Town´s Habrová je se blbec

Rychnovský Klub českých turistů uvádí na informačním sloupku nad starou zvonicí, že se jedná o novorománskou stavbu, ve které je zavěšen třetí největší zvon v České republice. Na Ivanském jezeru je další sloupek se značkami a informací, že hráz byla vybudována v letech 1905-10. Připomnělo mně to ministra Jana Masaryka, jemuž jistý diplomat říkal, že jeho otce prezidenta TGM dobře zná – je malý, trochu obtloustlý a s hustými vlasy. Jan mu s úsměvem odpověděl, že jeho otec je vysoký, štíhlý a holohlavý, ale jinak že má pan kolega ve všem pravdu. No a rychnovští turisté? Stará zvonice je renesanční, zvon Kryštof je největší jen v Čechách, a když se týden po kolaudaci v roce 1907 hrnula přes hráz Ivanského jezera velká voda, tak se těžko mohla hráz budovat do roku 1910. Ale taky mají jinak turisté ve všem pravdu.

Rychnov nad Kněžnou má od 6. listopadu 2009 novinku – městský vycházkový okruh Bylo nás pět aneb s Karlem Poláčkem a hrdiny jeho knih Bylo nás pět, Okresní město a Vyprodáno, to vše s jedenácti zastaveními-tabulemi, na nichž jsou úryvky z těchto knih, fotografie a texty. Abychom byli akurátní: Jde o naplnění projektu CZ 3. 22./3.3.02/08.00221 Bylo nás pět, spolufinancovaného Evropskou unií z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis.

Slavnostně byl otevřen a chce se zvolat: Sláva, vítejte ve Vašem rodákově, Karle Poláčku. Z textů na oněch tabulích se mj. dozvídáme, že František Martin Pelcl byl prvním profesorem české řeči a literatury na Karlově univerzitě.

To ani náhodou. Pelcl, tato vynikající rychnovská osobnost, totiž nebyl profesorem Univerzity Karlovy, jak se tu lehkomyslně píše, ale Univerzity Karlo-Ferdinandovy. To proto, že se skupince česky smýšlející šlechty a vzdělaných mužů-buditelů první generace podařilo prosadit zřízení stolice českého jazyka na pražské univerzitě. Stalo se tak 140 let poté, kdy Ferdinand III. vydal zakládací listinu, kterou spojil staroslavné pražské vysoké učení, založené 1348 Karlem IV., s jezuitskou Akademií v Klementinu, kde působila od r. 1556.

A když jsme u pana profesora, tak tu jsou:

chyby v češtině (v interpunkci čárkou neoddělená věta vedlejší od hlavní, v kvantitě hotel Panoráma, nezvládnutá velká písmena - hned v úvodu nesmyslně Vážení návštěvníci, Vážení turisté, dál pak na Kolowratském zámku, na Piaristickou kolej, postaven Mariánský sloup před zámkem, kostel Nejsvětější trojice, [dnes již neexistující] Hostinec v Trčkově ulici, pohled do průhonu = do místní části města Průhon; je to stejná chyba jako napsat v Praze pohled na vyšehrad);
chyby v angličtině (hostel was Completed, belfry was Constructed, first ambulance car was Built and Introduced, zatímco jinde bell Kryštof was moulded / Cast, the Pavillion for diseases Infectious was Built, castle was Built a vzápětí na stejném řádku Marian collumm was built), dál the building of a railway stop between Rychnov n. Kn. - Láň was built (tedy zastávka Rychnov nad Kněžnou), Městská Habrová je přeloženo Town´s Habrová a Nedvídkův mlýn Nedvidkov´s mill.

Pro jistotu jsem angličtinu dvojmo zkonzultoval s Kanadou:
Martin Jelinowicz, vnuk Karla Poláčka, který se na konci mailu 9. 11. 2009 v reakci na tu rychnovskou angličtinu a Town’s Habrova podepsal německou slovní hříčkou jako Martin J. von Toronto: Uvadim presny cesky vyznam.The hostel was completed in the year 2001 nebo jenom... in 2001. Hostel byl dokoncen v roce 2001.The belfry was constructed... Zvonice byla postavena...Bell Krystof was cast...Zvon Krystof byl odlit..The ambulance car was constructed and introduced... Ambulancni vuz byl vyroben a uveden do provozu...Slova jako constructed and introduced jsou velmi ohebna a znamenaji vselicos. Pokud mame na mysli velmi urcite objekty, pouzil bych urcity clen. Mozno rici The castle was erected... Hrad, zamek byl zrizen, postaven... The railway station between town of Rychnov and Lan was built...Zeleznicni zastavka mezi mestem Rychnov a Lan byla postavena...Mestska Habrova? Zde je na miste mala poznamka. Vec nelze prelozit, pokud neni smysl jasny. Co se tim mysli? Mestska ctvrt Habrova? Pak bych to prelozil Town’s Quarter Habrova. Town’s Habrova nedava smysl. To je vse. Zdravi Vas a Vase blizke Martin J. von Toronto.

Druhý mail ze stejného dne je od Johna Raise: spravne je hostel was completed, belfry was constructed, ambulance car was built and introduced, was created and erected; k zastavce Lan: pokud to je mezi dvema misty, potom se pouziva "between", a pokud to je mezi vice nez dvema, potom se pouziva "among". Mestska Habrova je nazev zrovna jako Rychnov nad Kneznou a ja bych slovo "Mestska" neprekladal, nechal bych cely vyraz v cestine, tedy Mestska Habrova.

Nepřesnosti v polském překladu - kostel nejsvětější / Nejsvětější Trojice je tu uveden jako koœciół Trójcy Przenajœwiętszej - srov. v polském misálu uroczystoœć Najœwiętszej Trójcy, nemluvě o tom, že v Polsku se nejčastěji používá koœciół Trójcy Œwiętej (Wrocław) anebo koœciół Œwiętej Trójcy (Warszawa). Dále jsou v textu kuriózní kombinace českých a polských výrazů, např. niedaleko Nedvídkova mlýna, przy drodze z Městské Habrové do kšpieliska.

Nesmyslně použité výrazy – v Rychnově není Včelné (ten les se jmenuje Včelný); vybudované sochy svatého Josefa Kalasanského a svatého Jana Nepomuckého (vybudovat můžeme ledacos, ale sochu opravdu ne, neřku-li sochu patrona piaristů, navíc piaristické gymnázium bylo kousek od ní); 1932 vyhořel poslední podsíňkový dům (ve skutečnosti tam byla pěkně velká podsíň neboli podloubí); 1916 byla postavena budova železniční zastávky na Láni - no budova, ona to byla dřevěná bouda, nic víc, nic míň.

Na tabuli u rychnovského židovského hřbitova jsou fotografie, ale obě se „trefují“ vedle; ta první není odtud, ale z lesního židovského hřbitova v Podbřezí u Dobrušky a další snímek je sice z Rychnova, ale kdyby tam byl v záběru aspoň hrob Poláčkovy rodiny. Ten je mimo.

Díry v plotě za tabulí u staré zvonice a Slavína - kdyby to udělal nějaký vandal později, bylo by to trestuhodné, ale takto jsou tu hned tři díry od nainstalování. Navíc právě na tom místě stávalo bývalé gymnázium, na tabuli mohla být aspoň zmínka o tom, že Karel Poláček byl jeho (neúspěšným) studentem a že byl z něj vyloučen L

Tabule na Starém náměstí je obrácena o 180° přímo do parkoviště - ale to se raději podívejte na paní o berlích, jak se k ní snaží dostat. Blíž jí to prostě nešlo.

Když už se, Karle Poláčku, virtuálně procházíme Vaším rodištěm, tak připomeňme: Za komunistického režimu se na Vás v roce 1967 oficiálně vzpomínalo u příležitosti Vašich nedožitých 75. narozenin. To byla odhalena Vaše busta v Palackého ulici naproti stavebně hodnotnému domu z období pernštejského. Vy ho přece uvádíte v první větě Bylo nás pět: Do školy chodím každý den kolem jednopatrového domu, na kterém je štít s nápisem Martin Bejval. A pod tím jest tiskacím písmem napsáno: Povoznictví a obchod uhlím. Ten nápis je červeně a modře vymalovaný a po obou stranách jsou zkřížená kladívka, což se mi velice líbí. Když si připomeneme Goethovo Dichtung und Wahrheit, tak tady bylo přece kus Wahrheitu – opravdu jste bydlel vedle a chodil kolem do školy, ostatně i ta kladívka tu bývala. Jenže pak v 70. letech došlo na asanaci města, tedy bourání, a za oběť jí padl jak onen historický dům, tak kousek pod ním i ten Váš. Že místo onoho pernštejnského domu byla postavena krabicová budova SNB a že na bourání i toho Vašeho rodného domu se podíleli vojáci Sovětské armády, je pravda stejně tak, jako že zhruba tam, kde stál ten Váš, je teď křižovatka.

Vaše busta však odtud – to už za tohoto režimu – byla přenesena na symbolický rychnovský Slavín mezi kostel Nejsvětější Trojice a starou zvonici. Přišel jste tenkrát, řečeno s Jiřím Suchým, do takové krásné společnosti – překladatele z řečtiny a latiny Otmara Vaňorného, hudebního skladatele Anatola Provazníka a etnografa-folkloristu Vratislava Vycpállka. Onoho 22. března 1992 tam Vaši bustu, zahalenou ve žluté látce, přece spoluodhalovala Vaše dcera Jiřina – přiletěla tenkrát z kanadského North Yorku, kde žila. Tak si říkám, že ta barva byla symbolická, přece jen známe Vaše deníkové záznamy z druhé světové války, které vyšly pod názvem Se žlutou hvězdou.

Vy jste byl taky soudničkář, jsme v Česku a krade se, tak příklad od nás: V březnu 2002 byl na rychnovském Slavíně vyvrácen sokl busty Otmara Vaňorného, jeho busta ukradena, a ta Vaše byla proto odvezena. Později byli čtyři pachatelé vypátráni a my víme, že ji chtěli prodat, aby měli peníze na diskotéku do Králík; to se jim však nepovedlo ani ve Sběrných surovinách, až byla nakonec prodána mimo rychnovský okres za 2 tisíce korun; přitom její hodnotu ocenil soudní znalec na víc než 150 tisíc. Od ředitele rychnovské policie ji pak v červenci z rukou ředitele rychnovské policie převzal starosta města. No a v prosinci 2002 byl u rychnovského okresního soudu vynesen poslední z rozsudků proti oněm pachatelům. Byl jsem na přelíčení, a tak podávám svědectví: Samosoudce JUDr. Jiří Fuks hodnotil krádežovou (jeho výraz) trestnou činnost mladistvého Dušana G. (1985), z níž nejzávažnější byla právě tato krádež díla zasloužilého umělce Leoše Kubíčka. Byť odsouzený, který měl za sebou už dva soudem uložené tresty a poslední trestné činy spáchal v podmínce, původně avizoval, že vypovídat bude, před samosoudcem odmítl. Soud ho odsoudil k odpracování 400 hodin obecně prospěšných prací, a nebýt toho, že se busta nakonec našla, trest mohl být přísnější. A ti zbylí tři plnoletí spolupachatelé tohoto trestného činu Štefan T., Emil T. a Juraj L.? Už předtím byli pravomocně odsouzeni k podmíněným trestům nebo 400 hodinám veřejně prospěšných prací.

Od června 2003 je Vaše busta na náměstí pojmenovaném po Vás Poláčkovo. Jestli Vás to zajímá, tak se dřív jmenovalo Schlossplatz, Nové město, Neustädter Platz, Nové, Zámecké, Malé, Švehlovo, prezidenta Beneše, za komunistů Stalingradské, a teď tedy náměstí Karla Poláčka.

To je skoro všecko, projekt podpořila Evropská unie 30 000 €, zbylých asi 20% až třetinu doplatilo město. Dáno do širších souvislostí v rychnovském regionu - kvalitně jsou zpracovány informační tabule ve Vamberku, bezchybně mají značený okruh s 18 zastaveními a tabulemi na území mikroregionu Brodec, dobrou propagaci dělají např. Olešnice v Orlických horách, Kostelecké Horky, Libel, Záměl a obec Synkov-Slemeno.

Závěrem: František Pavlíček v jedné své hře píše, že tady přestává sranda a začíná náboženství. A Vy, Karle Poláčku, jste komentoval hru svého spoluhráče v kartách, když vynesl špatně: Je se blbec.

Na tento text uveřejněný v Orlickém týdeníku 13.11. 2009 a na www.orlicky.net/index.php?id_zpravy=11619558921258065715 reagoval v Orlickém týdeníku 18.11.2009 místostarosta MěÚ Rychnov nad Kněžnou PaedDr. Miroslav Richter, v jehož gesci je tento projekt: - vytýkané chyby v článku s blbcem v názvu v angličtině si nepřipouštíme, byl konzultován s rodilými mluvčími… uváděný polský překlad textu zpracovával rodilý Polák, profesionál, tlumočník a překladatel s více než desetiletou praxí, který na rozdíl od jiných může svoji kvalifikaci doložit příslušnými certifikáty... To cituju i s těmi třemi tečkami na konci, naznačujícími, že mým vysokoškolským oborem není polština, ale něco jiného (čeština, španělština a filozofie). Na konci píše: Žádní Antouškové či Janouškové už více nemehou škodit. Nebo ne? Snad by o tom mohl vyprávět autor článku, ale to bychom se museli posunout ještě o 20 let dále, do let 1968 a 1969. Janoušek je narážka na to, že jsem dlouhodobě měl telefonáty Rádiu Metuje pod tímto pseudonymem (to podle manželčina příjmení, soukromá stanice chtěla mít vlastní přispěvatele, protože souběžně na Československém a později Českém rozhlase jsem léta dával telefonáty pod svým vlastním jménem). Ale proč je Antoušek, nevím a už vůbec ne, proč připomíná rok 1968 a 1969.

Na angličtinu v těchto textech reagoval 26. 11. 2009 mailem generální honorární konzul České republiky v Edinburgu Paul Milllar: Jak dobre, ze Zvonokosy nejsou jen ve Francii. Ti "rodili mluvci", kteri "byli zkonzultovani", byli rodili odkud? Minim, ze ktere zeme? Z GB urcite ne. Z USA, mozna, mezery v jejich vzdelani jsou nam zname. Podstatne jmeno "mluvci" kvalifikuje i komunista Travnicek jako nekoho, "kdo mluvi za jine". Vyraz rodily mluvci je semanticky nesmysl. Libi se mi i umisteni tabuli tak, aby je lide nemohli cist. Krome Zvonokosu mi napadaji i kocourkovsti radni (s malym k). Nezoufejte, i v zemi, ve ktere ziji, lide s nenaplnenymi ambicemi, kteri se nemohou uplatnit jinak, se daji na politickou karieru v mistni sprave. V Cesku vsak je tomu urcite jinak. Zdravi PM

Polštinu jsem si ověřoval zaprvé na arcidiecézi v polském Hnězdně (Archidiecezja GnieŸnieńska): Użycie formy "Przenajœwiętszej Trójcy" nie byłoby wprawdzie błędem, ale w języku polskim brzmiałoby to trochę nieładnie, jest zdecydowanie mniej używane. Koœciół Trójcy Œwiętej, koœciół Œwiętej Trójcy można stosować zamiennie. Dále pak u polského kněze Mgr. Jarosława Furtana, který působí v Českém Meziříčí, a stejně tak u šéfredaktora (redaktora naczelnego) polského časopisu Euroregio Glacensis, vydávaného v Kladsku, Bogusława Bieńkowského: Tłumaczenie wprost: koœciół Najœwiętszej Trójcy - i to jest poprawnie. Co do innych okreœleń, powinno być np.: niedaleko młyna Jana Kowalskiego albo Jirzego Novaka, przy drodze np. z miejskiego parku do kšpieliska, z rynku do kšpieliska itp. A konečně u překladatele Marka Hryce ve Varšavě: Spojeni "niedaleko Nedvídkova mlýna", "przy drodze z Městské Habrové do kšpieliska" jsou nepodarena. Prekladatel spojil tady polske a ceske sklonovani. Neni tady pro Polaky zrejme, ze jedna se o ulici "Městská Habrová".

K výtce, že Pelcl nepůsobil (v textu dr. Richtera takto zdůrazněno) na Karlo-Ferdinadově univerziě, si stačí tento údaj ověřit na webu Univerzity Karlovy http://www.cuni.cz/UK-103.html: 1654 bylo tzv. unijním dekretem císaře Ferdinanda III. spojeno Karolinum a Klementinum do společné univerzity Universitas Carolo-Ferdinandea. 1882 nařízením císaře Františka Josefa I. se Karlo-Ferdinandova univerzita rozděluje na dvě samostatné vysoké školy s českým a německým vyučovacím jazykem, 1920 zákonem o poměru obou pražských univerzit získává česká název "Karlova universita“.

Josef Krám