Povánoèní astronomie
Máme za sebou více èi ménì radostné vánoce, leckde jsme se setkali i s tøemi králi, kteøí tvoøí jejich dozvuky. Na obrazovce i v èasopisech jsme si osvì¾ili povìsti o pøíchodu Spasitele a o jeho zrození v betlémském chlévì.
V mysli mnohých z nás setrvává pøedstava, ¾e lidé pøed mnoha tisíciletími byli hloupí pros»áèci. Není tomu tak. U¾ v dávných dobách existovali lidé, jejich¾ inteligenèní kvocient se rovnal tomu našemu a v podmínkách své doby pøišli na vìci, které moderní Evropané objevili a¾ v prùbìhu prùmyslové revoluce. ( Napø. galvanické pokovování.)
V jedné oblasti byli v dávnovìku mistry: v astronomii. Tehdejší myslitelé bádali nad tím, proè slunce ka¾dé ráno vychází a veèer zapadá, jaké jsou zákonitosti pohybu nebeských tìles a nauèili se pøedvídat i zatmìní èi úplnìk. Výsledky se pokoušeli nejen zapisovat, co¾ bylo srozumitelné jen nemnohým, ale pomocí povìstí pøístupných lidu pøedávat slovnì z generace na generaci. Proto byla souhvìzdí zobrazována podobami postav a zvíøat a mýty popisovaly jejich pohyby a vztahy.
V centru pozornosti bylo samozøejmì Slunce, bez nìho¾ by ¾ivot nebyl mo¾ný. Byl to vzor nikdy nevidìného Stvoøitele – Boha, který ka¾dé ráno vychází a veèer zapadá. Bo¾í slunce, Spasitel lidského rodu, který putuje po obloze a prochází 12 souhvìzdími. Køí¾ rozdìluje zvìrokruh na ètvrtiny. Ka¾dá sestává ze tøí souhvìzdí majících jméno charakterizující pøírodní dìje toho období. Pøíkladem budi¾ Vodnáø, posel vody na jaøe, který pøináší deštì, potøebné pro dobrou úrodu.
Nebeská mytologie se vyvíjela v rozlièných civilizacích rùznì, ale podstata byla témìø toto¾ná, proto¾e odrá¾ela pohyby slunce a hvìzd.
Ve starovìkém Egyptì byl okolo r. 3000 pøed naším letopoètem (p.n.l.) bohem slunce HORUS, nositel svìtla. Jeho pøirozeným nepøítelem byl SET, který ztìlesòoval temnotu èi noc. Ka¾dé ráno zvítìzil Horus nad Setem, veèer mu to Set oplatil a poslal ho do podsvìtí. Tma proti svìtlu, dobro proti zlu patøí mezi nábo¾enská fakta na rùzných úrovních dodnes.
Pøíbìh Hora nám zaznamenaly hieroglyfy. Narodil se 25. prosince pannì Isis. Jeho narození doprovázela hvìzda na východì, která umo¾nila tøem králùm najít a vyzdobit novorozeného spasitele. Ten se ve 12 letech stal uèitelem, ve 30 letech byl pokøtìn postavou zvanou ANAP, a tím zaèala jeho vláda. Horus mìl 12 uèedníkù, kteøí cestovali a dìlali zázraky. Uzdravovali nemocné, chodili po vodì apod. Hora nazývali i jinak: Pravda, Svìtlo, Bohùv posvìcený syn, Dobrý pastýø, Beránek bo¾í apod.
Po zrazení Typithonem byl Horus ukøi¾ován, tøi dny pohøben a posléze vstal z mrtvých.
I další bohové mìli podobné osudy. Nìkolik pøíkladù:
ATTIS z Frýgie se narodil pannì Nanì 25. prosince, byl ukøi¾ován, ulo¾en do hrobky a za 3 dny vstal z mrtvých.
KRIŠNA v Indii se okolo r. 900 p.n.l. narodil pannì Devaki, jeho pøíchod signalizovala hvìzda na východì. Jeho uèedníci pøedvádìli zázraky a vstal z mrtvých.
Také DIONÝSUS se narodil pannì 25. 12., byl cestujícím uèitelem, pøedvádìl zázraky, napø. mìnil vodu na víno.Øíkalo se mu Král králù, Jediný syn Bo¾í, Alfa i Omega apod. Vstal z mrtvých.
MITRA, perský bùh z doby cca 1200 let p.n.l. mìl 12 uèedníkù, byl na 3 dny pohøben a vstal z mrtvých. Tento mu¾, zvaný Pravda èi Svìtlo byl uctíván v nedìli.
Podobnì bylo uctíváno ještì mnoha dalších spasitelù v rùzných kulturách.
Podívejme se, proè se narodili pannì, proè 25. prosince, proè byli mrtví tøi dny, proè vstali z mrtvých a mìli 12 uèedníkù.
Jistì jste zaznamenali, ¾e stejnou historku znáte o Je¾íši Kristu, který se mìl narodit 25. 12. v Betlémì. I jeho narození oznamovala hvìzda na východì, která vedla tøi krále. I on byl dìtským uèitelem ve 12 letech a ve 30 ho pokøtil Jan Køtitel, èím¾ zaèala jeho vláda. Mìl tucet uèedníkù, kteøí cestovali a pøedvádìli zázraky, napø. uzdravovali nemocné. Je také znám jako Král králù, Bo¾í syn apod. Poté, co byl zrazen Jidášem a prodán za 30 støíbrných, byl ukøi¾ován, pohøben a po tøech dnech vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa.
Zvìsti o narození tìchto spasitelù mají astronomické koøeny. Hvìzdou na východì je Sírius, té noci nejzáøivìjší. 24 . prosince se Sírius seøadí s tøemi nejzáøivìjšími hvìzdami v souhvìzdí Orion. Ty tøi hvìzdy se nazývají stejnì jako kdysi: Tøi králové a ukazují na místo, kde vyjde slunce 25. prosince. Proto Tøi králové následují hvìzdu na východ, aby našli místo zrození Slunce.
Panna Maria znaèí souhvìzdí Panny (Virgo). Prastarým symbolem pro ni je písmeno M. Proto Marie, ale i Adonisova matka Myrra nebo Budhova matka Maya zaèínají na M. Znázornìním souhvìzdí Panny je dívka dr¾ící snop obilí, proto¾e pøedstavuje dobu skliznì, mìsíce srpen a záøí. Pokud jde o Betlém, slovo se pøekládá jako dùm chleba, co¾ je odkaz na souhvìzdí Panny (obilí!), místo na nebi, nikoliv na zemi.
Po letním slunovratu se dny neustále zkracují a ochlazuje se. Z pohledu severní polokoule se slunce objevuje na jihu, je menší a vzácnìjší. Sklizení úrody a zkracování dnù se v døívìjších dobách pøirovnávalo k blí¾ící se smrti, smrti Slunce, která nastává 22. prosince, kdy je nejní¾e na obloze. Tehdy skonèí jeho cesta na jih, pohybuje se v blízkosti souhvìzdí Ji¾ního køí¾e (Crux). 25. prosince se opìt pohne o jeden stupeò na sever, dny se zaènou prodlu¾ovat, pøíroda se zaène o¾ivovat, pøijde jaro a teplo.
Lidé si pøedávali poselství: Syn zemøel na køí¾i, byl mrtev tøi dny, vstal z mrtvých a znovu se narodil.
Ivan Krýs