Ostrov Surtsey – Malý zázrak přírody

Dne 14. listopadu 1963 se stali lidé svědky jedinečného přírodního jevu - zrození ostrova poblíž Islandu.

Již začátkem listopadu 1963 bylo zaznamenáno ve vzdálenosti asi 60 km od Islandu (poblíž Vestnamayerských ostrovů) zvýšení teploty v oceánu ze 7 stupňů na 9,4 stupňů Celsia. Ve vodě byl zjištěn vyšší obsah kyseliny křemičité než je obvyklé a docházelo i k seismickým záchvěvům, které byly zaznamenávány v Reykjaviku.
Tyto úkazy předcházely obrovské podmořské erupci, k níž došlo 14. listopadu. Toho dne začal bouřlivý souboj ohně s vodou, kdy oheň si vybojovával v oceánu místo pro nový ostrov - základnu pro život.

Napřed začala voda v oceánu vřít a spolu s párou vystupoval kouř se sirnými plyny a popelem, který vytvořil mohutný mrak, dosahující již po hodině do výšky 60 m. Pak následoval ohňostroj, kdy vyletovaly do výšky rozžhavené kameny. Mrak mohutněl, sahal do výšky až 900 m, takže byl vidět až v Reykjaviku. Sopečná činnost stále sílila a ještě během tohoto dne se na hladině oceánu začal rýsovat sopečný kužel 10 m vysoký. Druhý den se zvětšil a dosahoval do výšky 40 m a 19. listopadu měl kužel výšku již 60 m a délka rodícího se ostrova byla téměř 600 m.

Souvislá sopečná činnost trvala až do 7. května 1965. Během této doby se vytvořilo na ostrově i lávové jezero. Poslední lávové proudy byly pozorovány naposledy ještě v srpnu 1967.
Ostrov zaujímá rozlohu necelé 3 kilometry čtvereční. Název Surtsey dostal podle vikingského boha ohně Surtura a je zanesen na nových mapách. Nejvyšší bod ostrova má nadmořskou výšku 173 m. Přestože v hloubce 2 m byla naměřena teplota 129 stupňů a někde až 153 stupňů Celsia, někteří vědci se domnívají, že sopečná činnost Surtsey se již neobnoví, takže ostrov časem podlehne erozi a zmizí v oceánu...

Vznik tohoto ostrova dal lidem jedinečnou příležitost pozorovat úžasné dění na naší planetě, a to osídlení čedičových láv a popelu životem. Život se objevil na ostrově již v době, kdy láva ještě zcela nevychladla. Prvním průkopníkem života byli mořští ptáci, kteří se na ostrově náhodně zastavili, a zanesli sem první mikroorganismy a semena rostlin ve svém peří a trusu, jiné byly zanesené větrem anebo mořskými proudy z Islandu, Skotska a dokonce i ze Severní Ameriky. Semena rostlin se na Surtsey objevila již v roce 1964 a o rok později vyklíčila. Prvními rostlinami na ostrově byly ladoňka, večernice vonná a orsej. Pro vědce to bylo poněkud překvapení. Domnívali se totiž, že nejdříve se na ostrově objeví lišejníky a mechy.

V současné době je na ostrově více než dvacet pět druhů vyšších rostlin, dvanáct druhů lišejníků a mechů a téměř sto druhů řas. Rostliny se musely přizpůsobit drsným klimatickým podmínkám, zejména silnému větru. Na růst rostlin a jejich větší rozšíření má neblahý vliv i mořská sůl, které se zde skoro všude vyskytuje.
Ptáci používají ke stavbě hnízd rostliny, ale na druhé straně jim poskytují hnojivo trusem. Na ostrově hnízdí trvale l8 druhů ptáků, mnoho druhů se tu objevuje příležitostně, kdy tu odpočívají při přeletech. Bylo zjištěno asi 100 druhů hmyzu. Na pobřeží se vyhřívají tuleni...

Surtsey je jedinečnou přírodovědeckou rezervací, je přísně chráněný a turisté sem nemají volný přístup. Pouze vědci mohou pozorovat dění na ostrově (vulkanologické a další přírodovědecké výzkumy) a vývoj života, který by měl probíhat bez jakéhokoliv zásahu člověka.

Návštěvníci Islandu mohou ostrov obeplout a jinak mají v Reykjaviku možnost shlédnout film "Zrození ostrova", který natočil Osvaldur Knudsen se svým synem. Oba muži se po čtyřicet let věnují filmování sopečné činnosti na Islandu. Jejich záběry jsou nejen zajímavé a krásné pro diváky, ale jsou velmi cenné pro práci vulkanologů. Film Zrození ostrova získal ve světě velký ohlas.

Text a kresba: Jana Haasová – Vesuvanka

Náhled do malířské tvorby Jany Haasové
České středohoří – obrazy Jana Haasová
Z vernisáže výstavy obrazů

Básně - Jana Haasová

Být Čechem… Jana Haasová, současná česká malířka a spisovatelka

Další články autorky