Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamìtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi budeme popisovat dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat. Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz  Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.

 

Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.


Mast


Vzpomínání na dìtství je v¾dy prùzraèné a èisté. Všechno špatné vzal èas. A najednou v tom proslunìném putování minulými krajinami, kdy oblohu nikdy nezastínil mrak a snad také nikdy nepršelo, se najednou zamraèilo.


Nemoc je v¾dycky nepøíjemná a není èlovìku milá, ale mùj pásový opar mì vrátil daleko zpìt, do dob váleèných. A¾ to vzpomínání zasvìdilo.


Zima v roce 1942 byla zlá a kromì váleèného utrpení nám pøinesla i škaredou infekèní nemoc. Sousedova Bìtka pracovala ve frenštátských kasárnách a odtamtud nemoc pøinesla. Rozlezla se do všech chalup, by» byly od sebe dost vzdálené.


Naše rodina se tenkrát rozrostla o nejmladšího potomka Drahomíra. Nejstaršímu Bedøichovi bylo u¾ osmnáct a byl Mladým mu¾em ve Zlínì. Nevítaný host se usadil i u nás. Proto¾e pobýval déle ne¾ tøi dny, obtì¾oval, zapáchal a hlavnì svìdil. Øíkalo se mu svrab.


Úzkostlivì èistotná maminka nestaèila prát a vyvaøovat prádlo, zvláš» kdy¾ u¾ dohromady ¾ádné nebylo. Na obvazy padla snad všechna prostìradla. Tatínek zoufale navštìvoval našeho doktora Sedláèka a ten po ka¾dé, kdy¾ pøibyl nový pacient, pøedepisoval jiný lék. Nic nepomáhalo. Kdy¾ se u¾ tatínek nemohl dívat na svého nejmladšího, kterému se musely ruèièky pøivazovat k peøince, aby se neškrábal, postì¾oval si panu lékárníkovi. „Pøineste pùl kila vepøového sádla a já vám pomù¾u!“ Zachránilo nás prasátko a zabíjaèka na èerno. Pamatuje si ještì nìkdo, ¾e se ani prase nemohlo zabít bez povolení a kdy¾ bylo povolení, muselo se odevzdávat sádlo i kù¾e?“


Mìl pravdu pan lékárník. Mast, k její¾ výrobì pøispìlo naše prasátko, nepøíjemnì páchla, ale odstranila nevítaného hosta nav¾dy nejen od nás, ale také od sousedù.


Pan lékárník Velkoborský je u¾ dávno na pravdì Bo¾í, kdyby tady byl, urèitì by mi pøipravil na pásový opar stejnì dobrou mast. Jen¾e já u¾ bych na ni nemìla to prasátko.

 

Hana Juraèáková

Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 02.03.2015  10:33
 Datum
Jméno
Téma
 02.03.  10:33 Von
 02.03.  10:13 ferbl