Tímto titulem se pyšnila øada panovníkù, ale Èeši jím rozumí pøedevším Karla IV. Do 21. kvìtna je o tomto nejvìtším z Èechù otevøena výstava v Praze, kam se pøesunula z USA. Dvì èásti výstavy jsou na Hradì, a to v Obrazárnì a v tereziánském køídle, tøetí èást v Národní galerii v klášteøe sv. Ane¾ky na Starém mìstì. Proto¾e výstava v Obrazárnì obsahuje mnoho vzácných exponátù za pùjèených z celého svìta, je do ní pøístup omezen na 1,5 hodiny v urèenou dobu, aby se dostalo na všechny zájemce a také je stanoven omezený poèet návštìvníkù, aby neohrozil exponáty. Podívejme se tedy, co tam uvidíme, a co o tom soudí lidé.
Poté, co si odlo¾íte v šatnì vstoupíte do prvního sálu. Na celé zdi vlevo si mù¾ete prohlédnou barevnou mapu znázoròující Evropu z vlády Lucemburkù. Do øíše patøila Marseille a Arles na jihozápadì, ale té¾ Srbsko a Makedonie na jihu, Holandsko a Pomoøany na severu. Samozøejmì té¾ Uhry, Moldavie, Slezsko a Lu¾ice. Berlín byl malou vískou poblí¾ severní hranice.
Na protìjší zdi je pak genealogická mapa Lucemburkù. Vlevo od sálu je filmová místnost, kde se promítají dokumentární filmy a na obrazovkách televize videokazety. Vpravo se vchází do patnácti místností, v nich¾ je na stìnách zaznamenán vzestup Lucemburkù od Jana a¾ k Zikmundovi, který byl nakonec po porá¾ce radikálních husitù pøece jen zvolen èeským králem, ale dlouho se z toho neradoval. Po roce 1437 zemøel. Výstava dokumentuje, ¾e byl králem schopnìjším a lepším diplomatem ne¾ jeho bratr Václav. ®ádná šelma ryšavá!
Uvnitø sálù jsou pak exponáty, pøedevším poèetné Madony ze døeva i z kamene, vzácné obrazy, svìdèící o tom, ¾e Praha byla centrem umìleckého dìní té doby. Najdete tu poklad, nalezený pøi pøestavbì Karlštejna po roce 1877, i zajímavou historii, jak mìnil svého majitele, aby skonèil v tých¾ rukou, do nich¾ byl po nálezu umístìn: v Umìleckoprùmyslovém museu. Je zde i nìkolik vzácných knih, v nich¾ mù¾eme obdivovat ruèní práci klášterních písaøù. Z nich jmenujme alespoò Sborník Tomáše ze Štítného s šesti traktáty. U ka¾dého exponátu je tabulka s vysvìtlením v èeštinì a angliètinì.
Krásu starých umìleckých pokladù nelze popisovat, snad si udìláte pøedstavu z fotografií v galerii Seniortipu. Je na místì pøipomenout, ¾e se v obrazárnì nesmí fotografovat a snímky nám poskytla Kanceláø presidenta republiky.
Výstava dokumentuje, ¾e v dobì Karlovì a jeho nástupcù vznikla v Èechách pozoruhodná výtvarná díla a celý druh nového umìní, nazvaný krásný styl. Zejména za Václava IV. vznikaly bohatì zdobené rukopisy, které patøily k nejkrásnìjším umìleckým dílùm vzbuzujícím obdiv napø. u francouzského krále. Výtvarné umìní té doby ukazuje na to, jak veškerý ¾ivot byl ovlivòován køes»anstvím a církví, a jak hluboko víra zasahovala všechen lid, vèetnì panovníka. Kdy¾ se rozdíl mezi evangeliem a skuteèným ¾ivotem odlišil nad pøijatelnou míru, objevili se kritici stávajících poøádkù. Celá zemì se postavila na obranu víry pravé a radikálové se pokoušeli o nastolení království bo¾ího na zemi. Proti „kacíøùm“se vydalo na pochod nìkolik køi¾áckých výprav, nich¾ se pøívr¾enci Kristovi navzájem zabíjeli.
O doby tìchto evropských nábo¾enských válek uplynulo zhruba 600 let. Køes»anství poté expandovalo na další kontinenty, nich¾ se šíøilo ohnìm a meèem, aby pøineslo opravdové spasení všech nevìøících.
Tady se naskýtá takovýto exkurs: Od Kristova narození uplynulo v dobì Lucemburkù zhruba 1400 let. Zhruba stejný poèet let uplynul od pùsobení Mohameda, Alláhova proroka, a opìt se zfanatizované davy valí mìsty a hovoøí o svaté válce proti nevìøícím. Pokraèovat netøeba, není to téma tohoto èlánku.
Kniha návštìv podává obraz o názorech lidí. K obsahu se vyjadøují velice pochvalnì, a to nejen v èeštinì. Kritické názory jsou proti velikosti popiskù, které se musí èíst zblízka, a tak, pøi vìtší návštìvì o víkendech èi svátcích, jsou s tím problémy. Návštìvníkùm se také nelíbí, ¾e se vpouštìjí celé skupiny naráz, tak¾e vzniká u exponátù chumel, který neumo¾òuje klidnou prohlídku. Navrhují vpouštìt skupiny po 10ti minutách, aby se pøíchozí rozptýlili. Z uvedeného vyplývá, ¾e k návštìvì je lepší zvolit všední den, èi ještì pár týdnù vyèkat, ne¾ se uspokojí nejzvìdavìjší.
.jpg)
Tímto titulem se pyšnila øada panovníkù, ale Èeši jím rozumí pøedevším Karla IV. Do 21. kvìtna je o tomto nejvìtším z Èechù otevøena výstava v Praze, kam se pøesunula z USA. Dvì èásti výstavy jsou na Hradì, a to v Obrazárnì a v tereziánském køídle, tøetí èást v Národní galerii v klášteøe sv. Ane¾ky na Starém mìstì. Proto¾e výstava v Obrazárnì obsahuje mnoho vzácných exponátù za pùjèených z celého svìta, je do ní pøístup omezen na 1,5 hodiny v urèenou dobu, aby se dostalo na všechny zájemce a také je stanoven omezený poèet návštìvníkù, aby neohrozil exponáty. Podívejme se tedy, co tam uvidíme, a co o tom soudí lidé.