Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miriam,
zítra Libìna.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ignát vydal první uhlí po 40 letech
 
Pøed nìkolika lety se s koneènou platností uzavøela dlouhá historie tì¾by uhlí v Ostravském regionu. Historie tvoøená událostmi slavnými i tragickými, doprovázená blahobytem i bídou. Její stopy budou postupem èasu stále ménì èitelné, nebo» i pøes památkovou ochranu nìkterých dùlních areálù se poèet do dnešních dnù dochovaných povrchových objektù stále zmenšuje. Nìkteré z nich vám chceme v našem seriálu pøipomenout…
 
Nìkolik desítek let uplynulo od zahájení kutacích prací v kutném poli Èertová Lhotka-Nová Ves, ne¾ tam byl zalo¾en dùl. Ji¾ v roce 1854 v poli kutal olomoucký arcibiskub princ Friedrich Egon Fürstenberk. Kutací práce pøedstavovaly nìkolik vrtù, pøièem¾ byla údajnì navrtána uhelná sloj o výšce 1,24 metru.
 
V roce 1873 pøešlo kutištì pod konsorcium tì¾aøù Kleina, Scholzeho a Ignatze Vondráèka. V roce 1889 koupil toto kutací pole vèetnì sousedního kutištì Svinov Vondráèkùv syn Vladimír, který pak pod svým jménem zalo¾il nové tì¾íøstvo. To v roce 1890 zalo¾ilo dùl Ignatz, jeho¾ název byl pozdìji zmìnìn na Ignát.
 
V roce 1894 se z prvního patra, které bylo v hloubce 124 metrù, zaèalo tì¾it první uhlí. Tì¾aøská spoleènost se finanènì velmi vyèerpala, proto prodala dùlní pole akciové spoleènosti Hornoslezských koksoven a chemièek v Berlínì. Ta mìla v Ostravì spoleènost Moravskoostravské tì¾íøstvo Marie Anna.
 
Nový vlastník mìl brzy rovnì¾ finanèní problémy, pole prodal Rakouské báòské hutní spoleènosti. Ta díky svému kapitálu vybudovala v Mariánských Horách velký prùmyslový komplex. V roce 1924 zaèala velká pøestavba a modernizace nejen dolu, ale i koksovny, elektrárny a chemického provozu. K další pøestavbì došlo bìhem druhé svìtové války, kdy bylo otevøeno 8. patro v hloubce 850 metrù, jáma dosáhla koneèné hloubky 878,9 metru.
 
Dùl Ignát se 7. záøí 1947 pøejmenoval na Dùl Jan Šverma. Tì¾íøstvo Marie Anna postavilo pro své zamìstnance pìt dìlnických kolonií. Nejstarší byla kolonie U Dolu Ignát z roku 1892,. Dolní kolonie v Mariánských Horách se stavìla v letech 1897–98, Oderská kolonie z let 1908–28 mìla 35 domù. Horní kolonie s 51 domy v Mariánských Horách byla postavena v letech 1915–18. Její èást slou¾í ještì v souèasné dobì komerèním úèelùm. Poslední kolonie U kostela se stavìla v letech 1921 - 1925.
 
K Dolu Ignát (Šverma) patøily doly Bedøich (1900–1971)), Odra (1907–1971), Svinov (1964–1992) a Oderský (1973–1992). Poslední vùz na Dole Jan Šverma byl vytì¾en 31. bøezna 1992.
Vítìzslav Hettenberger


Komentáøe
Poslední komentáø: 18.05.2015  13:00
 Datum
Jméno
Téma
 18.05.  13:00 Rostislav
 18.11.  19:01 Standa
 08.01.  09:46 Vesuvanka podìkování
 06.12.  21:19 jisuch53