Dnes mají svátek Martina, Èeslav, Hyacint a Alexij.
Podle obèanského kalendáøe má dnes svátek Martina, aèkoliv v církevním tomu tak bylo ji¾ 30. ledna. Je ¾enským protìjškem jména Martin, je¾ má poèátky ve starém Øímì.
Je pøídavným jménem k bohu války Marsovi. Jméno Martina tedy nosila dívka, která byla zasvìcena tomuto bohu. V èeském církevním kalendáøi se dnes sešlo více jmen. Nejprve je to Èeslav. Je to polské jméno a jeho nosi tel v¾dy zachovával èest a svým jednáním ji oslavoval. Dnešní svìtec se jmenoval Èeslav z Vratislavi. Narodil se roku 1180 u Opole ve Slezsku jako hrabì Èeslav Odrowaz. Ji¾ v útlém mládí si vybral duchovní dráhu a roku 1218 vstoupil do dominikánského øádu. Èeslav se brzy stal provinciálem polské øádové provincie. V roce 1224 zalo¾il klášter ve Vratislavi a stal se jeho pøevorem. Vešel do dìjin jako zachránce vratislavského hradu pøed útokem Mongolù. Apoštol Slezska ze møel 15. èervence 1242 ve Vratislavi, kde jej pochovali v kostele svatého Vojtìcha. Ve vratislavské diecézi slaví Èeslavùv svátek 20. èervence. Svìtový kalendáø jej pøipomíná 15. èervence a pouze dominikánský øád a naše zemì jej slaví dnes.
Stejnì odlišnì je slaven i další svìtec Hyacint Polský, shodou okolností Èeslavùv bratr. Církevní svìtový kalendáø jej slaví a¾ 20. srpna. Hrabì Hyacint Odrowaz se narodil koncem dvanáctého století v Opoli. Stejnì jako bratr šel po duchovní cestì. Také on si pozdìji vybral dominikánský øád. Byl to neobyèejnì vzdìlaný èlovìk, který studoval v Krakovì, Praze, Bologni a dokonce získal doktorský titul. Po návratu do vlasti zalo¾il èetné osady dominikánského øádu. Jeho pùsobnost se tak rozšíøila, ¾e zahrnula vedle Polska i Rusko, Èechy, Moravu, Braniborsko, Slezsko, Prusko a Pomoøany. Hyacint neúnavnì šíøil Evangelium. Po veleú spìšném ¾ivotì nalezl svou smrt 15. srpna 1257 v Krakovì.
Posledním dnešním svìtcem je Alexij z Edessy. Narodil se asi ve ètvrtém èi pátém století v Øímì a jeho ¾ivot je velkou legendou. Podle tradice byl synem øímského patricije. V den své svatby uprchl do Sýrie, kde se ¾ivil ¾ebrotou a vše, co získal, ihned rozdal. Pozdìji se vrátil do Øíma a ¾il zde nepoznán jako sluha v domì svého otce, kde spal v pod schody.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.