PRÁZDNINY, POŠTA A PÍSEÒ
Poštovními slu¾bami se nechalo inspirovat mnoho umìlcù. Staèí vzpomenout na školní léta, kdy jsme se uèili báseò Jiøího Wolkera o poštovní schránce. Milý Jiøí, doba pokroèila a poštovní schránky u¾ nejsou na ka¾dém rohu, jejich barva se zmìnila z nebesky modré na jasnì oran¾ovou, ale pokud by ovšem nìkdo byl takový staromilec jako já, mohl by spatøit modrou schránku v Holyni, co¾ je víska kousek za sídlištìm Barrandov. Psaníèka – a» u¾ smutná nebo veselá - dnes lidé házejí zepøedu, a tak se radostné i truchlivé zprávy smísí. Kde je konec krásné pøedstavì básníkovì! Ale i psaníèek je podstatnì ménì. Lidé si dnes posílají textové zprávy nebo maily, místo stánku s pohlednicemi hledají internetovou kavárnu.
Èasy se opravdu zmìnily, nedoruèené zásilky le¾í na odesílající poštì a pak všechny v jednom pytli putují kamsi do Brna, do tzv. úschovny nedoruèených zásilek. I tady romantika a pøedstavy umìlce, (v tomto pøípadì mám na mysli „Poš»áckou pohádku“ K. Èapka), dostávají na frak. Tì¾ko si pøedstavit, ¾e v té brnìnské úschovnì mají nìkoho, kdo si klade zalepené dopisy na èelo. Koneckoncù, vìtšina z tìch zásilek je v obálkách s pruhem (pro nepouèené: to jsou zásilky úøední, vìtšinou nevìštící nic dobrého). Karty by se nimi hrát daly; eso by mohlo být tøeba pøedvolání k soudu, èi rozhodnutí o rozvodu… Jen¾e to by skøítkové i poš»ák Kolbaba nutnì museli propadnout hluboké depresi…
Snad právì proto, ¾e my, adresáti, nacházíme ve svých schránkách vìtšinou slo¾enky, výzvy o ulo¾ení zásilky (viz výše zmínìné obálky s pruhem), letáky a oznámení, zmìnilo se i pojmenování tìch, kteøí nám tyhle, vìtšinou nevítané zprávy, nosí. Listonoši, pota¾mo poš»áci nosívali hlavnì dopisy a pohlednice. Nelze nevzpomenout dopisy z vojny, pozdravy z prázdnin, vánoèní a velikonoèní pohlednice. A proto¾e ¾ivot není jen samá radost, obèas se ka¾dému z nás objevilo ve schránce i parte… Slo¾enky, výzvy atd. nám dnes do schránek strkají poštovní doruèovatelé…
Dalším poštovním fenoménem je telegram. Vá¾nì nevím, jak jsou dnes tyhle slu¾by vytí¾ené, ale pamatuji se, ¾e listonoš s telegramem vìtšinou nebyl zrovna poslem dobrých zpráv, tak¾e nebylo právì oè stát. Ale pøeci jen – jeden telegram by asi chtìla dostat ka¾dá z nás – telegram s adresou „Svìt“, telegram, pøi jeho¾ ètení má adresátka v oèích „ú¾as jak Alenka v øíši divù“… Ale listonoš, který tak krásné telegramy nosí, u¾ není mezi námi, je to u¾ nìkolik let, co nám své laskavé zprávy v podobì písní posílá odnìkud shùry…
Pøichází doba prázdnin a dovolených. Doufejme, ¾e se alespoò na tenhle krátký èas stanou z poštovních doruèovatelù zase poš»áci a listonoši. ®e ve svých schránkách nalezneme, kromì ji¾ zmínìných slo¾enek a rùzných výzev, také pár barevných pohlednic a mo¾ná i dopisù. Ovšem, nemìli bychom zapomenout, ¾e i naši blízcí alespoò teï, v létì, vyhlí¾ejí ne poštovního doruèovatele, ale listonoše!