Zmìny roèních období
Skandinávie bývala a poøád ještì je podle celosvìtových výzkumù veøejného mínìní územím nejspokojenìjších obyvatel Evropy. Pøesto ani ve Švédsku, Finsku, Norsku èi Dánsku nemají nouzi o vra¾dy a hlavnì sebevra¾dy.V uèilišti ve finském mìstì Kauhajoki se vèera divoce støílelo. Zùstalo deset mrtvých a dvì stovky studentù byly evakuovány. Pachatelem, který si vzápìtí vzal ¾ivot, byl jeden ze studentù. Šok pro pohodové Finy ve mìsteèku Kauhajoki s 15 tisíci obyvateli, asi 120 kilometrù severozápadnì od Helsinek.
Finsko si stále ještì pøipomíná masakr ze zaèátku loòského listopadu. Osmnáctiletý student støední školy Pekke-Eric Auvinen zastøelil ve mìstì Tuusula sedm svých spolu¾ákù a øeditelku školy. Sám poté spáchal sebevra¾du.
Dùvody tìch ojedinìlých èinù zamìstnávají hlavnì psychology. Skandinávci pøes svoje silné
sociální výhody mají jeden zásadní problém - tì¾ko se vyrovnávají se zmìnami roèních období, tedy hlavnì s obdobím na rozmezí astronomických a tzv. bílých nocí.
Ve Švédsku je o nìco chladnìji ne¾ u nás, vzhledem k tomu, ¾e celých 15% zemì se nachází za severním polárním kruhem. Na severu Finska slunce v dvoumìsíèní letní sezónì vùbec nezapadá. V Utsjoki tak trvá nejdelší letní den více ne¾ dva mìsíce. Ani na jihu zemì se v létì úplnì nesetmí.
Bílé noci, dva mìsíce pohodových nocí, pøi kterých se nestmívá vùbec, nebo jen na dvì a¾ tøi hodiny, jsou jevem, který mù¾eme pozorovat na místech, která se nacházejí blízko polárního kruhu, kde doba velmi svìtlých nocí trvá od konce kvìtna do zaèátku èervence. Samotné bílé noci jsou od 11. èervna do 2. èervence.
V Petrohradì nedaleko Ermitá¾e jsem bìhem “bílé noci” èekal, a¾ zvednou mosty pøes Nìvu. Rozhodnì bych se pro tento úchvatný pohled nikterak neatakoval jakýmkoli sebepoškozením…
Den trvá témìø nepøetr¾itì, ještì pøed pùlnocí je svìtlo a pak se zaène stmívat. Jen na pár hodin se mírnì zešeøí a obloha se zbarví do roztodivných barev, ale ve tøi hodiny ráno u¾ se zase rozednívá. Nejdelší den je 21. èervna, kdy denní doba trvá 18 hodin a 53 minut.
“Bìhem slunovratu jako bychom o¾ili. Sotva vysvitne sluníèko, scházíme se na chodbách, na ulicích a oslavujeme. Do té doby jsme se v zamchuøené polotmì jen míjeli, ka¾dý sám v sobì zahloubaný,” øíká Iriis Hälli, vytvarnice z Helsinek, u ní¾ jsem pro¾il nekoneènou bílou noc.
Kdyby si Skandinávci víc èetli novelu “Bílé noci” od Dostojevského, tøeba by pochopili, jak vzácné chvíle to pro nì jsou. Zvláštì pøed pøíchodem astronomických nocí, kdy je Slunce více ne¾ 18° pod obzorem.
Mo¾ná by nemìli na Vánoce nejvyšší poèet sebevra¾d, proto¾e k všeobecné depresivnosti tìchto tradièních køes»anských svátkù se pøidává ještì fakt, ¾e je tady u¾ od tøí hodin odpoledne tma. S podivným šerem usínáte, se stejným šerem se probouzíte. Den co den, noc co noc, poøád to samé…
Ve Stockholmu v nejdelších letních dnech slunce vychází ve 3 ráno zapadá v 11 veèer. Naopak kolem Vánoc se rozednívá pøed desátou ráno a stmívá se u¾ kolem druhé odpoledne.
Èást Švédska le¾í za polárním kruhem, proto zde zhruba dva mìsíce v roce slunce vùbec nezapadá a dva mìsíce vùbec nevychází. Tøeba i proto má Švédsko nejvìtší spotøebu svíèek na osobu na svìtì.
Kromì poèasí má vliv na sebevra¾dy také v anglicky mluvících zemích “bullying”, zatímco v severní èásti Evropy a ve Skandinávii “mobbing”. V pøekladu se jedná o tzv. “buzeraci”, èasto tì¾ko posti¾itelná a definovatelná forma šikany èi psychického útisku.
Zahrnuje nepøátelskou a amorální (neetickou) komunikaci zamìøenou systematicky jednou nebo více osobami na nìkoho, kdo je v dùsledku takového útisku dotlaèen do defensivní pozice. Obì» toho “násilí” trpí zejména po stránce sociální, psychosomatické i mentální.
V USA je poèet zameškaných pracovních dnù v dùsledku stresu v práci na 300 miliónù roènì. Ve Švédsku je dùsledkùm šikany v práci pøipisováno a¾ 15 % sebevra¾d.
Nejvíc se týká mu¾ù nad 40 rokù svého vìku. Ve Švédsku si tak sáhnou na ¾ivot v prùmìru ètyøi osoby dennì. Ve Velké Británii spáchá sebevra¾du ka¾dý týden asi dvanáct mu¾ù ve vìku od 15 do 24 let.
Ve Finsku pøipadá za poslední tøi roky na sto tisíc obyvatel 33 sebevra¾d mu¾ù a tøi sebevra¾dy ¾en, v Norsku je to pomìr 26 ku pìti, v Dánsku 13 ku 6 a ve Švédsku 10 ku 7…
V zemi tisíce jezer je však také tøetí nejvìtší mno¾ství zbraní na svìtì. Po USA a Rusku…
Švédské království je povìstné také dvìma vra¾dami svých politikù. Premiér Olof Palme byl zastøelen 28. února 1986 na chodníku ulice Svaevägen v centru Stockholmu, kdy¾ se kolem pùlnoci vracel s man¾elkou Lisbet bez ochranky z kina z filmu “Bratøi Karamazovové”…
“Zemøel skuteèný demokrat. Pøi návštìvì Prahy v roce 1948 se mladý Olof Palme seznámil se studentkou Jelenou Rennerovou, se kterou vstoupil v prosinci 1949 do zjevnì fingovaného man¾elství, aby jí umo¾nil odcestovat do zahranièí…” øekla mi novodobá èeská emigrantka Barbara, kdy¾ mì provázela po stopách vynálezce Nobela.
Palme zajistil Jelenì ve Stockholmu byt, ve kterém s ní ale ne¾il. Aby byli Jelenini pøíbuzní v Praze ušetøeni nepøíjemnostem, existovalo man¾elství formálnì a¾ do roku 1952. Jelena se pak stala lékaøkou, vdala se za švédského lékaøe a zùstala ve Stockholmu.
Prošel jsem si v pietì stejnou trasu, od kina a¾ o pár stovek metrù dál k místu na chodníku uprostøed ulice Svaevägen, kde premiér padl. Pak ještì do úzké ulièky kousek dál, kterou vrah uprchl a zmizel beze stopy. Nevyšlo ani pátrání ve smìru švédské neonacistické buòky VAM (Bílý Árijský Odpor), ani k jihoafrické vládì apartheidu v JAR.
Jedna z hypotéz mluví o vùdci kurdských povstalcù Abdullahu Öcalanovi. Nìkteré bujné fantazie ukazují na izraelskou tajnou slu¾bu Mossad, americkou CIA, bývalý Sovìtský svaz, chilský re¾im generála Pinocheta a mezinárodní syndikáty obchodníkù se zbranìmi.
Nakonec jím mìl být narkoman Christer Pettersson, kterého sice vdova po premiérovi identifikovala, ale stejnì byl pro nedostatek dùkazù propuštìn.
Zbraò, kterou byl Palme zastøelen, se nikdy nenašla, i kdy¾ byl vyloven z jezera nedaleko Stockholmu revolver znaèky Smith & Wesson, ale jeho stav u¾ nebyl schopný vydat potøebné DNA…
Na šílence doplatila i Anna Lindhová, švédská ministrynì zahranièí, která byla pobodána 10. záøí 2003 v obchodním domì v centru Stockholmu a následujícího 11. záøí v Karolinské nemocnici následkùm svých zranìní podlehla. Zemøela v šestaètyøiceti letech.
Vrah Lindhové, psychicky labilní ètyøiadvacetiletý Švéd srbského pùvodu Mijailo Mijailovic, zasadil oblíbené politièce nìkolik bodných a øezných ran do bøicha, prsou a rukou.
Inu, pod svícnem bývá nejvìtší tma…
