Historie koledy
Èeské vánoèní písnì a koledy velmi dobøe známe, rádi je zpíváme a uèíme další generace. Je to jeden z prastarých zvykù, který jsme pøebrali od svých pøedkù. Pøedávají se z pokolení na pokolení a nikoho nenapadne na nich nìco mìnit. Málokdo z nás ale ví, jak vznikly, kdy a kdo je slo¾il.
Slovo „koleda“ je všeslovansky rozšíøeno, praslovanština jej pøejala z latinského calendae (první den v mìsíci) a pohanští Slované slovem koleda oznaèovali slavnosti spojené se zimním slunovratem.
Nejstarší záznamy o vánoèní hudbì, v takzvaných Mariánských chválách, pocházejí z 11. a¾ 12. století a najdeme je v rukopisu z knihovny metropolitní kapituly pra¾ské.
Koleda oznaèuje pùvodnì píseò, kterou dìti zpívají bìhem velkých køes»anských svátkù) pøi obcházení jednotlivých domù, kdy „si koledují“ o výslu¾ku, kterou pøedstavovalo pøedevším jídlo nebo pití; tento zvyk se dnes udr¾el u¾ pouze na vsích. Postupnì však se slovo koleda stalo oznaèením písnì s vánoèní tematikou, pùvodnì s nábo¾enským obsahem, v posledním století však i bez nìho.
Tradièní koledy mají silnou melodii, èasto zalo¾enou na støedovìkých sborových vzorech, a sloku následovanou refrénem, èasto zpívaným sborovì.
Historie vánoèních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (1181–1226).
Jednou ze zajímavostí je, ¾e v 15. století bylo v Polsku pøelo¾eno hodnì koled z èeštiny. Vánoèní koledy se zpívaly pùvodnì pouze bìhem doby vánoèní, v posledním pùlstoletí se však oproti pùvodní tradici zpìvu adventních písní a rorát zaèaly zpívat ji¾ bìhem adventu.
V 16. a 17. století nechala Jednota bratrská (u¾ na knihtisku) vytisknout èeské kancionály a sna¾ila se je rozšíøit mezi lid.
Znaèná èást písní byla vìnována adventu a vánoèním dnùm. Patøí sem i všeobecnì známá a dodnes zpívaná píseò Narodil se Kristus Pán, veselme se. Za typického pøedstavitele vánoèní hudební poezie je oznaèován Adam Václav Michna z Otradovic (1600 - 1676). Tento skladatel, básník a varhaník (ale i hospodský) z Jindøichova Hradce reprezentuje v èeské hudbì baroko. Je autorem mnoha vánoèních písní, z nich¾ ta nejznámìjší Chtíc aby spal zlidovìla.
Do pozdnì barokního období se datuje vznik èeských pastorel - skladeb pro sóla a sbor s doprovodem nástrojù. Neobešly se bez nich ¾ádné vánoèní mše.
Soubì¾nì s pastorely se vyvíjí i èeská vánoèní mše. Nejznámìjším pøedstavitelem tohoto ¾ánru je Jakub Jan Ryba. V Èechách i zahranièí se uvádí ponejvíce jeho dnes ji¾ slavná Èeská mše Hej mistøe, vstaò bystøe.
Koledy byly a jsou jednou z nejrozšíøenìjších vánoèních kratochvílí.
Koledy ve støedovìku šíøili po celé Evropì potulní ¾áci, èasto úèinkující v oblíbených vánoèních hrách. Makaronské koledy se zpívaly smìsicí latiny a místních jazykù.
O vánoèních svátcích byly slyšet na trzích, v šencích, klášterech, domech bohatých mìš»anù i šlechtických palácích. V jednotlivých zemích vedle kosmopolitních makaronských koled znìly o vánoèních svátcích domácí koledy, zpívané v národním jazyce.
Zajdìte na vánoèní koncerty do kostelù a chrámù.
Domácí peciválové mohou tøeba zapnout svoji televizi a dopøát si sváteèní vánoèní náladu pøi pøímém pøenosu dobroèinných adventních koncertù.
Mo¾ností je mnoho, staèí jen chtít…
zdroj textù a foto – internet
zpracovala Janina Svobodová
Navštivte také stránky naší knihovny www.jkk.estranky.cz/ v Kluèovì
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky