POVÍDAÈKY (24) Holèièka
Ve vlaku nedaleko mne sedìl mladý tatínek s krásnou holèièkou. Pìknì si povídali, tatínek mobilem fotografoval, ¾e to uká¾ou mamince.
Hladová vzala jsem si z tašky suchou housku a holèièka volala tatínku dej mi housku !
On jí povídá: housku nemáme, já ti dám oblo¾ený chlebíèek. Holèièka natáhla moldánky a tak jsem jim jednu ze svých housek nabídla, aby bylo dobøe.
Lidi kolem se usmívali a paní, která se usmívala nejvíc, najednou si zaèala utírat oèi od pláèe.
Delší povídka o malinkém chlapeèkovi
Jdu takhle na naše døevìné nádra¾í a u¾ zdálky slyším, jakoby se tam hádalo deset opilejch trhovcù. Váhavì vstoupím do té boudy a vidím, ¾e tam sedí chlap jen jeden, ale pøesný obraz ¾routa Balouna.
Vedle nìj sedí malinkej chlapeèek s velkejma ouškama a poslouchá, jak Baloun øve: my jsme naštvaný, my tu èekáme hodinu a vlak nejede, je tu napsanej a nejede!
Prásk holí do informaèní tabule!
Povídám "a kam jste chtìli jet?"
No do Týnce do cukrárny, kluk, ¾e né autem, ¾e vláèkem, tak to máme, dráhy zasraný, milostivá.
Prásk holí do tabule!
Vysvìtluji, ¾e šestka v jízdním øádu znamená, ¾e vlak jede jen v sobotu a dnes je støeda.
Nedìlejte ze mì blbce, pøeci 6 je mezi 1 a 7, tak to musí jet ka¾dej den!
Prásk do tabule!
No jó, milostivá se zastává dráhy! To nám tu Franc Józef nadìlal tratí, a» máme prùmysl v Èechách, ¾e jo, a teï nám Evropa radí, jak je zrušit.
Dál velké øvaní, mu¾ probral svìtovou politiku a hùl ¾e má po svém dìdeèkovi … poï sem kluku kam deš … a u¾ ho zaháknul holí za outlej krèek a pøitáhl ho láskyplnì k sobì.
To je dneska výchova, von má v mateøský školce nevìstu, tak jim tam uspoøádali svatbu! A my pudem eštì do Lešan na tanky, to maj kluci rádi.
No jó, milostivá má dost èasu, má na to leta, tak je klidná. Ale … prásk holí do tabule … jak my stihnem tu cukrárnu?
Pøišla parta vodákù a také jedna sousedka A náš vlak taky nejel.
Volám mobilem jílovského pøednostu a on se raduje: " vláèek tam máte za 4 minuty ! "
Mu¾ se obrátil na sousedku: noné, koukejte pani, madam je vzdìlaná, vona má internet a mejluje na nádra¾í … to je pokrok … pani máte doma taky mejly?
Pocem kluku… zaháknutí krèku holí … kam tam lezeš!
Vezmu klouèka kolem ramínek: „Jak se jmenuje ta tvoje nevìsta?“
Prej Magda, ale ještì neví, jestli si ji vezme, hráli si na zásnuby zatím.
Koneènì vláèek pøijel. A kdy¾ jsme v Týnci potom vystupovali, zaøval Baloun: koukni kluku, to je ta inteligentní madam, tu si pamatuj!
Pohladila jsem klouèka. U¾ jsem je nikdy nevidìla ani neslyšela.
Nechám si poradit
Onehdy stì¾ovala jsem si Vlastì na to a ono.