Dnes má svátek Augustýn (Augustin). Svatému Augustinovi se podaøilo spojit dnes oba kalendáøe, nebo» se pøipomíná jak v obèanském, tak i v církevním.
Dnes tedy oslavujeme patrona teologù, knihtiskaøù i pivovarníkù, k nìmu¾ se lidé modlí, chtìjí-li mít dobrý zrak. Jméno Augustin má základy v latinském Augustinus znamenajícím Augustùv. Samo latinské slovo augustus znamená vznešený.
Augustin pøišel na svìt 13. listopadu roku 354 v Tagaste v dnešním Al¾írsku. Jeho otec byl pohan a matkou svatá Monika, která byla zbo¾nou køes»ankou. Bìhem studií se Augustin vzdaloval nejen køes»anství, ale i slušnému ¾ivotu. Propadal neøestem, pil a hýøil. Pøesto se neustále vzdìlával a hledal filosofii, která by dala jeho ¾ivotu smysl. Ve dvaceti letech se stal uèitelem øeènictví v Tagaste a v roce 384 odešel ji¾ jako profesor rétoriky do Milána.
V té dobì se pøidal k manichejcùm, pøívr¾encùm perského Mani, který ve tøetím století zalo¾il nové nábo¾enství. To tvrdilo, ¾e svìt je rozdìlen na dvì èásti: bo¾ský svìt svìtla - dobra a ïábelský svìt tmy - zla. Avšak ani v tomto uèení nenašel vzdìlaný Augustin to, co neúnavnì hledal.
V Milánì se však setkal s milánským arcibiskupem Ambro¾em. Pozornì poslouchal jeho kázání a diskutoval s ním. V roce 387 se od nìho nechal pokøtít a vrátil se do rodné Tagaste. Ve své vlasti zaèal Augustin ¾ít v komunitì s podobnì smýšlejícími køes»any a v roce 394 pøijal knì¾ské svìcení. O dva roky pozdìji jej u¾ zvolili biskupem v Hippu v severní Africe.
Tam nový biskup neúnavnì vykonával svùj úøad plných ètyøiatøicet let a jeho vìhlas sahal a¾ daleko za hranice biskupství. Augustin napsal mnoho teologických a filozofických knih. Jeho dílo ovládalo køes»anskou teologii a filozofii mnoho dalších století. Jeho spisy Vyznání a Obec bo¾í se staly prameny, z nich¾ èerpal celý støedovìk své vìdìní o antické kultuøe. Augustin zemøel ve vìku pìtasedmdesáti let v dobì oble¾ení Hippu vandalským králem Genserichem. Stalo se tak 28. srpna 430. Jeho ostatky nechal pøevézt v osmém století langobardský král Luitprand do Pavie.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.