Zatopené osudy
Nepøehlédnìte nový seriál Èeské televize Ostrava
Èeská televize Ostrava pøipravila do vysílání od 10. srpna 2008 (ÈT 1 v 16,25 hodin) nový 13ti dílný cyklus Zatopené osudy. Poøad nás zavede do míst nìkolika èeských pøehrad, pøipomene historii míst, kde døíve pulsoval èilý ¾ivot a o¾iví osudy lidí, kteøí se museli kvùli stavbì vodních dìl vystìhovat z míst, kde se narodili a ¾ili.
Poøad se samozøejmì zabývá vodními díly také z hlediska plnìní jejich hospodáøské funkce. Tato problematika se dostala do popøedí zejména v poslední dobì v souvislosti s opakovanými povodnìmi a øeší se otázky, zda pøehrady mohou zmírnit nebezpeèí záplav.
Cyklus se zrodil v Centru publicistiky a dokumentaristiky Televizního studia Ostrava. Pøipomeòme si, ¾e kromì øady lidí, kteøí se na realizaci celého poøadu podíleli, jsou autory projektu Marek Hý¾a, Ludvík Klega a Miroslav Kaèor. Poøadem nás provází herec Miroslav Vladyka, který se na dno pøehrad také potápí. Tím je docíleno jedineènosti tohoto projektu.
„Nápad vznikl nìkdy v roce 2002,“ vzpomíná autor cyklu Marek Hý¾a. Pùvodnì se autoøi chtìli zamìøit jen na technické a architektonické zajímavosti hrází. „Èím víc jsme ale do tématu pronikali, tím víc se nám zdálo, ¾e mnohem zajímavìjší bude divákùm ukázat to, co u¾ èlovìk nikdy neuvidí – pùvodní stav krajiny, zatopené obce, mìsta, školy, kostely, lidské osudy. Samozøejmì, ¾e dùraz klademe i na stavební vývoj hráze samotné a všechny zajímavosti s výstavbou spojené,“ nastiòuje Marek Hý¾a, co všechno nás èeká.
Zámìr poøadu vystihuje názor scénaristy Marka Hý¾i:
„Nejde nám ale jen o to vzbuzovat nostalgii, chceme divákùm ukázat i mimoøádnost pøehrad samotných. Budeme sledovat genezi budování a technických zajímavostí stavby samotné, ale také osudy obcí, staveb, rodù, spolkù i lidí, jejich „stíny“ se ocitly natrvalo na dnì nové vodní plochy. Ka¾dá pøehrada pøitom skýtá zcela jedineèné pøíbìhy romantické i drastické, události pozoruhodné i v kontextu doby svého zrodu (výjimkou není ani spoleèensko-politický dosah projektù), legendy, nespravedlnosti s vyvlastòováním pùdy, pøesídlování lidí z vesnických domkù do mìstských sídliš».“
O poøadu jsem se poprvé dozvìdìla zaèátkem letošním prázdnin od pana Pavla Du¾ího, syna hostinského Františka Du¾ího, který natoèil film o Starých Hamrech pøed jejich zatopením.
Jeliko¾ se zabývám místopisem údolí Ostravice v Moravskoslezských Beskydech, zaujal mì pøedevším díl vìnovaný vodnímu dílu Šance, které vzniklo zaplavením osad Øeèice, Hutí pod Smrkem a pùvodního centra Starých Hamer. Tento díl je zaøazen do ve vysílání 7. záøí 2008.
Ohlednì tohoto dílu vìnovaného Starým Hamrùm jsem polo¾ila nìkolik otázek dramaturgyni poøadu Lence Carbolové:
Co rozhodlo o zaøazení Starých Hamer do seriálu?
Autoøi sesbírali o Starých Hamrech velmi hodnotný materiál, co se historie týèe. Našli spoustu pamìtníkù, kteøí byli ochotní zavzpomínat na dobu, kdy pøehrada nestála, stejnì jako na dobu její výstavby. Zjistili, ¾e existuje spousta obrazového materiálu, který mù¾e povídání pamìtníkù doplnit, a» u¾ jde o materiál filmový, tak o fotografie.
Urèitì jste vidìla videokazetu o Starých Hamrech, kterou natoèil pan Du¾í. Jak na Vás zapùsobila?
Jde o historicky velmi cenné zábìry z míst, která jsou dnes pod vodou. Mapuje nejen daná místa, ale i lidi, kteøí v této lokalitì ¾ili a jejich profese. Myslím si, ¾e toto dílo bude pro spoustu lidí v budoucnu jedinou vzpomínkou, ze které si budou moci pøipomenout, jak vypadal jejich domov, respektive rodištì jejich rodièù.
Kdy a kde se na Hamrech natáèelo?
Natáèelo se poslední kvìtnový týden 2008 se na hrázi samotné, kolem vodního díla, na Starých Hamrech, v Øeèici, v Masarykovì údolí, na Bílé… Prostì na místech s pøehradou spjatých.
Kdo v seriálu vystupuje? Jak jste získali kontakty na starohamøany?
Sourozenci Du¾í, Marie Kusá, Františka Pituchová – lidová básníøka, Jarmila Valášková, Josef Tschochohei – strojvùdce posledního vlaku na Bílou, Milan Katauer - hrázný
Co Vás na osudech Starých Hamer nejvíce zaujalo?
Mì osobnì právì dochovaný historický materiál, ukazující na ¾ivot obce pøed stavbou pøehrady.
Vracíte se nìkdy na Staré Hamry?
Osobnì na Hamry moc nejezdím.
Jak na Vás zapùsobily Staré Hamry ve srovnání s ostatními zatopenými obcemi?
Ty obce se nedají navzájem srovnávat. Ka¾dá má svùj osud. Ka¾dá mìla svou historii, která byla neèekanì ukonèena a lidé musí zaèínat znovu. V nìkterých si lidé dokázali vybojovat pøestìhování kostela ze zátopové oblasti do kopcù, jak tomu bylo napø. v Sobìšovicích, jinde, jako napø. na Hamrech, se pokusili zdokumentovat pro budoucí generace celý ¾ivot obce.
Mù¾ete uvést nìjakou zajímavou pøíhodu z natáèení na Starých Hamrech?
Pro mì bylo nesmírnì zajímavé setkání s posledním strojvùdcem na trati Ostravice – Bílá. To, jak popisoval údolíèko, kterým dennì vozil lidi na Bílou, jak cestou místní zdravil… Bylo vidìt, ¾e i èlovìk, který v tomto údolí ne¾il, ani se v nìm nenarodil, má k nìmu ještì dnes velmi silný citový vztah.
Pavla Zemaníková
Popisky k fotografiím:
Øeèica – dobový motiv
Jarní Øeèice
Staré Hamry - pohled z Porúbaného
Staré Hamry – nádra¾í
Starý motiv Staré Hamry