Tak nìjak to øíkal ve známém filmu anglický preceptor poslednímu èínskému císaøi Pchu-I. Porozhlédnìme se a posuïme, nakolik mìl pravdu. Poslou¾í nám k tomu televize.
Ka¾dý všední jsme mohli shlédnout poøad „Pálí vám to“. Do køesla usedli lidé rùzných spoleèenských vrstev ze všech krajù naší republiky, aby podle definice uhodli, jaké slovo se skrývá na obrazovce. Byli jsme svìdky rychlého úsudku, opatrnosti i naprostého selhání, zejména, jde-li o málo pou¾ívaný èi zastaralý výraz. Mìli jsme mo¾nost nahlédnout i do mysli autora poøadu, který mnohdy uvedl scestné a zavádìjící definice slov.
Obecné dorozumívání dostává na frak i v Krampolovì poøadu Nikdo není dokonalý. V plné nahotì se tu pøedvádìjí nejen záva¾né mezery ve vzdìlání, ale té¾ kouzelné posuny v chápání rùzných výrazù.
Obrazovka nám poskytla mo¾nost nahlédnout do nitra mnoha lidí i v poøadech jako jsou Vyvolení. Pobavení vyvolávaly vyjadøovací schopnosti Jindøichovy, stejnì jako Kaèenèin široký rozhled a psychické výlevy vítìzného Vlada.
Samostatnou kapitolou, vdìèným námìtem pro vìdce, by mohla být vystoupení politikù. Charakteristická je mluva Václava Havla, hledající co nejpøesnìjší vyjádøení myšlenky, stejnì jako neúprosná gradující logika Miloše Zemana. Protikladem mù¾e být vyjadøování Miroslava Kalouska, jeho¾ intonace návštìvníka hospody 4. cenové skupiny dává tušit, ¾e mu schází „Kinderstube“ zámo¾né bur¾oasní rodiny.
Jako génius prùmìrnosti se projevil bývalý ministerský pøedseda Gross zejména pøi vysvìtlování pùvodu penìz na byt, a zaplatil za to postavením i politickou kariérou.
To Paroubek je jinaèí kádr. Pøímoèaré a tvrdé vystupování vyplývající z jeho „zbytnìlého sebevìdomí“, jak to nazval Miloš Zeman, mu vyneslo jak pøízeò a širokou podporu, tak i zuøivost názorových protivníkù.
Zbytnìlým sebevìdomím oplývá i další nova na politickém nebi, ministr zdravotnictví David Rath. Opírá se pøi tom o znaènou dávku inteligence, kvalitní vzdìlání a zkušenost ze soupeøení se stejnì zdatnými profesními kolegy. Jeho pohotovost a schopnost opìtovat slovní útok mu generuje poèetné øady odpùrcù i pøíznivcù. Pro jeho hlavního protivníka, senátora Julínka zas platí, ¾e co na srdci, to na jazyku. Kdy¾ se „uvolòoval“ v Krausovì televizním poøadu, jasnì definoval, ¾e reprezentuje ty lékaøe, pro nì¾ není medicína hlavnì slu¾bou bli¾ním, ale pøedevším cestou k bohatství.
Aby slova vynesená mezi lid nebyla oknem do duše øeèníkovy, o to peèují èetné specializované agentury. Doká¾í vysondovat, co lidé chtìjí slyšet a na objednávku zamaskují i ten nejnestoudnìjší úmysl do stravitelného hávu. Na nì bychom si mìli dát velký pozor a nauèit se èíst mezi øádky tak, jako jsme to dìlali za okupace nìmecké i sovìtské.
Ale ruku na srdce. Kolik lidí mezi námi se o veøejné dìní zajímá? Kolik lidí má na to èas? Lhostejnost a nezájem v našich myslích jsou nejvìtším spojencem mocných a bohatých v jejich nekoneèném úsilí o maximální zisk.