Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Tibor,
zítra Sáva.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamìtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi popisujeme dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat.
 
Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.
 
Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.
 

Sodovka
 
Tak jsme øíkali našemu pøepychovému nápoji. Proto¾e byla ¾lutá a èervená, tak ta èervená se nazývala malinovka. ®lutá byla pravdìpodobnì z citrónu, ale ta èervená opravdu vonìla malinami. A potom! Mìla opravdu tolik bublinek, ¾e po napití se slastnì øíhlo. Ó ta lahoda a hlavnì vzácnost!
 
Ve Frenštátì se vyrábìly sodovky u firmy ®molík. Jejich chu» byla tak  vynikající,  ¾e ani jeden souèasný nápoj je nemù¾e pøekonat. Prodávaly se v tak zvaných zoïácích, co¾ byly prùsvitné láhve, ani u¾ nevím zda ètvrt¡ nebo pùlitrové s bílým porcelánovým uzávìrem. Jen¾e dostat se k takové sodovce nebylo právì snadné. V naší domácnosti jsem je nevidìla nikdy, kupovaly se jen v hospodì a tam se rovnou konzumovaly. První sodovku jsem urèitì pila v hospodì u Viktora. Mìl vzadu i krám a kdy¾ šla maminka nakupovat a já jsem ji doprovázela, dostalo se mi nìkdy v šenku odmìny. Na pultì, na nìho¾ jsem sotva dosáhla – byl jenom pro dospìlé, stála sodovka. A pilo se samozøejmì z flašky.
 
Nìkdy na zaèátku války se do Trojanovic pøistìhovali Štopflovi. On byl strá¾mistr, ale takový, ¾e ka¾dý mìl z nìho respekt, jezdil po dìdinì na kole a ihned se pøiøadil k vyšší venkovské tøídì v hospodì u karet. Zapsal se mi do pamìti jako úpravný a opravdu milý pán. Jeho ¾ena byla vysoká a rázná a nastìhovali se nad konzum – øíkalo tak obchodu, který mìlo dru¾stvo Budoucnost - do podkroví. ®ádný pøepych. Kuchyò a lo¾nice, záchod a voda na dvoøe. Štopflovi mìli dvì dcery – starší Olgu, která byla spolu¾aèkou naší Jindry na obchodní škole a mladší Ernu. Ta pøišla do naší tøídy, modrooká se svìtlými kudrnami naèesanými do kohoutka, v krásných a hlavnì jiných šatech, ne¾ jsme nosily my ostatní -  byla tedy mou rovesnicí.
 
Pøesto ¾e patøili k místní honoraci, byla i paní Štopflová velmi vlídná a kdy¾ si mì Erna pøivedla na návštìvu, v¾dy tam bylo nìco dobrého k snìdku. Spíš nìjaký dobrý mouèník – to se u nás nevedlo, u nás se pekly buchty a obyèejné koláèe, a tak jsem to vychutnávala.
 
Jednou jsem se pøiøadila k paní Štopflové cestou z kostela. Bylo to pøece jenom pìkný kousek – pro mì celých pìt kilometrù, jenom pro nì o polovinu blí¾e – bydlely pøece jenom v tom konzumì. Bylo to v létì a bylo vedro.My s Ernou jsme umíraly ¾ízní a prosily jsme o zastavení na sodovku v hospodì.
 
Kolik tìch hospod  na cestì z Frenštátu do Ráztoky bylo! První, hned na nádra¾í mìli hospodu Zelenkovi – jejich krásná a jediná dcera Olga zemøela brzy po válce – pracovala ve spoøitelnì a pøi výmìnì penìz se nakazila tyfem.
 
Další byla u „Toboláøù“, potom u  „Balitù“ – jak se zpívávalo „Okolo Bality teèe voda“ a opravdu kolem ní dodnes teèe øeka Lomná, další mìli v nájmu Nytrovi, hned vedle nich byla døevìnice a v ní hospoda „U Káòù.“ Za mého mlada u¾ pohostinná nebyla. Potom „Útulna pod Pustevnami u Kociána“, ale proto¾e se jmenoval køestním jménem Viktor, øíkalo se tam u Viktora. A nejmladší hospoda a zároveò hotel byla „Ráztoka“. Její majitel Petr byl po první svìtové válce delší èas v Americe a po návratu za peníz, který tam vydìlal, postavil pìknou útulnu.  Chodilo se jenom pìšky a   nikdo nemohl cestou z kostela  zahynout ¾ízní. Naši staøíèek se v nedìli  po mši svaté  zastavovali v hospodì kousek od kostela – u „Havrlanta“, takovou mìli ¾ízeò. Bohu¾el, ji hasili koøalkou.
 
My jsme se zastavily „U Toboláøù“. Byl krásný letní den a pøed hospodou bylo pod staletými lipami pìkné posezení.
 
Paní Štopflová nás tam usadila a šla dovnitø pro obèerstvení. Co jiného to mohlo být, ne¾ sodovky. Nesla však ještì dva rohlíky. Pro  mì to bylo velké pøekvapení. Doma jsme jedli velmi skromnì a tak jsem do té doby nikdy neslyšela o tom, ¾e se nìco na nìco nesmí jíst. Jenom od malièka nám pøipomínali, ¾e po tøešních se nesmí mléko. A tady paní Štopflová nám nabídla rohlíky. I ten rohlík byl pro mì vzácný, ale proè ho jíst pøedem? „Kdepak, dìvèata, nejdøíve v ¾aludku musíte nìco mít a teprve potom se mù¾ete napít sodovky. Jinak by vám sodovka ublí¾ila“. Byl to velký nervák. Dostat do  vyprahlého krku suchý rohlík s upozornìním, ¾e se musí poøádnì roz¾výkat a dívat se pøi tom na láhev se sodovkou, jak v ní pomalu stoupají bublinky.
 
Koneènì jsem se doèkala a s chutí jsem se mohla pustit i do sodovky. Jakou mìla barvu si nepamatuji, ale byla výborná a já jsem s velkým gustem krásnì  odbrnkávala.  Ani to být nemìlo. Paní Štopflová mi vysvìtlila, ¾e se to ve spoleènosti nedìlá.
 
Nevím, kde skonèili Štopflovi. Nejdøíve se odstìhovali do Frenštátu a pan Štopfl – by» to byl velmi hodný a tolerantní èetník a nikomu neublí¾il, mìl  po válce nìjaké problémy. Dcera Olga se provdala a brzy po svatbì zemøela – „na kalup lunzoch“, tak se tenkrát øíkalo rychlé tuberkulóze. Štopflovi z Frenštátu zmizeli. I moje spolu¾aèka Erna s naèesaným kohoutkem ve vlasech. Na laskavou paní Štopflovou se mi vzpomínka spojila s obyèejným rohlíkem a hlavnì se sodovkou.
 
Hana Juraèáková
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 23.04.2016  08:05
 Datum
Jméno
Téma
 23.04.  08:05 EvaP
 20.04.  10:34 ferbl
 20.04.  07:38 Von
 20.04.  06:23 Bobo :-)))
 19.04.  18:48 ferbl
 19.04.  17:24 kusan
 19.04.  15:49 Von
 19.04.  14:43 ferbl
 19.04.  08:40 Von
 19.04.  08:34 Marta U.