozemními hokejisty bude tolik primadon jako mezi tenisty, kteøí si, právì k vùli výši výdìlkù myslí, ¾e jim patøí svìt. Nemyslím si, ¾e si nìkdy pøeètu v novinách èlánek o koulaøi, který si myslí, ¾e pro nìj neplatí zákony a chová se podle toho. Témìø dennì se však dozvídáme o provozovatelých jiných, glamorézních sportù, kteøí se dostávají do køí¾ku se zákonem buï za po¾ívání drog nebo za nespoleèenské chování.
A su¾ují mì další otázky. Jsou napøíklad lehcí atleti ménì sportovci ne¾ tenisté, golfaøi, boxeøi, automobiloví závodníci nebo fotbalisti? Jak k tomu pøijde tøeba takový chodec, který se u svého sportu kroutí jako kdy¾ má bolení bøicha, pøitom se muèí jako Bulhar a navíc je terèem opovr¾livých posmìškù? Proè tento srdnatý sportovec za muka svá a muka, která pøináší divákùm nedostane nále¾itì zaplaceno? Jak je vùbec ospravedlnitelné, ¾e slavný fotbalista za to, ¾e kope do mièudy vydìlá za rok tolik co neurolog, zachraòující lidské ¾ivoty nevydìlá ani za celý ¾ivot? Kde je lidská morálka? Dovedu ještì pochopit, ¾e boxer, kterého poøád nìkdo mydlí hlava nehlava, je za utrpení dobøe zaplacen. Ke konci kariéry je obyèejnì tak na hlavu, ¾e potøebuje finance na vozejèek a na to, aby se o nìj nìkdo nadosmrti staral. Zrovna tak pochopím, ¾e automobilový závodník, který dává pøi ka¾dém závodì ¾ivot v sázku, by mìl být øádnì zaplacen. Ale golfaø nebo tenista? Nad tím mi doopravdy zùstává rozum stát!
I kdy¾ vìci rozumovì nechápu, vím pøesnì co dìlat. Svým vnouèatùm ji¾ od malièka vtloukám do hlavy, aby se místo nudného studování hou¾evnatì vìnovaly honìní míèku na tenisových kurtech nebo dìlání krtkù na golfových høištích. Kdy¾ se jednomu z tìchto sportù budou vá¾nì vìnovat a uspìjí, bude o mì ve stáøí alespoò dobøe postaráno. Pakli¾e vùbec nìkdy sportovkynì budou za svoje úspìchy odmìòovány tak jako sportovci! Ale to u¾ je zase o nìèem úplnì jiném…
Úspìšné poslání golfového míèku z pìti metrù pøímo do jamky zapeèetilo vítìzství golfaøi, který samou radostí nad vyhraným turnamentem mrsknul míèek do davu a vrhnul se na kolena, aby zlíbal trávníèek a od srdce podìkoval Bohu za to, ¾e vyhrál. To, ¾e míèek radostí hozený smìrem k tribunì cáknul jednoho nic netušícího diváka pøímo do hlavy takovým zpùsobem, ¾e se slo¾il jako pytel cementu zapøíèinilo, ¾e vítìz se rázným krokem vydal k tribunì, kde mincí zatlaèil bouli na divákovì èele a zamumlal k neš»astníkovi nìkolik povzbudivých slov doufaje, ¾e pøijde k sobì. Zranìný divák vskutku k sobì záhy pøišel a rozeštkal se samou radostí nad tím jaké ho potkalo ¾ivotní štìstí. Ne tím, ¾e ho do palice bacil míèek vítìze svìtového turnaje, ale vidinou ¾aloby a výše odškodného.
Po tøech týdnech nadlidské døiny, kterou profesionální cyklista musí odvést v Tour de France, se vyèerpaný vítìz také š»astnì usmívá. Nejvyšší mety se mu podaøilo dosáhnout díky mnoha rokùm odøíkání, nekoneèných kilometrù tvrdého tréninku za ka¾dého poèasí v nepohodlném sedle, a s pomocí kamarádù z mu¾stva. Šek na $750 000, který vítìz nejslavnìjšího cyklistického závodu na svìtì obdr¾í, bude tradiènì rozdìlen jednotlivým èlenùm týmu, bez kterých by vítìzství nebylo mo¾né. Vítìz Tour de France se také bude mít celkem dobøe. Bude-li s penìzi umìt dobøe hospodaøit, bude se vozit ve spor»áku a ¾ít v pìkném baráku. Tì¾ko si ale bude moci vyskakovat tak jako náš golfaø. S nároèným sportem bude cyklista muset skonèit nejpozdìji ve 34 letech. Po zbytek ¾ivota, ne¾ na následky nezdravého pøepínání organismu pøedèasnì umøe, se pak bude kurýrovat z øady neduhù cyklistikou zapøíèinìných, jako na pøíklad ze ¾aludeèních vøedù, køeèových ¾il, prosezelé prostaty, a má-li doopravdy smùlu, z impotence… 
vidìt svìt na dlani platit zøejmì pìknì dlouho. Jak omrzlými konèetinami, tak za drahé vybavení. Pøekonání nejvyšší hory svìta mu sice pøinese osobní uspokojení a chvilkovou slávu, ale ¾ádné peníze na bankovním kontì. S amputovanými prsty na rukou a na nohou se horolezec tak ještì nanejvýš vydá na pomalou procházku do Prachovských skal… 
spoleènosti a sponzoøi jsou ochotni zaplatit nekøes»anské peníze za práva televizního pøenosu golfového turnamentu ne¾ za pokrytí mistrovství Etiopie v pøespolním bìhu. Co mnì však nedává spát je napøíklad otázka co èiní tenis tak ú¾asnì dobøe placený sport? Z jakého dùvodu je pohled na tenisový zápas napínavìjší ne¾ tøeba synchronizované plavání, kde krásné plavkynì vystrkují ještì krásnìjší zadeèky a nohy z modré hladiny bazénu? Proè je takový nepøimìøený rozdíl mezi výdìlky rozmazleného, nechutnì uhekaného tenisty, pøi jeho¾ høe musí být diváci ticho jako pìna, proto¾e jinak ho všechno vyvede z konceptu, který si stì¾uje na to, kdy¾ je na kurtu horko nebo vítr a který zanechává hry, kdy¾ je mu slabo nebo má puchýø na patì a dejme tomu odvá¾ného skokana na ly¾ích, elegantního krasobruslaøe, èi svalnatého gymnasty, nad jeho¾ umìním na kruzích se divákùm zatajuje dech?
sportu musí sami zaplatit i ty smìšnì zakulacené hokejky. Pochybuji rovnì¾, ¾e mezi pozemními hokejisty bude tolik primadon jako mezi tenisty, kteøí si, právì k vùli výši výdìlkù myslí, ¾e jim patøí svìt. Nemyslím si, ¾e si nìkdy pøeètu v novinách èlánek o koulaøi, který si myslí, ¾e pro nìj neplatí zákony a chová se podle toho. Témìø dennì se však dozvídáme o provozovatelých jiných, glamorézních sportù, kteøí se dostávají do køí¾ku se zákonem buï za po¾ívání drog nebo za nespoleèenské chování.