ČRVEN DRUHÝ
SAKRA pozapomenuté významné rychnovské výročí

Z doby Karla IV., nejslavnějšího českého panovníka, je druhá nejstarší zachovaná česky psaná listina, v níž mistři soukenického řemesla v Rychnově se souhlasem pánů města, bratrů Jetřicha a Albrechta z Rychnova, stanoví řád svého řemesla. V pergamenu, jímž se rychnovští soukeníci zavázali tkát poctivé sukno a který obsahuje pro ně závazná pravidla, sankce za neplnění povinností i za přestupky, jsou načrtnuty zásady pro fungování celé cechovní organizace...

Na prvním řádku s razítkem Národního muzea – tato vzácnost je uložena ve sbírkách Archivu Národního muzea a publikována zde na základě smlouvy o poskytnutí reprodukčního práva č. 128/2008NM – přečteme slovo sukennyczy, to by neměl být problém. Tak přejděme na konec listiny, kde nenapsali rok vydání arabskými číslicemi 1378, ale slovy – my si to přepíšeme zase aspoň latinkou: tento lyst gest psan Tysyczyho leta Trzysteho Sedemdesateho osmeho myesycze czrwna druheho trzety den nastaleho. Popořadě – jsou tu spřežky, třeba „rz“ je „ř“, „cz“ (myesycze) je obyčejné „c“, no a psané „g“ se četlo až roku 1849 „j“ (tady máme „gest“ = „jest“. Ostatně ještě Karel Hynek Mácha nadepsal svoje veledílo roku 1836 Mág, a ne Máj. Takže jasné a pokračujeme, když víme, že tento pergamen měl být opatřen datem 3. červenec 1378.

Tady ale čteme Myesycze czrwna druheho trzety den nastaleho. Řeknete si, rozum dá, že ti literární historici to pěkně popletli, a listina je tedy z 6. měsíce toho roku, tehdy pro ně myesycze czrwna, a když si to přepíšeme po našem, pak měsíce června.
Co s tím? Červen? Nebo že by červenec? Řešení mám od nejpovolanějších, tedy Národního muzea a Univerzity Karlovy, a tak předávám výsledek pátrání: Ve Friedrichově Rukověti křesťanské chronologie se na straně 26 píše, že ve XIV. a ještě i v XV. století býval 6. i 7. měsíc roku nazýván červen, a kde toho bylo potřeba, byl 7. měsíc jmenován druhý červen. To mně napsala paní doktorka z Národního muzea.

Abyste si nemysleli, že vědci žijí jen svůj kabinetní život a nemají smysl pro vtip, dovolte ocitovat z mailu (snad mně ctihodný univerzitní pan profesor promine): Život mne naučil ničemu se nediviti, maximálně si v duchu na čelo poklepat. Ale vážně. Opravdu to je tak. Neboť občas je červen s červencem zaměňován a tak si naši předci mohli takto vypomáhat. Jednak se lze poučit v rejstříku u Friedricha (s. 26), Bláhové (s. 272), ale zejména v Gebauerově slovníku (I, s. 189). Takže nemějte z toho ujímání.
Ujímání z toho nemám a s díky přijímám poučení, paní doktorko a pane profesore, a pro úplnost ocituju z Malého staročeského slovníku Jana Gebauera: črven, červen -vna m. červen, popř. též červenec (někdy pro rozlišení označován červenec črven druhý; v. též črvenec, črvnec).

No a to je všecko - druhá nejstarší zachovaná česky psaná listina je „naše“ rychnovská z 3. července 1378.

Josef Krám