„Léto skonèilo“ hlásala má paní na zaèátku èervence a poèasí jí dávalo zapravdu. A já pøi tom tak tou¾il po sluníèku a koupání, ale v tìch chladných dnech na to nebylo ani pomyšlení. Na chatu vyprávìl pøítel Vladimír o tom, jak jezdí do teplých vod slovenských lázní Podhájská tak barvitì, ¾e jsem zaèal brouzdat po netu, abych se o tomto místì pouèil. Na stránkách jsem našel nìco z historie, zajímavé fotografie, a tak jsem rozeslal emaily s dotazem na ubytování. Nìkteøí neodpovìdìli vùbec, jiní se omluvili, ¾e mají obsazeno. Nakonec jsem dostal nabídku na vybavený karavan v zahradì za 890 Sk za osobu a týden, co¾ se mi zdálo velmi pøijatelnou cenou, tím spíše, ¾e denní sazba u ostatních pronajimatelù se pohybovala od 200 Sk za noc nahoru.
Mezitím synovi nastala dovolená a poèasí se umoudøilo. Man¾elka nás vypravila a zùstala doma, aby si prý od nás trochu odpoèinula.
A tak jsme si pøivstali a ráno o pùl páté jsme natoèili naši Felícii a vydali se po D1 na Brno, Malacky, Senicu, podle pøedem pøipraveného cestovního plánu, opsaného ze serveru Mapy.cz. Déjednièka byla tou dobou ještì dobøe prùjezdná, moc aut ještì nejezdilo. Pøekvapení nám však pøipravila svým pøíšerný povrchem: místy to vypadalo,¾e jedeme po roletì. Dodr¾ovali jsme pravidla silnièního provozu, ale maximální povolenou rychlost jsme maximálnì vyu¾ívali. Tak se nám podaøilo pøijet do Podhájské o 10 minut døív, ne¾ pøedvídal cestovní plán, za 4 hodiny 40 minut.
Karavany byly v zahradì ètyøi, dva a dva vchodem proti sobì, a mezi nimi byla místnost se spoleènou lednièkou, stolky se ¾idlemi, mikrovlnkou, varnou konvicí. Nádobí bylo v ka¾dém karavanu zvláš». Feldu jsme zaparkovali v zahradì pod stromem, za co¾ nám pronajimatel úètoval stovku. Šlo zøejmì o nìkdejší rekreaèní støedisko brnìnského stavebního závodu. Bylo patrné, ¾e u¾ má své za sebou, ale nám poslou¾ilo dobøe.
Dostalo se nám dobré rady koupit si celotýdenní pøedplatné, abychom nemuseli ka¾dé ráno stát fronty pøed pokladnou, kdy¾ otevírají. Vèasný pøíchod do areálu byl nutný, proto¾e stejný nápad, strávit dovolenou Podhájské, mìly tisíce dalších a najít místo ve stínu èi na trávì nebylo snadné. Byla tropická vedra a prý bylo na koupališti dennì a¾ 5000 lidí, hlavnì dìtí a seniorù.
Voda v termálním bazénu hlubokém necelý metr je 35 stupòù teplá, co¾ je jest pøíjemné v chladnìjším poèasí, ale v tropech, které vládly v tìch dnech, moc nelákala. Velká èást návštìvníkù trávila èas v chladných bazénech, tak¾e tam byla doslova hlava na hlavì a nedalo se tam plavat. V areálu jsou èetné atrakce, mù¾ete si zahrát stolní tenis, šachy s maxifigurkami, v hernì kuleèník apod. Dìti si u¾ívaly na tobogánu, v chladném bazénu byl kropící høib, obèas pustili i tøi masá¾ní proudy, u nich¾ byla tlaèenice. Senioøi posedávali v bazénu a dru¾nì si povídali. Dokonce se sešli v jednom rohu a zazpívali si národní písnièky. Vrcholem bylo, kdy¾ si v bazénu zatanèili èardáš. Nìco takového se jinde opravdu nevidí.
O ¾aludky bylo také dobøe postaráno. Dvì restaurace byly pøímo u bazénù, další desítka opodál a ceny v nich byly vskutku lidové. Za sto slovenských korun jste mìli slušný obìd i s pitím.
Po celodenním koupání a slunìní nebylo pøíliš chuti po nìjakém veèerním øádìní. Asi to bylo dobøe, proto¾e i kdybychom chtìli svou touhu naplnit, nebo kde a èím. Alespoò jsme se s nìjakou nabídkou nesetkali. Za to jsme si neodpustili zajít alespoò na piveèko, na Slovensku ponìkud dra¾ší, které bylo balzámem pro sluníèkem vyprahlý organismus.
Pobyt v Podhájské splnil naše oèekávání, odjí¾dìli jsme domù vyhøátí a odpoèatí s vìdomím, ¾e jsme udìlali nìco proti svým neduhùm. Pokud se tam hodláte také vypravit, doporuèuji jet mimo školní prázdniny.
Ivo Antušek
Poznámka redakce: K èlánku pøipravil Ivo zajímavì pojatou prezentaci v Power Pointu. O prezentaci si mù¾ete napsat zde
„Léto skonèilo“ hlásala má paní na zaèátku èervence a poèasí jí dávalo zapravdu. A já pøi tom tak tou¾il po sluníèku a koupání, ale v tìch chladných dnech na to nebylo ani pomyšlení. Na chatu vyprávìl pøítel Vladimír o tom, jak jezdí do teplých vod slovenských lázní Podhájská tak barvitì, ¾e jsem zaèal brouzdat po netu, abych se o tomto místì pouèil. Na stránkách jsem našel nìco z historie, zajímavé fotografie, a tak jsem rozeslal emaily s dotazem na ubytování. Nìkteøí neodpovìdìli vùbec, jiní se omluvili, ¾e mají obsazeno. Nakonec jsem dostal nabídku na vybavený karavan v zahradì za 890 Sk za osobu a týden, co¾ se mi zdálo velmi pøijatelnou cenou, tím spíše, ¾e denní sazba u ostatních pronajimatelù se pohybovala od 200 Sk za noc nahoru.