V kvìtomluvì lilie øíká: Vìøím v tvou nevinnost, na øeèi nedám.
Stanovištì pro lilie má být slunné a¾ polostinné, chránìné pøed vìtry, které jejich vysoké lodyhy zatí¾ené kvìty vyvracejí. Pùdu vy¾adují lilie úrodnou, nìkteré druhy s vápníkem, jiné bez vápníku. Za sucha zavla¾ujeme rostliny konví bez rù¾ice ke koøenùm. Konkurentem lilií co do krásy jsou meèíky.
Pro svou krásu byla v minulosti velice èasto základním prvkem mnoha erbù slavných panovníkù, šlechtických rodù i mìst. Ušlechtilý kvìt se tak skvìl v mnoha erbech našich mìst. Lilie se pova¾uje za symbol èistoty, i proto také bývá tradièní kvìtinou pro výzdobu kostelù.
Jedna z nejstarších památek znázoròujících lilii je peèetní váleèek z 3. století pøed naším letopoètem, na nìm¾ je reliéf sumerského panovníka Gudey z Lagaše, kterému pøivádìjí man¾elku. První postava dr¾í v rukou kvìty pova¾ované za lilie bílé a vykládané jako symbol dívèí nevinnosti.
V Èínì byly lilie pou¾ívány jako potravina a konzumovaly se uvaøené a usušené šupiny cibulí.
Rod lilie má osmdesát volnì rostoucích druhù, které najdeme na rùzných stanovištích v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule. Jejich pìstování se více u nás rozšíøilo a¾ po druhé svìtové válce. Jsou vytrvalé rostliny, které vytváøejí podzemní šupinatou cibuli, ze které vyrùstá stonek s jednoletými koøeny. Mimo nì však má lilie i koøeny vytrvalé, které vyrùstají z takzvaného podpuèí. Rostlina doká¾e být zajímavá díky velké tvarové rùznorodosti kvìtù od miskovité, turbanovité a¾ po trubkovitou. Zabarvení kvìtu závisí na druhu a odrùdì - dnes u¾ vùbec neplatí, ¾e by lilie musela být pouze snìhobílá. Pøi nákupu si vybíráme takový stonek, který má jeden a¾ dva vybarvené, rozkvetlé kvìty. Ostatní mohou být v poupatech. Na prašníky z kvìtu je potøeba si dát pozor aby nám nezašpinily odìv.
Symbolika, jí¾ v sobì figura lilie nese, je znaènì bohatá a vychází z rùzných pøedpokladù. V Øecku antické kultury pøedstavovala lilie symbol nadìje, støedovìký køes»anský výklad jí zase rozumí pøedevším jako odznaku spirituální èistoty. To dokladuje i skuteènost, ¾e lilie vystupuje jako osobní atribut Panny Marie i dalších svatých.
Odrùdy lilií dostávají èasto ¾enská jména. Kdy¾ chcete vyšlechtit novou odrùdu lilie, trvá to nìkolik let. Pokud pro ni máte pøipravené jméno a chcete, aby ho nikdo nemohl pou¾ít pro jinou lilii, musíte absolvovat slo¾itou proceduru zapisování své odrùdy do svìtového registru. Tento proces, pøi nìm¾ svìtovì uznávaní odborníci studují fotografie vámi vypìstované rostliny a dumají nad údaji ve slo¾itém dotazníku, trvá i nìkolik let.
Lilie v erbech
®leby
Ve ®lebech ¾il rakouský rod pánù z Kaiserštejna. Jan Baptista vydal dne 10. srpna 1697 listinu, ve které svému mìsteèku udìlil znak. Do pøední tlapy lva pøidal ze svého erbu lilii a zmìnil barvy znaku tak, ¾e v èerveném poli štítu byl zlatý lev dr¾ící zlatou lilii. Lilie lvovi v tlapì zùstala dodnes. Jediné, co se v prùbìhu následujících století zmìnilo, byla barva lva a lilie.
Trnávka v okrese Nový Jièín má v erbu tøi lilie
Znak je tvoøený modro-støíbrnì polceným štítem, jeho¾ pravá pùlka obsahuje tøi zlaté lilie pod sebou, zatímco polovina levá je rozdìlena èerveným bøevnem. Motiv tøí lilií pøitom odkazuje na erb nìkdejší vrchnosti panství Trnávka, Vetterù z Lilien, a souèasnì na starou obecní peèe» se tøemi kvìty.
Obecní znak a prapor vychází z dolo¾eného peèetidla z roku 1790, jeho¾ pole neslo vyobrazení tzv. španìlského štítu, ve kterém z návrší vyrùstají tøi kvìtiny. Významnými dr¾iteli Trnávky byly v historii rody Harasovských z Harasova a Vetterù z Lilie. Motiv tøí blí¾e neurèených kvìtin tak ve znaku obce dostává podobu tøí lilií, pøevzatých z erbu Vetterù z Lilie, pøièem¾ rozvr¾ení znakového štítu je dle dìlení erbovního znamení Harasovských z Harasova.
Litomyšlská lilie
Litomyšlský erb má èervený štít. Lilie v nìm umístìná je støíbrná a je odvozená ze znaku premonstrátù. Ji¾ na peèeti z roku 1347 je zøetelný symbol lilie. Na èerveném štítì je støíbrná lilie s tøemi okruhy kvìtních listù, z nich¾ nejširší je horní okruh, spodní neju¾ší.
Proè má Litomyšl ve znaku lilii?
Mù¾e za to olomoucký biskup Jindøich Zdík, který z Francie do Litomyšle pøivedl øád Premonstrátù. V roce 1145 zde byl zalo¾en premonstrátský klášter nazvaný Hora olivetská. Byli to právì premonstráti, kteøí s sebou z Francie, kromì jiného, pøivezli také znak svého øádu - tím byla zlatá lilie na modrém poli. Èasem došlo k úpravám a dnes je støíbrná lilie v èerveném poli.