Apeiron

Když jsem se někdy před rokem probíral materiály okolo vzniku SeniorTipu, narazil jsem na staré řecké slůvko, které mám rád.

Nechci zabředávat hluboko do filozofie, do mnoha škol, směrů, historie. Jednak by to nebylo zábavné a ani to neumím. Mám ale moc rád to období na úsvitu evropské civilizace. Homérská doba bývá označována také jako pozdní doba bronzová a zhruba je situována tak tisíc let před naším letopočtem. Říká se ovšem, že Řecko, tedy Řecko antické, dalo Evropě myšlení. Ta přemýšlivá doba spadá zhruba do 5-6 století před naším letopočtem. První filozofická „škola“ bývá odvozována od Tháleta z Milétu, ačkoliv on byl spíše matematik a geometr. Spíše jeho spřízněnci Anaximandros a hlavně Anaximenés hledali pralátku, počátek, princip všeho jsoucna. Apeiron.

Jako většina starých řeckých slov má mnoho významů. Apeiron bývá překládáno jako neomezeno, neurčito, nekonečno, starověcí mudrcové se přeli, zda pralátkou, tedy apeironem je vzduch, voda, zem.

Tolik malé a neodborné nahlédnutí do úsvitu naší civilizace, věřme, že to není pohled z jejího soumraku.

Snad bych ještě měl dodat, že v opozici k milétským filozofům byl Hérakleitos z Efesu, „temný filozof“, který ovšem bývá označován za zakladatele dialektického myšlení. Byl přesvědčený, že panta rei, tedy vše plyne, a z toho odvozoval i fakt, že dvakrát nelze stejnou nohou vstoupit do téže řeky.

Přeji čtenářům, aby i příště se mnou vstoupili do příjemné řeky vzpomínek a myšlení.

A mimochodem- mám rád i jiné starořecké slůvko- kalypygé, ale to by tady asi nebylo téma nejvhodnější…

Josef Hejna