Asteroidy v horoskopu jako archetypy řecké mytologie

Dnešní svět je světem informací. Informace dříve utajované, určené pouze pro malou skupinu zasvěcených lidí, se dnes šíří a každý má možnost seznámit se a vyhledat, co potřebuje.

Mytologie starých civilizací nám ukazují, jak lidé tenkrát komunikovali s božstvy, jak bohové ( planety ) je učili přežít ve světě, přírodě, společnosti. Bohové nás učí skrze archetypy. Naše jednání, myšlení i cítění je archetypální, ať už tomu věříme, chceme to nebo ne. Všechno co konáme, konáme podle předem daného archetypu.

Naše nevědomí, duše se vyjadřuje v obrazech. Většinou si to neuvědomujeme a jednáme instinktivně. Nevědomí – duše, k nám promlouvá v noci, když spíme. Ráno se probouzíme s určitou náladou a odhodláním, že toto dnes vyřešíme tak a tak. Nevědomé síly nám diktují, co a jak máme konat. Jsme-li se svojí duší v souladu, jsme v souladu i se svým okolím. Stává se ale, že svým snům nevěříme, toužíme po změně a rádi bychom situaci řešili jinak. Je to znamení, že jsme se dostali na křižovatku, jeden archetyp konání se vyčerpal, nastává přechod k jinému archetypu. Většinou se to děje nevědomě. Změnu nám zrcadlí okolí, tělesné potíže a tak to svádíme na věk, nevhodné šéfy, spolupracovníky, rodinu. Je lepší stát se vědomým a své archetypy pozorovat, umět je pojmenovat a pracovat s nimi.

Cílem vývoje člověka je přeměnit instinkty na vědomé archetypy, na vyšší duševní a citovou energii. V tom nám může pomáhat mytologie.
Všech dvanáct archetypů bohů a bohyň žije v každém z nás. Velmi dobře je známe, protože jsou naší součástí. Pokud sledujeme své reakce, chování a jednání s okolím, můžeme se vědomě označit. „Nyní žiji a jednám jako Zeus. Tak se chová Aténa. Toto je typické pro Héru“. Začnu li se takto pozorovat, nevědomé síly, se stanou vědomými a tak je mohu ovládat, formovat, měnit. Toto je cesta k osvobození. Čím více si uvědomujeme jaký archetyp žijeme, čím právě jsme a co můžeme očekávat, tím více se stáváme sami sebou, rozumíme proč se tak děje. Události dostávají archetypální podobu a tím se osvobozujeme.

Stav popření, odcizení, invaze a zbožštění.

Je to duševní stav, kdy jsme odvrácení od své božské podstaty. Nastává konflikt mezi tím co musím dělat a tím, čím skutečně jsem, co bych chtěl dělat a nemohu. Nastává konflikt mezi stereotypem a archetypem.

Archetyp nám ukazuje jací skutečně jsme, jakými bychom měli být. Potlačený archetyp zrcadlí naše nálady, zavádí do krize, vede ke konfliktu. Skrze konflikt ale neupadneme do stereotypu. Jsme schopni se prosazovat. Žití v archetypu nám dává životadárnou sílu, dobrou náladu a chuť tvořit. Život ve stereotypu nás odřezává od životadárných sil, paralyzuje nás, dělá z nás zkameněliny.

Co rozumíme stereotypem?

Je to role, kterou hrajeme ve společnosti, nasazená falešná maska. Myslíme, že tak získáme moc, společenské postavení, peníze. Život ve stereotypu nedává radost a štěstí. Je to život bez naděje, jsme nemocní, konfliktní, unavení, bez zájmu, jsme v bolesti a nemoci. Je třeba léčit duši. Příval duševní energie nás nabíjí, máme pocit, že své problémy zvládáme, žijeme s uspokojením.
Pokud se odcizíme svému archetypu a naše doba nás k tomu vede, omezujeme se na tak zvané vědecké přístupy. Léčíme hmotné tělo pomocí fyziologie a chemie. Takové zjednodušení je znesvěcením naší bytosti. Činí život nekulturním, prázdným, zbaveným smyslu. Navozuje mýtus Sisyfa. Člověk neexistuje skrze božský základ, ale skrze ego. Bůh je mrtev, transcendence neexistuje, uctíváme pokleslá božstva – peníze, cizí myšlenky, zvrácenost. Jsme posedlí démony – fašismus, komunismus, zradikalizovaný mohamedánský fundamentalismus. Hrozí nám vlastní barbarství, zdivočelá ulice.

Jaký je princip? Obsahy vědomí stereotypu jsou podprahové. Polarity se tlačí do vědomí a my je buď přijmeme a zpracujeme, nebo odmítneme a zapudíme. Je to vnitřní stav, kdy se mám vloudí myšlenka do vědomí za kterou se stydíme, nepřijímáme, odsuzujeme. Prostě ji zapudíme jako pro nás nevhodnou. Zapuzováním se ale nevědomé obsahy zesilují. Časem se jako velmi silné vynoří a projeví se buď jako psychické zhroucení nebo posedlost nějakou představou. Principem je neuvědomování si nevědomého světa, neuvědomování si stereotypu, kterým žijeme. Žijeme stav pavouka Arachne ve své mysli. Čím více víme o bozích, tím více víme o sobě.

Cíle které podvědomě upřednostňujeme:

1. eros – hledání lásky a potěšení
2. úspěch a moc – tyto dva cíle nejsou slučitelné. Nevytvářejí souhru lidských potřeb, naopak vyvolávají v nás konflikt.
3. řád, mravnost – tento cíl musí být nadřazen. K řádu máme povinnost, máme odpovědnost ho udržovat, chránit. Uctívání řádu přináší vyrovnanost, harmonii, zázračno, posvátno, vůli boha, morálku ve mně. Indové označují slovem dharma.

Jakmile se vytratí dharma ze společnosti, společnost se rozloží a přestane existovat a to do doby, než se vytvoří nové, nadřazené hodnoty. Vzniká chaos, prázdnota. Dnes užívaný pojem kvantová gravitace.

Víme ale, že z chaosu se rodí nové dítě. Přichází Éros – plodivá síla. Nové kosmické dítě. Vývoj probíhá podle tohoto archetypu: růst začíná ve znamení Berana – shlukují se jednotlivosti. V Býku se ustaví dvojnost – horní a dolní konec, plus a mínus. Ustaví se nebe a země. V Blížencích pravá a levá strana, nervová soustava. V Raku ohrazení, vytyčení teritoria. Lev dává stavbu - páteř a srdce. Panna trávicí ústrojí, analýzu, dělení na užitečné a neužitečné. Váhy polarizují skrze pohlavní orgány, aktivní tvořivost a pasivní příjem. Šťír zajišťuje vylučování nepotřebného. Ve Střelci přichází filosofie – smysl, setkání se světem. Kozoroh svými růžky učí se prosadit. Vodnář podporuje stádní pud a Ryby oddanost, soucit a zánik. Všechny životní události, příběhy, fáze, prochází těmito archetypy.

Dnes uplatňujeme psychologický přístup. Zikmund Freud nám znovu zpřístupnil mýty a pohádky, Karl Gustav Jung provedl převrat v naší mysli. Archetypy převedl do moderního jazyka. Naše duševní stavy bychom měli odvozovat od bohů a ne naopak. Dávají lidem duševní síly a posilují je. Aktivujeme li tyto archetypy v sobě, jsou primárním životodárným zdrojem pro naši duši. Začneme li si je uvědomovat, získáváme také síly je ovlivňovat. Získáváme nadosobní, nadlidské síly, síly našeho vyššího Já. Dochází ke spojení, k nalezení smyslu života.

Jana Muroňová