Støípky z mocnáøství
vám nabízíme neuèesanì a na pøeskáèku. Kyvadlo odporu k Rakousku se u¾ pøesunulo na opaènou stranu, a tak i ty støípky jsou spíše vlídné a úsmìvné…
* * *
Rudá arcivévodkynì
Al¾bìta Marie Henrieta Stefanie Gizela Rakouská, rodným jménem Elisabeth Marie Henriette Stephanie Gisela von Österreich (1883–1963), byla jedinou dcerou korunního prince Rudolfa. V rodinì jí øíkali Erzsi, co¾ je maïarská zdrobnìlina pro Al¾bìtu. Otec ji prý velmi miloval, ale mnoho si ho neu¾ila. Po pátém roce jejího ¾ivota spáchal v Meyerlingu dodnes nevyjasnìnou sebevra¾du.
Láska k Al¾bìtì prý se pøenesla z otce na dìdeèka a císaø František Josef I. prý miloval svou jedinou vnuèku a¾ nekriticky. A tak není divu, ¾e na císaøském dvoøe rostlo pùvabné, ale velmi rozmarné stvoøení, zvyklé v¾dy prosazovat svou. Mladièká Al¾bìta se zamilovala „o patro ní¾“, do kní¾ete Oty z Windisch-Graetze, a snad poprvé se setkala se zásadním odporem milujícího dìdeèka, císaøe. Starému „Frantovi Procházkovi“ zjevnì tolik nevadily v rodinì „bokovky“, ostatnì sám o nich dost vìdìl, ale oficiální mesaliance, jak tomu øíkával, tedy sòatky „pod úroveò“ odmítal. Nakonec ovšem milující dìdeèek povolil, arcivévodkynì se ovšem musela zøíci všech nárokù na trùn, atd. Ve vìcech protokolu byl nekompromisní.
Velmi pikantní je, ¾e mladý ¾enich se o svatbì dozvìdìl jako poslední, mìl u¾ jiný vztah a císaø mu man¾elství vlastnì dal rozkazem, jako vrchní velitel mladému poruèíkovi. Vlastní man¾elství bohu¾el nic moc, øeèeno dnešní terminologií. Vzešly z nìj sice ètyøi dìti, ale také mnoho skandálù a jeden z nejslavnìjších rozvodù té doby. Tì¾ko asi hledat jasného viníka. Arcivévodkynì mìla zdá se opravdu mimoøádný sexuální apetit a její lo¾nicí prý prošly doslova oddíly mladých poruèíkù, zejména námoøníkù. Na druhé stranì ovšem byla mimoøádnì ¾árlivá, a kdy¾ na poèátku nového století zjistila, ¾e její mu¾ má pomìr s tehdy velmi populární subretou Maøenkou Zieglerovou, zasáhla osobnì a nekompromisnì. Umìlkynì naštìstí ránu z pistole pøe¾ila, a tak mohla císaøské rodina skandál ututlat.
Rozvod u¾ tolik ututlávat rodina nemusela, konal se v roce 1924, tedy u¾ v demokratické republice, v ní¾ šlechtické tituly neplatily. Ovšem rozvod to byl takový polovièní, definitivnì byla rozvedena a¾ v roce, který pro nás má pøíchu» pelyòku, v roce 1948. A hned si vzala sociálnì demokratického politika Leopolda Petzneka, se kterým ¾ila u¾ od roku 1921. A sama vstoupila do sociální demokracie v roce 1925, odtud oznaèení Rudá arcivévodkynì.
Zdá se, ¾e v dalším man¾elství u¾ ¾ila klidnì a celkem spoøádanì, svého man¾ela pøe¾ila o pár let a svìtlo tohoto svìta opustila Rudá arcivévodkynì v Rakousku v roce 1963.
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora