Chcete-li vytvoøit pìknou zelenou stìnu, pak urèitì nezapomeòte právì na tuto rostlinu. Habr se vysazuje od nejstarších dob. Kompaktní stìny vytváøejí promìnlivou kulisu bìhem roku a poskytnou ochranu i soukromí.
Charakteristika Habr obecný roste volnì v pøírodì i u nás. Habr je typickou døevinou vlhèích støednì tì¾kých pùd, i kdy¾ jej nalezneme na pùdách lehèích a na sušších stanovištích. Stromy charakterizuje šedá hladká kùra. Hojnì rostou po Evropì, v severní a støední Americe a ve východní Asii. Volnì v pøírodì se vyskytuje asi 35 druhù. Zahrnují opadavé stromy, nìkdy jen keøe.
Habr je døevina lesní a souèasnì se vyu¾ívá jako okrasná døevina nebo keø v zahradnictví a okrasném sadovnictví.
Habr obecný se vyznaèuje pravidelnì stavìnou košatou široce vejèitou korunou. Listy jsou vejèité, støídavé, s výraznou ¾ilnatinou, po kraji pilovité. Listy jsou sytì zelené, na podzim se vybarvují do zlato¾luta. Habry jsou jednodomé, vytváøejí samèí i samièí jehnìdy. Kvetou v dubnu a¾ kvìtnu. Plod je drobný oøíšek s výrazným trojlaloèným blanitým køídlem. Výraznì hladký, pomìrnì štíhlý kmen pokrývá støíbøitì šedá kùra. Ladností kmene se mu vyrovnají pouze buky. Volnì dorùstá kolem 20 m. Koøenová soustava je bohatá, stromy dobøe kotví v pùdì.
Habituální typ ´fastigiata´ je stromovitého vzrùstu, koruna je štíhlá a pøísnì ku¾elovitá. Vzhledovì je koruna jemná, ale souèasnì hustá a neprùhledná. Pùsobí hladkým, jakoby splývavým dojmem.
Nároky na pìstování
Optimální podmínky pro habr pøedstavuje sluneèné stanovištì s vlhèí hlinitou a¾ støednì tì¾kou pùdou. Velmi dobøe se však pøizpùsobí i rùznorodým podmínkám, roste i v polostínu a stínu, na pùdách sušších a lehèích. Nesnese pouze silnì výsušné ji¾ní svahy. Doèasnì snese i zaplavení. Výbornì snáší øez. Hojnì se vyu¾ívá støíhaný na ¾ivé ploty. Velmi dobøe roste i v místech se zneèištìným ovzduším, hodí se do mìstských aglomerací. Habr vysazujeme v bezlistém stavu v pøedjaøí a na podzim. Nemá ¾ádné zvláštní nároky na ošetøení. Netrpí chorobami a napadením škùdcù. ®ivé ploty a pravidelné tvary øe¾eme v pøedjaøí a udr¾ujeme pravidelným øezem v prùbìhu vegetace. Starší exempláøe špatnì snášejí pøesazování.
Habry pro výsadby najdeme prostokoøenné i v kontejnerech. Pochopitelnì pro vìtší délky ¾ivých plotù pøedstavují prostokoøenné sazenice znaènou finanèní úlevu. Prostokoøenné sázíme podle mo¾nosti ihned do pøedem kvalitnì pøipravených výsadbových rýh. Koøeny pøed výsadbou dobøe namoèíme a sestøihneme. Po výsadbì stìnu zkrátíme øezem. Zejména mladé ¾ivé ploty peèlivì udr¾ujeme v bezplevelném stavu. Velmi se osvìdèila nastýlka, která také zabezpeèí lepší hospodaøení s vláhou. V ¾ádném pøípadì jej nelze pou¾ít do vegetaèních nádob.
Pou¾ití Habr se uplatòuje jako solitérní døevina. Dále se pou¾ívá v malých skupinách a kulisách a tvarují se z nìj stìny. Odrùda ´Fastigiata´ patøí mezi velmi známé odrùdy, byla vypìstována pøed rokem 1883. V mládí se vyznaèuje úzkým pravidelným pyramidálním rùstem, v dospìlosti se do stran rozšiøuje.
Kromì vyu¾ití jako solitéra patøí mezi základní døeviny pro ¾ivé ploty. Snese i øez velmi radikální, vyu¾ívá se na ploty rozmanitých výšek, od plùtkù kolem rodinných domù a¾ po stìny a vìtrolamy. Pøesto, ¾e habr øadíme mezi opadavé døeviny, zachovává si svùj pùvab i v zimním období. Listy se na podzim vybarvují do zlato¾luta a mírnì zkroucené vìtšinou zùstávají na døevinì a¾ do jara. Vìtévky se ve stìnì plotu velmi hezky proplétají. Vzhled bezlistých stìn je také pùsobivý. Habr se pou¾ívá velmi dlouho jako plotní døevina. Ve støedních polohách výbornì nahrazuje nìkteré choulostivìjší døeviny, které ji¾ zde mohou namrzat. Kromì olistìní u solitérních stromù se v raném podzimu pøidává i estetické
plodenství.
Habr patøí mezi nepostradatelné døeviny zahradní architektury. Pou¾ívá se od nejstarších dob a rozsah pou¾ití je velmi široký. Pomineme-li lesnickou praxi, kde se zaøazuje do pravidelních lesních porostù, lze jej vyu¾ít od malých soukromých zahrádek ve mìstì i na venkovì, pøes veøejnou zeleò, a¾ po úpravy v krajinì. Velmi dobøe souzní s rozmanitým prostøedím. Vynikne u venkovské chalupy, stejnì jako je nepostradatelný v zámecké zahradì. Solitérní habry se také hojnì vyu¾ívají v pravidelných sadovnických kompozicích. Najdeme je napøíklad v pøísných barokních zahradách, v parterech historických zahrad i jako pohledové dominanty v blízkosti budov, vchodù a schodiš». Nejèastìji se vyu¾ívá jejich pyramidální podoba, která se ještì dotvaruje pravidelným øezem. Nepou¾ívá se pouze na vnìjší ohranièení prostoru. Plùtek z habru mù¾e v zahradách velmi dobøe oddìlit a souèasnì propojit okrasnou a vegetaèní èást. Výbornì také propojuje parkové úpravy s okolní volnou krajinou.
V souèasnosti habr pro¾ívá svoji renesanci, pøedevším jako plotní døevina. Na mnohých místech jej svého èasu zcela zbyteènì vytlaèil snadno dostupný ptaèí zob. Ploty z nìj rychle dorùstají, ale nikdy nedosáhnou pevnost a eleganci habrové stìny. Husté a pravidelné vìtvení vyu¾ívají rádi také ptáci pro hnízdìní.
Barevnì odlišeným listem se vyznaèují nìkteré odrùdy habru obecného. Habr obecný ´Variegata´ má ¾lutopestré listy, bìlavì pestré nabízí ´Albovariegata´ èi ´Marmorata´ a pøi rašení má naèervenalé listy odrùda ´Purpurea´. Z dalších odrùd habru je pozoruhodná napø. ´Pendula´, má nízký vzrùst a do stran široce rozprostøené vìtve.
Jiøí Korejš
Poznámka redakce: Zájem lidí o vlastní kousek zelenì pøetrvává. I lidé, kteøí se o zahradnictví vùbec nezajímali, chtìjí mít nyní aspoò svùj zelený truhlík èi kvìtináè. Široký sortiment rostlin umo¾òuje pìstování mnoha druhù na balkonech, terasách a dalších malých plochách. Stále pøibývají také nové zahrady.
Evropská kampaò „Rostlina mìsíce“ odstartovala v roce 1992. Ka¾dý mìsíc byla pravidelnì pøedstavována okrasná rostlina, vhodná pro trvalé venkovní výsadby do volné pùdy i do nádob. Také my jsme se rozhodli na našich stránkách tuto aktivitu podpoøit. Program probíhal v devíti evropských zemích (Belgii, Èesku, Dánsku, Francii, Irsku, Nìmecku, Nizozemsku, Švédsku, Velké Británii). U nás byl zahájen v roce 2000. Program vede organizace Plant Publicity Holland, která spolupracuje se zahradníky-pìstiteli, øadou souvisejících oborù a odbornými zahradnickými ¾urnalisty nejen v Evropì, ale i v zámoøí.
Úkolem je mimo jiné rozšíøit povìdomí laické veøejnosti a zájem o vyu¾ití zahrad i menších prostor (balkony, lod¾ie) jako odpoèinkových a estetických ploch.
odrùdy, byla vypìstována pøed rokem 1883. V mládí se vyznaèuje úzkým pravidelným pyramidálním rùstem, v dospìlosti se do stran rozšiøuje.