Nebo...tanèit Jak? Jsou rùzné zpùsoby, jak to udìlat. Mù¾eme tøeba chodit do kostela nebo chytat ryby.
Miluji tanec. Moderní, bøišní, spoleèenský i scénický - nejvíc ze všeho ale ten domácí! Kdy¾ si tanèím podle svého. Bez pravidel. A hlavnì: kdy¾ mì nikdo nevidí! Tss, klidnì vyfiknu figuru Michaela Jacksona nebo se postavím na špièky jako baletka. Pøipomíná to falešné zpívání ve sprše. Mù¾u zcela popustit svou fantazii a zatímco klidnì vytváøím svým tìlem pohyby podobné køeèi po uštknutí hada, pøipadám si jako profík. Øeknìte co a já vám to doma pøedvedu! (Ale musíte nejdøív zavøít oèi!)
V tanci je svoboda, jupíí! U¾ívám si tu probuzenou vnitøní radost,dìtskou spontánnost. Tanèím mezi galaxiemi, v pralese nabo na louce plné kopretin, balancuju na špièatém vrcholku hory a vùbec se pøitom nemusím bát, ¾e bych mohla spadnout. Ve své mysli si vytváøím cokoliv! Druhotný efekt? Ten nejdùle¾itìjší: zapomínám, vygumovávám, resetuju. Tak dobrý. Antidepresiva mù¾ou ještì chvíli zùstat v šuplíku.
Pak objevuju novinku. Tuhle disciplínu jsem nevymyslela já. Mají pro ni oficiální název. Prý spontánní tanec.To je ale objev! Nedivím se. Objevujeme nìkteré vìci poøád znovu. Proto¾e poøád zapomínáme na to, co je nejdùle¾itìjší. U¾ívat si ¾ivot! Mìli bychom všichni zaèít úplnì od zaèátku. Jako bychom byli miminka: správnì dýchat, jíst, spát. Místo toho jsme se nauèili vydìlávat, utrácet, šetøit a dìlat si starosti. Tak se nemù¾eme divit, ¾e obèas potøebujeme tu spoleèenskou obludu navleèenou na našich duších ze sebe shodit. Tu hnusnou obludu plnou pravidel a povinností a schémat.
Jsou rùzné zpùsoby, jak to udìlat. Mù¾eme tøeba chodit do kostela nebo chytat ryby. Nebo tanèit jako já. Spontánní tanec je stejnì oèistná zále¾itost jako meditace, je to meditace v pohybu. Proto to tak bezvadnì funguje. Osprchuji se tóny hudby, kterou mám ráda, vykoupu se svìcenou vodou rytmu a pošlu svou mysl do lázní.
Doporuèuji všem, vyzkoušejte si to. Nebo cokoliv podobného. Buïte na chvíli dítìtem, svezte se po skluzavce, poskoète si v lese, staòte se taneèníkem, malíøem nebo zpìvákem, staòte se na chvíli èím jen chcete. Dìlejte vìci, které máte rádi, které vám rozšiøují váš vnitøní svìt, kterým v sobì rostete a léèíte se... ze souèasnosti. Pùsobí to trochu jako vyrá¾ení klínu klínem, ale jsou to dvì rùzné vìci. Musíme vyskoèit ze souèasnosti, abychom se dostali do pøítomnosti svého ¾ivota, abychom byli sami sebou a zároveò umìli být se sebou samými, o to nám hlavnì jde.
Jako bychom byli miminka...