nejrùznìjších událostí v nezmìnitelné posloupnosti, ale všichni máme køestní jména, která do nìj byla po staletí zapisována. Zvyk obsadit všechny dny kalendáøního roku jmény se rozšíøil v poèátcích køes»anství a jmen je dnes podstatnì více ne¾ dnù v roce. Proto není nic neobvyklého, ¾e na ka¾dý kalendáøní den pøipadá hned nìkolik jmen najednou.
V našem seriálu pátráme po jejich pùvodu nebo si pøipomínáme tøeba významné nositele tìchto jmen. Budeme rádi, kdy¾ nám v tomto hledání pomù¾ete. Víte-li nìjakou legendu nebo znáte-li pøíbìh, pojící se se jménem v kalendáøi, napište nám ho ( info@seniortip.cz ) a staòte se spoluautory tohoto seriálu.
Dnes má svátek Regina
Podle obèanského kalendáøe má svátek Regina nebo také Melichar. Jméno Regina je latinského pùvodu a znamená královna. Patronkou je muèednice Regina, která se narodila nìkdy ve tøetím století ve Francii. O jejím ¾ivotì se dochovaly dokumenty, podle nich byla vìrnou a neohro¾enou køes»ankou a pro svou víru jako mnoho jiných polo¾ila ¾ivot. Jedna legenda tvrdí ¾e jí byla katem s»ata hlava, jiná tvrdí, ¾e byla zavra¾dìna. Nechal ji prý usmrtit její vlastní otec. Pøíbìh neš»astné Reginy odjak¾iva lidi dojímal, a tak není divu, ¾e ji¾ kolem roku 620 se z jejího rodištì zaèal šíøit její kult do okolního svìta. Reginì byly pøièítány mnohé zázraky a k jejímu hrobu proudily zástupy vìøících. V roce 854 byly její ostatky umístìny v opatství Flavigny sur Ozerain.
Melichar se jmenoval i jeden ze tøí králù z Východu, kteøí se pøišli do Betléma poklonit malému Je¾íškovi. Jde o hebrejské jméno a znamená - král svìtla.
Melichar Grodecký a narodil se v roce 1584 v Tìšínì. V roce 1905 jej pape¾ Pius X. blahoøeèil spolu se dvìma jeho pøáteli Markem Štìpánem Kri¾inou a Štìpánem Pongrácem a všichni vešli do dìjin jako "košiètí muèedníci". Spoleènì studovali na jezuitské koleji ve Štýrském Hradci, kde Pongrác a Grodecký vstoupili do jezuitského øádu. Po vysvìcení na knìze pøišli do Košic. Pøi obléhání mìsta, které bylo pøevá¾nì protestantské, ¾ádal dobyvatel sedmihradský, vévoda Gabriel Bethlen, aby mu byli všichni tøi katoliètí knì¾í vydáni. Za odmìnu slíbil, ¾e mìsto nebude vyplenìno.
Zpoèátku s nimi bylo zacházeno dobøe, vìznìni byli ve vlastní jezuitské rezidenci. Vìznitelé se je ale stále tvrdším zpùsobem sna¾ili pøimìt k odpadu od katolické církve. Kdy¾ se nepoddali, zaèalo kruté sadistické muèení. Výmluvnì o tom svìdèí pozdìjší poznámka mìstského kata, který poté, co zahlédl jejich mrtvoly, prohlásil: „Byli tak ztýráni a zmrzaèeni, ¾e já bych to tak nikdy nedokázal, tøeba¾e jsem v tìchto vìcech odborník.“ Zajatci byli muèeni postupnì. Nejprve pøišla øada na Marka, potom na Štìpána a nakonec na Melichara. Nejbolestnìjší prý byla Štìpánova smrt. Tento jezuita pøi krutém muèení omdlel a katani v domnìní, ¾e je u¾ mrtev, pohodili jeho tìlo spolu s ostatními do stoky, kde se pak ještì skoro celý den trápil, ne¾ opravdu skonal.