Neváhejte a vyu¾ijte poslední krásné sluneèné dny a vydejte se do zámku v Mníšku pod Brdy. Oèekává vás zde výjimeèná instalace prohlídkových tras. Letos v èervnu byla otevøena II. prohlídková trasa, která je tématicky zamìøená vylo¾enì na styl „První republiky“, a pøipomíná nám bydlení posledních majitelù, rodiny Kastù z Ebelsbergu. Na prohlídkové trase tak mù¾ete vidìt vìci denního u¾itku z tohoto období (brýle, dámskou toaletku, korále, obleèení, boty, punèochy, fén,rádio, hraèky, popelníky atd.). To vše se ukrývá v soukromých prostorách jako jsou napø. lo¾nice, koupelny, dìtské nebo hostinské pokoje.
Rodina Kastù ale mìla na svém Mníšeckém sídle, které obývali od roku 1910 neustále, také reprezentaèní prostory. Za zmínku urèitì stojí velká jídelna, hodinový nebo dámský salonek, pracovna a správcovna zámku. Reprezentaèní prostory se ukrývají na I. prohlídkové trase.
V tomto èase (cca do konce øíjna) navíc probíhá na zámku komentovaná výstava „Filmových hereèek 30.let“.
Mù¾ete si tak s prùvodcem pøipomenout, v jakém filmu pro pamìtníky hrála Adina Mandlová, èím se proslavila Lída Baarová , nebo proè nás tolik okouzluje Nataša Gollová. Výstava probíhá ve spolupráci s Barrandovem, který kdysi tyto snímky nechal poøídit. Øada z nich nebyla publikovaná. Prohlídka výstavy probíhá jako návštìva III. trasy klasicky s prùvodcem. Zpøístupnìno je tím posledních šest místností, které jinak zùstávají veøejnosti prozatím skryty.
Prohlídkou expozic si pøipomenete staré èasy.
Cena pro seniory je na I.trasu 60 Kè, na II.trasu 50 Kè a na III.trasu - filmové hereèky 20 Kè.
Klára Váòová, zámek Mníšek
Místopis
Za první písemnou zmínku o hradu Mníšku pod Brdy lze pova¾ovat a¾ zápis v zákoníku Karla IV. „Majestas Carolina“ z roku 1348. Archeologické nálezy z nádvoøí zámku však ukázaly, ¾e na tomto místì stávala stavba ji¾ koncem 13. nebo zaèátkem 14. století. Nejspíše šlo o malý hrádek obklopený hradbou a pøíkopem, který ho oddìloval od mìsta.
V roce 1487 na více ne¾ 150 let získal Mníšek významný rod pánù z Mitrovic. Tento rod spravoval sídlo s dvorem po celé 16. století, kdy zde nepochybnì probíhaly znaènì rozsáhlé stavební práce. Nejstarší zobrazení zámku pochází z roku 1622 a pøes veškerou schematiènost patrnì zachycuje reálnou podobu sídla pøi pohledu od jihu.
V roce 1639 švédská vojska generála Banéra zámek vyplenila a se dvorem vypálila.
Dalším zásadním letopoètem je rok 1655, kdy panství od Mitrovicù kupuje nobilitovaný pra¾ský mìš»an, pùvodnì ko¾eluh pocházející z Flander, Servác Engel z Engelsflussu, který v letech 1656 - 1672 nechal zámek opravit. Tím byla zakonèena etapa, která objektu dodnes pøes èetné i podstatné mladší úpravy vtiskla zásadní podobu i výtvarný charakter.
Ve druhé polovinì 18. století za Unwerthù došlo k øadì stavebních úprav. Po smrti Ignáce Umwertha pøešel majetek na Pachty z Rájova. Pro rodinné spory byl ale spravován úøedníky desek zemských a¾ do roku 1838. V roce 1848 zámek poznamenal po¾ár. V roce 1909 po smrti hrabìte Schirndinga majetek získal jeho pøíbuzný, Theodorich, svobodný pán Kast z Ebelsbergu, jen¾ pøistoupil k zásadní obnovì zámku podle projektu z roku 1910 - 1911, který vypracovala pøední pra¾ská kanceláø vedená Matìjem Blechou.
V roce 1945 byl zámek vyplenìn a následnì došlo k jeho konfiskaci. Poté se objekt dostal do správy ministerstva vnitra (1946), které zde ukládalo èasto významné a politicky citlivé archivní fondy.
V roce 2000 byl objekt vyklizen a postoupen Národnímu památkovému ústavu – územnímu odbornému pracovišti støedních Èech v Praze, který zde pøikroèil k rozsáhlé obnovì.
Obnova zámku v Mníšku pod Brdy se zapoèala v prosinci roku 2000. Jde o jedineèný projekt, který se sna¾í zachytit stav zámku na poèátku 20. let 20. století. V prvním patøe zámku je prohlídková trasa, která seznamuje návštìvníky se stylem ¾ivota a bydlením drobné šlechty v období mezi svìtovými válkami. Severní køídlo pak poskytuje prostory pro spoleèenské akce.