Pod fůrou hnoje do Ameriky

Jak utíkal Vojta náprstek přes Rychnov

Buďme s Janem Ámosem názorní a sledujme výklad pana učitele Kráma: Panská ulice je v Rychnově spojnicí mezi Starým náměstím a náměstím Karla Poláčka v sousedství zámku. Její jméno prošlo proměnami – kdysi Panská ulice nesla za 1. republiky a ještě chvíli po 2. světové válce jméno Vašátkova. To podle pplk. Karla Vašátka (*1882 Litohrady u Rychnova nad Kněžnou, †1919 Čeljabinsk), který v bitvě u Zborova 2. července 1917 vedl skupinu granátníků do boje. Roku 1933 byly jeho pozůstatky převezeny do Prahy, uloženy v Památníku osvobození na Vítkově a začátkem 2. světové války pohřbeny v Solnici. Za komunistické éry Fučíkova ulice a od roku 1989 opět Panská.
Po levé straně Panské ulice při pohledu od Starého náměstí vidíme dům s reliéfy, původně Petridesův a nyní Ježkův, v němž firma Ježek mívala pražírnu kávy a burských oříšků. Všimněme si drobné kuriozity - u čtvrté postavy je napsáno ČS, tedy ve zkratce Československo. A bylo tomu tak i po celou dobu nacistické okupace.
Že naproti Národnímu domu nepřehlédneme sousoší Petra Bajzy a jeho kamarádů, hrdinů Poláčkova Bylo nás pět, to je jasné. Jen si připomeňme, že toto dílo Michala Moravce, profesora hořické kamenickosochařské školy, tu stojí od konce června 2003, kdy se zahajovalo 10. Poláčkovo léto. Jo, a pokud vám vytanula na mysli Rampepurda ze stejného díla a řeknete si, že tu není, pak vězte, že má od stejného autora sochu – kde jinde – na Rampuši. Vysoko v Orlických horách, dodejme s Karlem Poláčkem.

Vraťme se k Vojtovi Náprstkovi a opravenému světležlutému Weissovu domu (v přízemí je trafika) na roku Panské a Hradební ulice. Na jeho průčelí bývala v předlistopadové době plechová cedule, že tam krátce pobyl Vojtěch Náprstek, ale ta tam už dávno není. A kdože to byl? Žil v letech 1826-1894, počeštil si roku 1880 své původně německé jméno a příjmení Adalbert Fingerhut, vlastenec, mecenáš – vzpomeňme Náprstkova muzea v Praze.
Pro nás Rychnováky se zapsal do paměti tento revolucionář z bouřlivého roku 1848: Když byl na něj v Praze vydán zatykač a hrozil mu trest smrti, utíkal do Ameriky. Samozřejmě napoprvé uhodneme, že přes náš Rychnov, no a dál pak přes polskou Vratislav, tehdy německy Breslau, a německý Hamburk. A aby tajně unikl od nás z Rychnova, odjížděl odtud na voze, ukrytý pod hromadou hnoje. Tak vám zavzpomínají nejstarší Rychnováci, kteří to slýchali od svých předků. Vojta Náprstek pobyl v Americe 10 let a v Praze, do níž se pak vrátil, byl z jeho popudu založen počátkem roku 1865 Americký klub dam, první ženský klub v Čechách. Prošlo jím – víme to přesně - 893 žen a přednášeli v něm mj. T. G. Masaryk, Jan Evangelista Purkyně a Miroslav Tyrš. „Oni zavedli slavení Vánoc i stavění stromečků v opatrovnách, jak se tenkrát říkalo, to byly sirotčince nebo útulky, i v nemocnicích. Byla to novinka a velice dobře se ujala, protože samozřejmě nezůstalo jen u toho stromečku," to citujeme Milenu Seckou, vedoucí knihovny Náprstkova muzea a současnou předsedkyni Amerického klubu dam, jehož činnost byla v 90. letech 20. století obnovena.

Co závěrem? Pan učitel měl možnost přečíst si 52stránkový rukopis beletristické prózy rychnovského etnografa Rudolfa Zrůbka Dávno, dávno tomu s podtitulem O kuchařce, hnojném vozu, bubnu a jiných věcech, co revoluci v památném roce 1848 dělal. Půjčil mu ho sám autor a ten nedlouho potom v dubnu 2008 zemřel. V ní je právě kapitolka o hnojném voze s Vojtou Náprstkem v Rychnově. No, u nás v Rychnově se na Vojtu Náprstka nikdo nevzpomene. Aspoň že my tady J.

Josef Krám