Stvoøení svìta
I kdy¾ my, moderní lidé, v jednadvacátém století máme jiné starosti, pøesto se mo¾ná najdou zvìdavci, kteøí se zajímají o to, jak to vlastnì vypadalo pøi vzniku svìta. Je docela zajímavé, ¾e i kdy¾ to bylo pìknì dávno, stále se tak nìjak nedovedeme dohodnout, jak se to sebìhlo. Teorií o vzniku svìta je samozøejmì nìkolik a mìli bychom k nim být tolerantní! Nemá cenu bazírovat na nìjaké té miliardì let v pøípadì Velkého tøesku ani na tom, jak se ten zaèátek povedl Pánu Bohu. Jen tak mimochodem – vypoèítat stáøí „svìta“ podle biblických údajù se pokoušeli i velikáni vìdy jako Johannes Kepler a Isaac Newton. Také se jistì u¾ dávno zapomnìlo na to, ¾e v roce 1658 se našel troufalec, který urèil bo¾ské stvoøení svìta na rok 4004 pø.Kr. Byl to irský arcibiskup James Ussher. A nebyl to ¾ádný lajdák, nebo» si dal tu práci a sèítáním vìkù starozákonních postav vypoèetl, ¾e Bùh stvoøil svìt v tom zmínìném roce, a to v nedìli 23. øíjna v devìt hodin dopoledne! Bohu¾el se netraduje, zda zohlednil i èetné zmìny historických kalendáøù. ®ádná ze známých vývojových teorií samozøejmì zdaleka není tak pøesná.
Ani pøi popularizaci vìdy se však fixlovat nesmí, a proto je tøeba poslechnout moudrých rad našeho ponìkud opomíjeného velikána Jana Amose Komenského. A tak – aè samozøejmì „malikán“ - musím se sna¾it v jeho duchu pouèovat pokud mo¾no vesele, s jistým nadhledem (Schola ludus) a mo¾ná i alespoò s mírným pøehánìním…
Zaènìme dvìma citáty: „Èas je zpùsob, jakým pøíroda zajiš»uje, aby se všechno neodehrávalo najednou.“ Autorem druhého je pak sám slavný Albert Einstein: „Vìda bez nábo¾enství je chromá, nábo¾enství bez vìdy slepé!“
Zamyslíme-li se – i kdy¾ se øíká, ¾e myšlení bolí – tak obì výše uvedené verze vzniku svìta si vlastnì ani tak moc nekonkurují. Staèí si jen uvìdomit, ¾e obì „teorie“ vycházejí vlastnì z pøedpokladù, které si prostì nikdo neumí pøestavit. Teorie Velkého tøesku pøedpokládá, ¾e asi pøed 14 ti a¾ 15 ti miliardami let byl Vesmír, jsa stlaèen do jediného bodu, v takovém stavu, ¾e mìøení èasu a délky bylo bezpøedmìtné, teplota a tlak byly nekoneèné, a ¾e právì zaèalo jeho nekoneèné rozpínání. Ach – jaká to lahùdka pro naši pøedstavivost, kdy¾ o nekoneènu vìtšinou víme jen to, ¾e tam musí být poøádný rámus, nebo» tam neustále probíhá srá¾ka veškerých rovnobì¾ek, a ¾e jich na tom našem svìtì je nespoèetnì! Ještì slo¾itìjší je, pøedstavit si, ¾e zpoèátku nebylo nic (nebo bylo nic?). Tedy ani hmota, ani èas. A proto¾e nikdo neví, proè ten Velký tøesk vypukl, nic nebrání hypotéze, ¾e to klidnì mohlo být na pokyn nìèeho, nebo nìkoho, a ¾e nìkdo tomu mù¾e øíkat Bùh. Pøi sledování vývoje našeho svìta sice nalezneme v obou tìchto teoriích mnoho rozdílù chronologických i vìcných, musíme ale spíše hledat to spoleèné. Tedy upozornit tøeba na to, ¾e v obou pøípadech se zøejmì na úplném zaèátku ihned objevilo svìtlo. V Bibli to máme èerné na bílém a pøi Velkém tøesku to bylo zcela jistì nepøehlédnutelné široko daleko, proto¾e se právì zrodila šíøka i délka a jistì i výška. Bohu¾el, ani v jednom pøípadì nebylo nikoho, kdo by to vidìl na vlastní oèi! Je jasné, ¾e se musely uvolnit všechny mo¾né fyzikální síly, z nich¾ témìø okam¾itì se osamostatnila gravitace. Silám elektrickým a magnetickým se pak pospolu tak zalíbilo, ¾e spolu velmi kamarádí dodnes, o atomových sílách jsme se pak dozvìdìli teprve a¾ asi pøed sto lety. Tehdy v èasovém bodì 0 vznikly kvarky, leptony, gluony, baryony a další –ony, a daly se velmi rychle do práce. Zaèaly se rùznì pospojovávat, u¾ za sekundu se objevily protony, neutrony a neutrina a za necelé dvì minuty vznikl první zárodek ještì neúplné hmoty – jádro helia. A to je ještì tøeba dodat, ¾e všech tìch procesù se úèastnila i antihmota.
Tím opouštíme první okam¾iky po èasovém bodu 0 a je jistì velmi zajímavé, ¾e se potom v celém Vesmíru zhaslo, a to snad na 300 tisíc let. (Nepøipomíná vám to nìco??!) Bìhem té první vesmírné doby temna se Vesmír neustále rozpínal a chladl, i kdy¾ jeho teplota byla stále doslova nepøedstavitelná. No – on vlastnì nebyl nikdo, kdo by si to mohl pøedstavovat! Doposud volné elektrony pak zatou¾ily po zasnoubení s atomovými jádry a vytvoøení první úplné hmoty bylo dokonáno. ®e pøitom vznikly i jakési plynné izotopy vodíku a helia, a údajnì se mezi nì zamotalo i nìjaké lithium, co¾ byl první kov, i kdy¾ hodnì lehký, to samozøejmì bylo objeveno mnohem pozdìji. Bùh, aè vševìdoucí, to vìdìt nemohl, nebo» prostì nemohl znát tabulku pana Mendìlejeva. Trvalo asi 1 miliardu let, ne¾ se zaèaly tvoøit galaxie a na naši Sluneèní soustavu, vèetnì naší matièky Zemì, pøišla øada po dalších asi 8 mi a¾ 9 ti miliardách let.
Naše Sluneèní soustava pak vznikla jakýmsi ohromným shlukem èástic z „prasluneèní“ plyno-prachové mlhoviny, nejspíše po výbuchu nìjaké velmi blízké a velmi hmotné hvìzdy, tzv. supernovy. Právì po takovémto výbuchu se toti¾ do tvoøící se Sluneèní soustavy dostaly chemické prvky, které u¾ døíve vznikly v nitrech hvìzd starších galaxií.
Kdybychom trochu pøehánìli, tak se dá øíci, ¾e celou naši Zemi tvoøila z poèátku jakási „praatmosféra“, nebo» to byl jeden mohutný chuchvalec ¾havých plynù a plazmy. No, a ¾e podle Bible byla stvoøena naše Zemì døíve ne¾ hvìzdy, to je malý bo¾ský renonc, který lze zahrnout do lítosti. On toti¾ Pánbùh byl otcem konzervativním, a proto i tvrdým zastáncem geocentrické teorie svìta, která mìla poøádný koøínek, nebo» vydr¾ela a¾ do støedovìku. Teprve Mikuláši Koperníkovi se podaøilo tuto teorii nahradit novou teorií – heliocentrickou. Prosadit její uznání dalo jeho následovníkùm pìknou práci a nìkteøí na to doplatili i vlastním ¾ivotem… To ale trochu pouèenìjší ètenáøi jistì u¾ dávno znají a navíc jsme notnì poskoèili v èase. Pøiznejme si nakonec, ¾e je klidnì mo¾né, ¾e apoštolové – evangelisté i prastaøí kronikáøi pøi sepisování Bible nìco popletli a trochu to všechno zpøeházeli – známe pøece své Papenheimské!
Tím jsme letmo prolétli prvními miliardami let našeho Vesmíru, které by se v biblickém pojetí vlastnì daly pøipojit k prvnímu dni stvoøení svìta. Pokud bude nìkdo protestovat, prosím, aby se vrátil na konec druhého odstavce tohoto elaborátu!
Stvoøení svìta
