„Aby i lov mìl v Bílé svoji úroveò, nechat tam arcibiskup v roce 1903 vystavìt lovecký zámeèek v alpském stylu. Právì ten mìl sou¾ít loveckým hostùm k pobytu bìhem lovu a pokud byl úspìšný, tak také k jeho oslavì. I zde se však konalo nejedno zasedání v úzkém kruhu, a» u¾ jako souèást lovu nebo ke krátké konzultaci.“
Z knihy Vladislava Kropa:
Pytláci v Zadních horách
Ka¾dého, kdo projí¾dí beskydskou obcí Bílá èi si v ní udìlá zastávku s malou procházkou, upoutá na kraji obci na konci údolí Smradlavé, pøekrásný døevìný arcibiskupský zámeèek. Uvádí se, ¾e byl vybudován v roce 1906 olomouckým arcibiskupstvím. Slou¾il k ubytování v kraji, kde bylo mo¾no poøádat lovecké výpravy do okolních rozlehlých lesù. Nikde jsem nic bli¾šího k historii jeho vzniku neobjevila, tak jsem polo¾ila dotaz panu Ing. Matulovi, místostarostovi Bílé. Ten mi sdìlil, ¾e ¾ádné bli¾ší údaje se nepodaøilo zjistit. Snad jen, ¾e se stavìl po tøi roky. Tomu by odpovídal èasový interval let 1903 – 1906. V roce 1903 byl olomouckým arcibiskupem Theodor Kohn, který byl v roce 1904 pøinucen k rezignaci a tého¾ roku se stal arcibiskupem František Saleský Bauer, kardinál, který tuto funkci vykonával do roku 1915, kdy umírá.
Do loveckého zámeèku nìkolikrát v roce pøijí¾dìl arcibiskup Preèan a také Msgr. Jan Šrámek, dlouholetý pøedseda lidovcù a místopøedseda vlády. Vaøívala jim místní kuchaøka.
Pláš» zámeèku je chránìn šindelem, dominuje vì¾ové køídlo, støecha je rovnì¾ kryta šindelem. Okna jsou opatøena lamelovými døevìnými okenicemi. V horní èásti vì¾e je situován balkón. Za vstupní verandou je místnost, ve které jsou nádherná zelená kachlová kamna. V této místnosti je dobový lustr z loveckých trofejí. Odtud vede døevìné schodištì, lemované loveckými trofejemi, do vì¾ní èásti stavby. Dle dostupných dobových motivù je zøejmé, ¾e pùvodní stavba byla v blí¾e neurèené dobì stavebnì rozšíøena. Ostatní èásti stavby si do dnešních dní zachovaly pùvodní vzhled. Vedle zámeèku je postavena konírna, která byla pøíslušenstvím této stavby a dodnes slou¾í svému úèelu. Zde je mo¾no vidìt nìkolik plastik hlav koní. Od roku 2008 je vedle zámeèku stavba døevìné kaplièky sv. Huberta, kterou u pøíle¾itostí Hubertské mše vysvìtil biskup Lobkowicz. Stavbu financovaly Lesy ÈR, provedla ji firma Constructial Milata, Staré Hamry a je pøedevším dílem šikovných rukou ostravického stolaøe pana Vanèury. Døevìný interiér kaplièky je v èelní èásti kombinován se zdivem, které je oblo¾eno kamenem. V èásti bílé zdi je umístìn podlouhlý døevìný reliéf s výjevem sv. Huberta. Uvnitø kaplièky i v jejím okolí byla v dobì svìcení nádherná kvìtinová výzdoba. Aby mohla být kaplièka otevøena, bude opatøena ozdobnou møí¾í, jak jsem se dozvìdìla od pana Baláše ze Starých Hamer.
Kolem zámeèku vede zelená turistická znaèka, po které ji¾ním smìrem dojdeme do údolí Velké Smradlavé k sirnému prameni a smìrem severovýchodním do støedu obce Bílá.
Dnes je tato budova ve vlastnictví Lesù ÈR, slou¾í jako penzion a je mo¾né si jej pronajmout.