O fotografování, aneb fotogenický fotograf Josef Hlinomaz
Málo platné - i kdy¾ náš Mistr nevynikl jako fotograf, nelze mu upøít, ¾e byl skvostnou figurkou našich filmù. Hrával vìtšinou menší role, ale re¾iséøi by sotva našli skvìlejší obsazení, a øeknìme si popravdì, ¾e zastínil èasto i velmistry pøed kamerou. Tak sám nikdy nemohu zapomenout na hospodské rvaèky v "saloonech" Limonádového Joe. Ostatnì v našich vzpomínkách paní ilustrátorka Olga Janíèková neopomnìla napøíklad fotografii, na ní¾ se Pepík s nespoutanou chutí a vášní zakousl i do houslí.
Byl skvìlým hospodským Palivcem, ale také šikovatelem Vaòkem, a nic bych nedal za to, ¾e by byl nejskvìlejším ¾routem Balounem, kdyby ho re¾isér do této role obsadil. Pùvabný byl ovšem poka¾dé, kdy¾ mìl hrát vandráky a loupe¾níky, a svou fotogenickou postavu skvìle uplatnil i jako asistent psychiatra Chocholouška ve filmu "Jáchyme, hoï ho do stroje." Kdy¾ tedy ještì dnes na kdekoho chceme poslat Chocholouška, máme hned pøedstavu o tom, jak nás v bílém plášti sebere Pepík Hlinomaz.
Kdy¾ jsem pøipravoval 52 setkání s Josefem Hlinomazem v dávno zaniklém Svìtì v obrazech, býval zapracován do jinak pestrého èasopisu v podobì osvì¾ující humorné postavy. Na dalších stránkách bývali ovšem také státníci, kteøí se v tìch èasech, na poèátku sedmdesátých let, líbali tím vøeleji, èím víc se nám eklovali. Vzpomínám si, jak jsme jednou hodnotili pøíjezd Bre¾nìva do Prahy.
Na letišti jej vítal Gustav Husák, a hubièky jen mlaskaly. hned na levou, hned na pravou tváø, potom si to ještì zopakovali, a scéna konèila vøelým, skoro bych øekl francouzským polibkem ústa na ústa. "Ti dobytkové se políbili celkem desetkrát", pravil Hlinomaz, kdy¾ jsme listovali novinami.
"No èuòárna to byla", odvìtil jsem, "ale s tím poètem (a na poèty byl Pepík slabý, jak sám pøiznával) to nesedí. Bylo tìch polibkù jen pìt", namítl jsem. Ale on na to: "Tak to tedy ne. Musíme poèítat ¾e byli dva, poka¾dé si mlaskl jak Husák, tak Bre¾nìv, tak¾e dvakrát pìt je deset."
A tak, i kdy¾ sám jako fotograf moc nevynikl, málo platné, jako hodnotitel historických a filmovì dolo¾itelných scén, byl Hlinomaz mistrem nad mistry. Nahlédnìte, jak on sám své fotoumìní hodnotí:
Tak tedy: Jestli fotografuju? Taky jsem s tím zaèal. Jednoho dne ocitl jsem se v Odìse, abych se odtamtud plavil lodí do Tunisu. A co nevidím, kdekdo z té naší výpravy má kolem krku øemen a na øemeni aparát. Nìkteøí turisté mìli jich nìkolik a vypadali jako vìšák na aparáty za výkladní skøíní.
Takový turista má aparát na èernobílý film, aparát na barevný film, aparát na barevné diapozitivy, apartát na plastické barevné snímky pro výrobu kotouèù do kukátek na koukání na barevné plastické obrázky a aparát na filmování, tedy na výrobu filmù pro domácí biograf, v nìm¾ hraje hlavní roli vlastní cho», nebo» cho» sama filmovati neumí a jsou z toho potom snímky a la cho» na oslu, cho» na kráèejícím velblouzaostøili buï na nìco nebo na nekoneèno. Ale kdy¾ ten turista, co mi tam dával film, nebyl po ruce a oni se mdu, cho» smlouvající s Arabem v turbanu, cho» s melounem, cho» s Mamelukem, cho» obklopená domorodými dìtmi tou¾ícími po cigaretì, cho» po kotníky v moøi, cho» po kolena v moøi, hlava choti v moøi a naopak, cho» s melounem na poušti, pod oran¾ovníkem, pod datlovníkem, pod fíkovníkem, na lodi, za lodí, pøed lodí a pod lodí, cho» v Kartágu a opìt chotiny nohy koukají z vody a voda teèe z vyléznuvší choti z vody, cho» pije kafe a cho» v Orientì zakuøuje vodní dýmku.
Tenhleten man¾el donutil pak jednou cho», aby lezla na bárku, a cho» spadla do vody v letních šateèkách a celý den spolu nemluvili a pan cho» si zapomnìl votrávenou cho» vyfotit, ale mo¾ná, ¾e ani nechtìl, byla by ještì votrávenìjší.
Dychtiv tìchto radùstek, zakoupil jsem si v Odìse aparát Ljubitel a zapoèal jsem s fotografováním. Ochotní spoluturisté mi do aparátu vlo¾ili film, naøídili mi expozici, ì vyptávali, kolik mám dinù a šajnerù a já nevìdìl, tak jsem nakonec zaostøil na nekoneèno a fotil jsem všude všechno - a víte, ¾e to všechno dobøe dopadlo?
A tak po návratu opatøil jsem se Exaktou Varex (ještì ji mám schovanou i s Ljubitelem) a dal jsem se do toho. Jen¾e zas mi tam museli dávat film a zase mi museli radit. Mám i expozimetr. Ale zjistil jsem, ¾e nemám dost inteligence, abych pochopil, co ty èíslice znamenají a co znamenají podobné èíslice na objektivu, kde je jich snad ještì mnohem víc.
A na tom aparátì je tolik maèkátek, otáèítek a nakrucovátek, ¾e jsem si to nikdy nezapamatoval, a tak po urèitých zkušenostech pøestal jsem aparáty s sebou vozit. Za prvé to furt pøeká¾í, za druhé se to furt nìkde zapomene, za tøetí musíte nìkoho votravovat, aby vám tam dal film a aby vám exponoval, a za ètvrté si pak dáte udìlat snímky, jimi¾ jste sice nadšen, ale které se vám døíve èi pozdìji ztratí i s tím filmem, a u¾ je nikdy neuvidíte a nenajdete, nanejvýš kdy¾ hledáte nìco úplnì jiného. A tak se na nì po letech podíváte a pak u¾ se ztratí nav¾dy. Za páté, kdy¾ necháte nìkde aparát le¾et, je pravdìpodobné, ¾e ho nìkdo ukradne.
Leè poštìstí-li se vám nìkdy fotografovati dámu jen tak beze všeho, jak byla stvoøena, výsledek je buï èerná víla ve tmì neznámého pùvodu, anebo se musíte poradit s odborníkem. Jen¾e, kdy¾ se s takovými vydaøenými snímky nìkde pochlubíte, je pravdìpodobné, ¾e vám je nìkdo ukradne. Abyste tomu pøedešli, schováte si ty snímky tak, ¾e u¾ je nikdy nenajdete, film rovnì¾, a stejnì vám zbude jenom ta vzpomínka a tu byste mìli i bez fotografování, nebo» nejen fotografováním ¾iv je èlovìk v souvislosti s dámami, není-li¾ pravda?
A tak si myslím, ¾e pøece jenom nejlepší je, kdy¾ fotografuje nìkdo, kdo to umí. Jednak tìch fotografií na svìtì musí být tolik, ¾e se to nemù¾e nále¾itì uplatnit. a za druhé, za tøetí, za ètvrté, za páté a tak dále, do nekoneèna... leda¾e, a u¾ prý nìco takového existuje, Japonci to vykoumali, fotografický aparát pro vola. To je mùj pøípad. potøeboval bych aparát s nìkolika roboty a s vìtším poètem kybernetù a s jedním robotem navíc, který v pøípadì, ¾e bych aparát zapomnìl, by vykøikoval: "Vole!" nebo aspoò "Blboune, zase jsi mì zapomnìl!" Eventuálnì v Neapoli mohl by vykøikovat "Zlodììììììj, chy»te ho!" Italsky samozøejmì. S Neapolí, jak u¾ víte, mám toti¾ ty nejošklivìjší zkušenosti. Ještì, ¾e jsem tam nemìl aparát.
