NOVÉ ÈECHY
Co to je? Zaspal jsem nìjakou tu hodinu zemìpisu a dìjepisu, nebo nám byly úmyslnì èi neúmyslnì nìkteré informace zatajeny? Mo¾ná, ¾e nejsem sám a mnohý ètenáø je na tom stejnì.
Kdy¾ jsem v roce 1965 emigroval a usadil se v Norimberku, zaèal jsem poznávat zdejší okolí podle známého rèení: Kdy¾ chceš vìdìt, kam jdeš, musíš nejdøíve vìdìt, odkud jsi pøišel. Pøi tom jsem objevil zajímavé kulturní a dìjinné spojitosti, jejich¾ nìmých svìdkù se ve zdejší oblasti najde hodnì.
Po pøestìhování do Markt (mìstys) Schwanstetten, asi 20 km ji¾nì od Norimberka, právem øíkám, ¾e dnes bydlím 8 km od zámku Ratibor, 25 km od èeských hranic a 35 km od zámku sv. Václava (vysvìtlení pozdìji).
Prvním svìdkem, také nejznámìjším, je socha Karla IV. pod hodinami kostela Naší Paní (Frauenkirche) v Norimberku na Hlavním námìstí (Hauptmarkt). Tento katolický kostel dal postavit sám Karel IV. v letech 1352 a¾ 1358, jak celkový vzhled tak i nìkteré dílèí formy svìdèí o práci Petra Parléøe ze Schwäbisch-Gmündu, který toho èasu také pracoval na stavbì chrámu sv. Víta v Praze.
V roce 1509 byly starší hodiny vymìnìny za orloj, na nìm¾ se ka¾dý den ve 12 hod. chodí Karlu IV. klanìt sedm nìmeckých kurfiøtù. Je to vzpomínka na to, ¾e zde v roce 1356 vydal první díl Zlaté buly. Také jedna ze soch na Krásné kašnì (Schöner Brunnen), té¾ na Hlavním námìstí, nám pøipomíná tuto událost. Jak známo, oba synové, Václav (1361) a Zikmund (1368) se narodili v Norimberku. Zikmund mìl po celý ¾ivot své rodné mìsto ve velké úctì a èasto se sem vracel. Zajímal ho technický a hospodáøský pokrok, hlavnì však také spoleèenský ¾ivot mìsta Norimberka. Na svá nesèetná galantní dobrodru¾ství nemìl ale dost penìz, a proto si vypùjèoval od norimberských patriciù. Jedním z jeho vìøitelù byl norimberský patriarcha Ulrich Ortlieb, kterému patøil Nassauerhaus v Karolinenstrasse 2, naproti kostelu sv. Vavøince. Je to typická støedovìká obytná vì¾: první dvì podla¾í ze 13. století, další podla¾í s kaplièkovým arkýøem z roku 1422 a cimbuøí se tøemi rohovými vì¾ièkami z let 1431 a 1437. Ten si ale byl vìdom velké hýøivosti krále, a proto si v roce 1431 vy¾ádal pøi zapùjèení tisíce pìti set rýnských zlatých jako zástavu jednu z královských korun. Tak se stal tento dùm svìdkem pozoruhodné spoleèenské události. Po dobu ètyø mìsícù byla královská koruna majetkem norimberského obèana, ale ve stanovené lhùtì byla koruna vyplacena. Smlouva o tom je ulo¾ena ve Státním archivu ve Vídni.
Pøi výjezdu z Norimberka silnicí B 14 (Erlenstegen Str.) najdeme po pravé stranì druhého svìdka. Proti silnièní tabuli Nürnberg je replika hranièního kamene. (To je tìch mých 25 km.) Zde skuteènì probíhala hranice od roku 1347 do roku 1378 území (Horní Falc a èást Støedních Frank) které Karel IV. získal pro uskuteènìní svého velkého politického plánu - vytvoøení spojovacího koridoru mezi Lucemburkem na západì a Èeským královstvím na východì. Tato oblast byla pojmenována NOVÉ ÈECHY.
* * *
Trochu zemìpisu: Bavorsko o rozloze 70 547 km2 je rozdìleno na 7 správních oblastí: Horní Bavorsko (Oberbayren) 17 536 km2, Dolníní Bavorsko (Niederbayern) 10 338 km2,Horní Falc (Oberpfalz) 9 678 km2, Horní Franky (Oberfranken) 7 230 km2, Strední Franky (Mittel-franken) 7 246 km2, Dolní Franky (Unterfranken) 8 531 km2 a Švábsko (Schwaben) 9 988 km2.
Ji¾nì od Nových Èech, v našem krajském mìstì Rothu, najdeme lovecký zámek, který dal v letech 1535 a¾ 1537 postavit markrabì Jiøí Pobo¾ný (Markgraf Georg der Fromme) a pojmenoval ho podle svých nemovitostí ve Slezsku RATIBOR.. (To je tìch mých 8 km.). Proè lovecký zámek? Odpovìï nám dává ji¾ samo jméno mìsta, Roth. Nepochází, jak bychom se mylnì mohli domnívat, od barvy èervené, ale ze slova rodern - mýtit. To znamená, ¾e zde byly hluboké lesy a Jiøí Pobo¾ný náru¾ivý lovec. Osad, jejich¾ jméno pøipomíná jejich vznik mýcením, je zde v okolí více, napø. Schwand - ne od Schwan (labu») nýbr¾ od schwenden nebo schwinden - zmenšovat (les)
Na horním námìstí (Oberer Markt) mìsteèka Altdorf je na domì è. 9 štítek, ze kterého se dozvíme, ¾e zde v letech 1599 a¾ 1600 studoval Albrecht z Waldštejna. Byla zde univerzita svobodného mìsta Norimberka, postavená vroce 1526 pùvodnì jako škola, od r. 1575 gymnázium, od r. 1578 akademie, povýšená v r. 1622 na univerzitu a r. 1809 pøestìhovaná do mìsta Erlangen.
Ale vra»me se k Novým Èechám. Erlangen patøilo také k tomuto území. Karel IV. mimo mìsto Lauf a pozdìji Auerbach dal také zde razit mince pro Nové Èechy. Pøíslušnost k Èechám nám dodnes potvrzuje heraldický èeský lev v mìstském znaku a na peèeti.
Pokraèujeme dále z Norimberka po zmínìné ji¾ B 14, která je èástí hlavního spojení Norimberka s Prahou. Ji¾ od doby vlády Karla IV. mìla název Zlatá cesta. Dosud není dokázané, z èeho tento název vznikl. Jestli to byl kvetoucí obchodní ruch, který po této cestì vedl, anebo zdùraznìní jejího cíle - pøípadnì výchozího bodu, tj. „Zlatá Praha“.
Karel IV. ji ustanovil jako Øíšskou cestu a naøídil, aby jí èeští králové pou¾ívali pøi cestì na snìmy anebo k volbì císaøe. Postaral se i o vojenskou ochranu. Tato cesta vedla pøes Lauf, Sulzbach, Hirschau, Kohlberg, Weiden, Bärnau, Tachov, Støíbro a Plzeò do Prahy. Teprve v prùbìhu 16 století ztratila svúj význam úplnì a byla pou¾ívána cesta kratší, tak zvaná zakázaná, která se odchylovala v Hirschau a vedla pøes Wernberg, Leuchtenberg, Vohenstrauß, Waidhaus a Pøimdu do Støíbra.
Pøibli¾nì po 15 km projí¾díme mìstem Lauf, které také stojí za bli¾ší prohlídku. Na námìstí najdeme dùm è. 21 (hotel Wilden Mann) s pamìtní deskou na to, ¾e zde pøenocoval r. 1414 Mistr Jan Hus na cestou do Kostnice. Kousek pod námìstím, na malém ostrùvku v øece Pegnitz, stojí zámek sv. Václava (Wenzelschloss). (A tady odtud to mám tìch zbývajících 35 km.).Tento zámek koupil Karel IV. roku 1353 a dal jej pøestavìt v letech 1356 a¾ 1360. Pou¾íval ho jako rezidenci pøi svém pobytu v Norimberku. Nad vstupní branou nás vítá socha sv. Václava (Petr Parléø r.1360), bývala zde také kaple jemu zasvìcená.
* * *
Pøi rekonstrukcích se pod omítkou jednoho sálu s køí¾ovou klenbou našlo 114 do zdi vtesaných, barevnì provedených erbù. Jsou to erby šlechty jak duchovní tak i svìtské, èeské, moravské a slezské která byla Karlu IV. vìrná. Tento nález je pøínosem pro èeskou heraldiku, proto¾e se zde našly u dvou rodù barvy, které nebyly ji¾ známé a dokonce asi tøi rody, o kterých se vùbec nevìdìlo. Celý zámek je postaven z pískovce. Zpùsob opracování pøírodního kamene v erbovním sále ukazuje na stavitele Matyaše z Arasu, který postavil kapli sv. Kateøiny na hadu Karlštejnì.
Pokraèujme stejným smìrem dál do mìsta Sulzbach - Rosenberg. V Suzbachu mì pøekvapila na farním kostele socha Karla IV. Zaèal jsem se ptát co má spoleèného Karel IV. se Sulzbachem. Odpovìï byla tehdy pro mne pøekvapující. Toto mìsto vdìèí za svùj rozkvìt právì Karlu IV., který je povýšil v roce 1353 na hlavní mìsto Nových Èech. Tak jsem se tenkrát poprvé setkal s tímto názvem a pak jsem své znalosti zaèal rozšiøovat. Ale ji¾ kolem roku 1380 získali Sulzbach a okolí opìt Wittelsbachové a správní úøady byly pøemístìny do mìsta Auerbachu (severnì od silnice B 14 ). Zde, jak ji¾ jsem se zmínil, byly za vlády Václava IV. od roku 1390 ra¾eny mince - Václavùv pfennig. Václavova vláda trvala do roku 1399. Dne 9. 2. 1430 bylo mìsto obsazeno husity a skoro úplnì znièeno. Vìtšina obyvatel se zachránila útìkem. Pro „Takovéto škody, které bohu¾el postihly obèany Auerbachu zatracenými kacíøi z Èech, bylo na dobu 15 let mìsto a jeho obèané zproštìni placení daní.
Nedaleko od Auerbachu nad mìstem Pegnitz stával hrad, který Karel IV. koupil od Leuchtenbergù a pro své úøedníky dal pøestavìt a zesílit opevnìní. Ji¾ v záznamech z roku 1358 je výslovnì jmenován jako "castrum suum Behemsteyn". I poté, kdy roku 1401 pøešel do vlastnictví mìsta Norimberka, mu zùstalo jméno Böhmenstein. Dnes jsou zde jen mizivé zbytky, které nezasvìceným vùbec nic neøíkají a z nich¾ se dá tì¾ko soudit, jak dùle¾itou úlohu tento hrad sehrál v dìjinách Nových Èech.
Roku 1998 k 950. výroèí zalo¾ení mìsta Norimberka, byla slavnostnì odevøena turistická cesta. Je to pøíspìvek spolku Fränkischer Albverein k tomuto výroèí a pøipomene nám historickou Zlatou cestu. K této pøíle¾itosti byla vydána mapa a bro¾urka.
Otevøením dálnièního úseku Plzeò - Weidhaus a nového spoleèného hranièního pøechodu v listopadu 1997 byl uèinen záva¾ný dìjinný krok. Dva památníky na obou stranách hranice nám dnes pøipomínají dobu Karla IV. a historické spojení ji¾ pøed 650 lety, zvané "ZLATÀ CESTA - VIA CAROLINA ".
Jiøí Šlesinger
* * *
Pozn. redakce: V letošní roce 2016 budeme vzpomínat na 700. výroèí narození císaøe a krále Karla IV. z dynastie Lucemburkù. Z tohoto dùvodu magazín SeniorTip otisknul tento zajímavý èlánek pana Jiøího Šlesingera, aby tak pøipomnìl svým ètenáøùm významné výroèí Karla IV.
Mo¾ná, ¾e nejsem sám a mnohý ètenáø je na tom stejnì.
Ji¾nì od Nových Èech, v našem krajském mìstì Rothu, najdeme lovecký zámek, který dal v letech 1535 a¾ 1537 postavit markrabì Jiøí Pobo¾ný (Markgraf Georg der Fromme) a pojmenoval ho podle svých nemovitostí ve Slezsku RATIBOR.. (To je tìch mých 8 km.). Proè lovecký zámek? Odpovìï nám dává ji¾ samo jméno mìsta, Roth. Nepochází, jak bychom se mylnì mohli domnívat, od barvy èervené, ale ze slova rodern - mýtit. To znamená, ¾e zde byly hluboké lesy a Jiøí Pobo¾ný náru¾ivý lovec. Osad, jejich¾ jméno pøipomíná jejich vznik mýcením, je zde v okolí více, napø. Schwand - ne od Schwan (labu») nýbr¾ od schwenden nebo schwinden - zmenšovat (les)
Pøi rekonstrukcích se pod omítkou jednoho sálu s køí¾ovou klenbou našlo 114 do zdi vtesaných, barevnì provedených erbù. Jsou to erby šlechty jak duchovní tak i svìtské, èeské, moravské a slezské která byla Karlu IV. vìrná. Tento nález je pøínosem pro èeskou heraldiku, proto¾e se zde našly u dvou rodù barvy, které nebyly ji¾ známé a dokonce asi tøi rody, o kterých se vùbec nevìdìlo. Celý zámek je postaven z pískovce. Zpùsob opracování pøírodního kamene v erbovním sále ukazuje na stavitele Matyaše z Arasu, který postavil kapli sv. Kateøiny na hadu Karlštejnì.