Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Libìna,
zítra Saskie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Støípky z mocnáøství


vám nabízíme neuèesanì a na pøeskáèku. Kyvadlo odporu k Rakousku se u¾ pøesunulo na opaènou stranu, a tak i ty støípky jsou spíše vlídné a úsmìvné…

 

Juarez kontra Maxmilián


Jako klouèek tak dvanáctiletý jsem doslova hltal “mayovky“ a mám dodnes v pamìti, jak jsem naprosto nechápal historické souvislosti, o co a komu v té dobì šlo. Jedna kapitola se toti¾ jmenovala stejnì, jako mùj text. Èasem jsem trochu pochopil a mo¾ná pokud budete chvilku èíst moje povídání, pochopíme spoleènì víc.


Maxmilián {Ferdinand Maxmilián Habsburský (1832-1867)}
byl o dva roky mladší ne¾ budoucí císaø, a jak u¾ jsem nìkde psal, o jeho skuteèném otci byly a jsou dohady. Pravda je, ¾e další bratr Karel Ludvík býval také nazýván výstavní arcivévoda, proto¾e byl pou¾itelný jenom jako otevíraè rùzných slavnostních akcí. No a nejmladší Ludvík Viktor myslím skonèil v jakési nedobrovolné polointernaci pro svou slaboduchost a snad i homosexuální sklony.


Zato Maxmilián se vydaøil. Od mládí miloval moøe, proto si vybral i slu¾bu v rakouském námoønictvu a zdá se, ¾e se vlastní pílí domohl admirálské hodnosti. Starší bratr ho jmenoval velitelem celého rakouského námoønictva a on se toho úkolu zhostil se ctí, aè musel zmáhat i vlnu odporu. (Vzpomeòme na Napoleonovo hodnocení rakouských velitelù.) Bratr císaø se ovšem postavil na jeho stranu.


Další Maxmiliánovy ¾ivotní osudy jsou velmi pestré. Zamiloval se do dcery belgického krále Charlotty a vztah to byl oboustranný. Po svatbì pøijel jako místokrál v Lombardii a Benátsku do Milána. Jen¾e netrvalo dlouho, Rakousko se muselo Lombardie vzdát a císaø z toho (zøejmì neprávem) vinil bratra Maxmiliana. Ten odjel ura¾ený i se ¾enou do Terstu na svùj pøekrásný a proslavený zámeèek Miramare. A potom se trochu vznešenì nudil…


Díky Napoleonovi nastal po èase v jeho ¾ivotì záva¾ný obrat. František Josef nikdy nemìl Napoleona III. rád a v soukromí mu øíkal "arcilotr", ale pøesto ho musel jako vládce Francie respektovat. Tì¾ko u¾ dneska urèit, kdo a kdy pøišel jako první s tou iniciativou, ale francouzský samozvanec na trùnu urèitì patøil k tìm, kteøí Maxmiliana poòoukali. Byly mu nabídnuty ještì dvì koruny. Královská koruna øecká a polská. Maxmilián je však obì odmítl a rozhodl se pro císaøství ve vzdáleném Mexiku. Ještì musel s bratrem Františkem Josefem vyøešit jednu delikátní otázku. Mìl se vzdát všech následnických práv na habsburský trùn. V Terstu se o tom mezi bratry strhla bouølivá diskuse, ale nakonec Maxmilián souhlasil.


10. dubna 1864 pøijal Maxmilián mexickou deputaci, od které se dozvìdìl, ¾e pro to, aby se on stal císaøem, bylo více ne¾ 70% obyvatel. Maxmilián oznámil zrušení regentství generála Almonteho a stal se skuteèným císaøem. Proti nìmu se postavil bývalý autoritáøský prezident Benito Juaréz. Maxmilián se dopustil nìkolika chyb. Na jedné stranì chtìl v zemi, v ní¾ více ne¾ polovina zemì byla negramotná, zakládat muzea, na druhé stranì vydal „krvavý dekret“, na jeho¾ základì se zajatci na obou stranách rovnou støíleli. Proti Maxmiliánovi se postavil i sousední stát USA, kde v té dobì , v roce 1865, skonèila obèanská válka. Francouzská armáda opustila Mexiko, Anglie zachovávala neutralitu a Maxmilián zùstával cizincem, kterému nepomohly ani sbory dobrovolníkù i z Rakouska a Èech. Mo¾ná si vzpomenete, jak „ser¾ant Vosátka“ organizoval v cirkusu Humberto výpravné scény i z mexické války. Vlastnì obèanské války.


Maxmiliánova ¾ena Charlota stála man¾elovi v Mexiku vìrnì po boku, pozdìji odjela do Evropy shánìt podporu. Za man¾elem se u¾ ale nikdy nevrátila, propuklo u ní šílenství. Císaø byl v cizí zemi poøád osamìlejší. S pomocí zrady pronikli v noci na 14. kvìtna 1867 nepøátelé do mìsta a Maxmilián byl pora¾en.


13. èervna 1867 zaèal soudní proces. Maxmilián a jeho generálové Miguel Miramón a Tomas Mejía byli odsouzeni k smrti. Aèkoliv se ho bratr František Josef sna¾il zachránit, nebylo to nic platné. 19. èervna 1867 Maxmilián napsal svému bratrovi, matce a svým spolubojovníkùm dopisy na rozlouèenou.


Ještì naposledy se zúèastnil mše svaté a pøed sedmou hodinou byl èas se vydat na popravištì. Mìl stejnì jako Miramón a Mejía poslední projev. Ka¾dému ze sedmi vojákù, kteøí jej mìli popravit, dal støíbrnou minci a po¾ádal, aby nemíøil na hlavu. Potom se zaèala hromadná salva. Miramón a Mejía byli mrtvi hned. Zato Maxmilián nezemøel hned a musela mu být zasazena rána z milosti.


Maxmiliánova šílená man¾elka Charlotta zùstala po zbytek ¾ivota zavøená v zámku Miramare a nevìdìla o svìtì. Po Maxmilianovi mo¾ná zùstali v Mexiku slavní trumpetisté v mariachi jako variace na èeskou polku a jinou evropskou hudbu, ale ani to není jisté.


Odpouštím všem a prosím všechny, aby odpustili mnì. Ké¾ je má krev prolita pro dobro zemì. Viva Mexico, viva la independencia!


Generálové po jeho boku zemøeli se slovy A» ¾ije císaø!


Josef Hejna

* * *

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 09.01.2014  06:18
 Datum
Jméno
Téma
 09.01.  06:18 Bobo :-)))
 08.01.  17:53 autor
 08.01.  10:38 jisuch53
 08.01.  10:29 marta
 08.01.  09:25 ferbl
 08.01.  08:47 Inka
 08.01.  07:54 Blanka B.
 08.01.  06:57 LenkaP
 08.01.  06:43 KarlaA
 08.01.  06:15 Láïa K.