Bývalý ¾idovský templ v hornoslezském Krnovì je jedinou, v historické podobì dochovanou a turistùm pøístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Je to jedna z pouhých dvou staveb v Èesku s dochovanými arabsko-španìlskými interiéry. Všech šest ostravských synagog bylo znièeno nacisty. V kraji se dochovala ještì synagoga v Novém Jièínì, necitlivì pøestavìná v dobì socializmu a slou¾ící dnes jako archiv, a synagoga v Èeském Tìšínì, která však není samostatnì stojící budovou a je v ní umístìno restauraèní zaøízení.
Krnovská synagoga se nachází na náro¾í ulic Soukenické a Barvíøské za budovou pošty. Byla postavena roku 1871 stavitelem Ernstem Latzelem. Délka sálu dosahuje 24 metrù, výška dvojvì¾í 22 metrù. Exteriér objektu je neorománský, uvnitø pøevládají maurské architektonické prvky. Návštìvníka zaujme hnìdoèervenì ladìný kazetový strop a podkovovité oblouky vyøezávaného loubí nad vnitøními ochozy, tzv. galeriemi, které byly vyhrazeny ¾enám. Tento styl od støedovìku pou¾ívali sefardští ®idé. Ti ¾ili do roku 1492 ve Španìlsku, odkud byli vyhnáni do severní Afriky a na Balkánský poloostrov. Jejich architektura se v rakousko-uherských ¾idovských obcích stala módní zále¾itostí. Na nosných litinových sloupech, tvoøících kostru krnovské synagogy, jsou uchyceny rozvody plynového osvìtlení, pod okny a ve stropì jsou vìtrací šachty. Portál pod východním prùèelím je pouze dekorativním prvkem fasády, za kterým se nachází zdivo. Z vnitøní strany zde visel svatostánek (døevìná skøíò se svitky tóry) a nad ním varhany. Na venkovní støešní podezdívce se tyèily kamenné desky desatera, nyní uskladnìné na pùdì.
Krnovská synagoga pøestala slou¾it bohoslu¾bám na podzim 1938, kdy byly Sudety pøipojeny k nacistickému Nìmecku. Krátce poté byly synagogy v okolních mìstech zlikvidovány, ta krnovská však byla zachránìna. Starosta mìsta svolal radní a informoval je o tajném pøíkazu z Berlína, který znìl „znièit ¾idovský templ“. Sudetonìmeètí zastupitelé pak jednomyslnì schválili návrh stavitele Franze Irblicha, ¾e nacisty podvedou. Byla vypálena obøadní síò ¾idovského høbitova, zatímco ze skuteèné synagogy byly odstranìny symboly ¾idovské víry a byla pøemìnìna na mìstskou tr¾nici. V dobì socializmu pak byla budova vyu¾ita nejprve jako sklad, od r. 1960 jako archiv. V roce 1994 byla navrácena Federaci ¾idovských obcí a od r. 2003 ji provozuje obèanské sdru¾ení Krnovská synagoga jako výstavní a koncertní síò. Sdru¾ení rovnì¾ získalo historické lavice z roku 1897, které pùvodnì slou¾ily v synagoze v Olomouci. V lavicích budou umístìny cedulky se jmény obìtí holocaustu z Krnovska. Orientální architektura a výteèná akustika dávají kulturním poøadùm v synagoze neobyèejné kouzlo.
®idé se do Krnova pøistìhovali v 19. stol. pøedevším z blízké Osoblahy. Gesslerovi zapoèali s výrobou slavného bylinného likéru Altvater (Pradìd), Bellakovi vybudovali druhou nejvìtší textilní továrnu ve mìstì. Èlenové ¾idovské obce postavili i stavby jako palác Silesia nebo krásný secesní dùm na Hlavním námìstí, ve kterém se dnes nachází øecká restaurace Hermes. Tyto majetky byly zabaveny v roce 1938 a roku 1945 vìtšinou nebyly vráceny. Krnovským ®idùm pøití¾ilo, ¾e pøed válkou se v drtivé vìtšinì hlásili k nìmecké národnosti. ®idovská obec v Krnovì dnes ji¾ neexistuje, nejbli¾ší nábo¾enská obec sídlí v Ostravì. Památkou na zmizelé spoluobèany je také ¾idovský høbitov v ulici V osadì, pøi výpadovce na Opavu. Byl vá¾nì poškozen èásteènou likvidací v letech 1986-1990.
Pavel Kuèa, Krnov
Popisky k fotografiím:
- Synagoga byla dokonèena opravou obou vì¾í z prostøedkù Federace ¾idovských obcí, Èeskonìmeckého fondu budoucnosti, Moravskoslezského kraje a mìsta Krnova
Bývalý ¾idovský templ v hornoslezském Krnovì je jedinou, v historické podobì dochovanou a turistùm pøístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Je to jedna z pouhých dvou staveb v Èesku s dochovanými arabsko-španìlskými interiéry. Všech šest ostravských synagog bylo znièeno nacisty. V kraji se dochovala ještì synagoga v Novém Jièínì, necitlivì pøestavìná v dobì socializmu a slou¾ící dnes jako archiv, a synagoga v Èeském Tìšínì, která však není samostatnì stojící budovou a je v ní umístìno restauraèní zaøízení.
mìsta svolal radní a informoval je o tajném pøíkazu z Berlína, který znìl „znièit ¾idovský templ“. Sudetonìmeètí zastupitelé pak jednomyslnì schválili návrh stavitele Franze Irblicha, ¾e nacisty podvedou. Byla vypálena obøadní síò ¾idovského høbitova, zatímco ze skuteèné synagogy byly odstranìny symboly ¾idovské víry a byla pøemìnìna na mìstskou tr¾nici. V dobì socializmu pak byla budova vyu¾ita nejprve jako sklad, od r. 1960 jako archiv. V roce 1994 byla navrácena Federaci ¾idovských obcí a od r. 2003 ji provozuje obèanské sdru¾ení Krnovská synagoga jako výstavní a koncertní síò. Sdru¾ení rovnì¾ získalo historické lavice z roku 1897, které pùvodnì slou¾ily v synagoze v Olomouci. V lavicích budou umístìny cedulky se jmény obìtí holocaustu z Krnovska. Orientální architektura a výteèná akustika dávají kulturním poøadùm v synagoze neobyèejné kouzlo.