Antické støípky
Antiku mám rád u¾ od dìtství. Na komunistických školách nám o ní mnoho neøekli a o antickém ideálu kalokagathé jsem myslím poprvé slyšel od kamaráda v hospodì.
Jsem skeptik a dùvodnì se obávám, ¾e civilizace, která mìla v základech krásné pohoøí Olymp a nì¾né vlny Støedozemního moøe, pomalu zaniká. Pokud je to opravdu náš osud (poøád doufám, ¾e ne!) nemìli bychom zapomínat na krásu legend a bájí, ze kterých se antická tradice rodila.
Kdy¾ jsem pøed øadou let zaèínal psát pro SeniorTip, mimo jiné jsem struènì pøevyprávìl nejznámìjší antické báje a zabrousil i k nìkolika antickým filozofùm. U¾ tenkrát jsem ale vnímal jako jistou mezeru, ¾e víme málo o tom, co bylo pøed Olympem. Po dohodì s paní šéfredaktorkou Ludmilou se to pokusím trochu napravit. Pøidat nìco o Titánech, Gaie a Uranovi.
Antické báje se štìpí, mají mnoho zdrojù a mnohdy úplnì odlišné informace. Tak¾e snad jen základní informace, ¾ádné „zabíhání“ do podrobností. Budu rád, pokud vám moje informace pomohou s objasnìním tématu, pokud vás i potìší, nepsal jsem nadarmo.
Patrnì hlavním základem antické historie jsou Ilias o Odysea. Jejich pøedpokládaným autorem je slepý básník Homér, jeho¾ zpìvy se pøedávaly zprvu ústnì. Teprve v 6. století pøed naším letopoètem nechal athénský vládce Peisistrátos zaznamenat Iliadu a Odyseu písemnì.
Na poèátku svìta nejen antického byl nekoneèný prostor Chaos. Z nìj povstala nejprve vìèná tma Erebos a temná noc Nyx, z jejich¾ spojení se zrodilo vìèné svìtlo Aithér a svìtlý den Hemérá. Ovšem z Chaosu vznikla také Gaia, zemì a všeo¾ivující láska Eros. Ze spojení Gaiy s Aitherem vznikla podsvìtní propast Tartaros, co¾ je jakési antické peklo. Gaia zplodila nebe Úrana a hluboký oceán Ponta a mìla s nimi dìti.
Po Chaosu se vlády nad svìtem ujal Úranos, vzal si Gaiu za ¾enu a mìl s ní dvanáct Titánù. K tìm se èasem dostaneme podrobnìji. Titáni ¾ili na nebesích a jejich úkolem bylo chránit otcùv trùn. Gaia ale také porodila tøi nestvùrné obry Hekatoncheiry a Úranos, zhnusený jejich ošklivostí, je svrhl do Tartaru. Milující matka Gaia nabádala Titány, aby odporné storuké sourozence ochránili a otce Urana zlikvidovali. Poslechl jediný Kronos, otce vykastroval. Podle jedné verze povìstí se z jeho krve zrodila bohynì Afrodité, podle jiné verze se z krve, která kapala ze zmrzaèeného Úrana na zem, se po spojení s Gaiou zrodili obøi Giganti a bohynì pomsty Erínye.
Tady bych konèil úvod do antické prehistorie, kterou píšu zámìrnì velmi struènì a zjednodušenì. Jak u¾ jsem napsal, prameny se rùzní a celé je to hodnì komplikované. Na úvod si ale pamatujme pøedevším Gaiu, matku Zemi. Nebyla tak vlídnou staøenkou, jak by se mohlo zdát. S èeským básníkem bychom mohli napsat: Tvrdou matkou byla jsem tobì, / tì¾ce chléb jísti dala. / Nehýèkala jsem robì, / mu¾e jsem zraòovala.
Po potupné smrti Úrana se vlády nad svìtem ujal jeho syn Kronos. Povšimnìme si, ¾e ani antický svìt nezaèínal ¾ádnou selankou a ani Titáni a bozi olympští se pozdìji nevyhnuli rozbrojùm a hašteøení.