Klášter byl zalo¾en v roce 993 a byl to první mu¾ský klášter na èeském území.
Bøevnovský klášter byl podle povìsti, zalo¾en u pramene øeky Brusnice, kde se setkal biskup svatý Vojtìch s kní¾etem Boleslavem na lovu. Jestli je to pravda, to nevím. Zrovna tak nevím, kdo pøivedl první mnichy do kláštera. Snad to byl opravdu sám svatý Vojtìch.
V polovinì 11. století nechal postavil opat Meinhard v Bøevnovì románskou baziliku svatého Benedikta a Vojtìcha. Krypta pùvodní baziliky se zachovala pod dnešní bazilikou dodnes. V roce 1262 dostal klášter darem od uherského krále Bély II.
Poèátkem 14. století nechal opat Bavor z Neètin pøestavìt klášter a kostel, který byl v tu dobu zasvìcen svaté Markétì. Èást ostatkù svaté Markéty a její kult se tu zaèal rozvíjet. Dnes je sv. Markéta patronkou dnešní arciopatské baziliky. Zalo¾il také klášter v Broumovì. V pozdìjších dobách se stal klášter pro bøevnovské mnichy druhým domovem. ®ila zde øada vynikajících mnichù. Opat také odkoupil Ïáblovu bibli od sedleckého kláštera. V roce 1420 klášter znièili Husité a mniši, kteøí to vše pøe¾ili, odešli do kláštera v Broumovì.
K èásteèné obnovì došlo a¾ v polovinì 16. století a koncem 17. století, za opata Tomáše Sartoria, vznikl dnešní Starý konvent. V první polovinì 18. století, za opata Otmara Zinka, který najal na stavební práce pøední stavitele a umìlce tehdejší doby, vznikl dodnes umìlecky cenný a obdivovaný komplex budov se zahradou. Kostel byl vysvìcen v roce 1715, ale celá stavba trvala a¾ do roku 1740. Kdy¾ obléhali Prusové Prahu, slou¾il kostel jako stáj pro konì a lazaret. V roce 1756 byl kostel svaté Markéty znovu vysvìcen.
Ke zrušení kláštera výnosem Josefa II. nedošlo mo¾ná proto, ¾e se významnì podílel na reformách vysokých škol a právnického vzdìlání. V dalších obdobích to ale bylo s klášterem zlé, upadal a ve tøicátých letech minulého století byl klášter reformován mnichy z belgického Chevetogne.
V roce 1939 dochází k rozdìlení komunity mnichù podle jazyka - pøevorem èeské èásti se stal Anastáz Opasek, který byl od roku 1947 opatem kláštera.
Pøevorem broumovského - nìmeckého kláštera se stal dosavadní opat Dominik Prokop. V roce 1945 byli broumovští mniši vyhnáni spolu s dalšími Nìmci a uchytili se v bývalém augustiánském klášteøe v Bavorech, v Rohru.
V roce 1947 se konaly velké oslavy k 950. výroèí muèednické smrti svatého Vojtìcha, zakladatele kláštera. Ale to u¾ se pomalu schylovalo k likvidaci kláštera vùbec. V roce 1950 byl opat zatèen a dlouhodobì vìznìn, klášter byl v roce 1951 rozpuštìn a mniši deportováni do Broumova a pozdìji byla èinnost kláštera zcela zakázána.
Opat Opasek byl vìznìn do roku 1960, kdy byl propuštìn na amnestii. V roce 1968 vyu¾il Opasek mo¾nosti vycestovat a usadil se v klášteøe v Rohru, ale byl zbaven èeskoslovenského státního obèanství. V bøevnovském klášteøe byl a¾ do roku 1990 Archiv ministerstva vnitra. Po návratu opata Opaska byl bøevnovský klášter, za vydatné finanèní pomoci ze zahranièí, hlavnì z Nìmecka, dùkladnì opraven a benediktínové se mohli nastìhovat do Sartoriova konventu.
V roce 1993 byla rekonstrukce kostela, konventu a prelatury ukonèena a mohla zde být také oslava milénia kláštera. Bøevnovské opatství pøi té pøíle¾itosti dostalo od pape¾e Jana Pavla II. èestný titul arciopatství. Pape¾ Jan Pavel II. v roce 1997 bøevnovský klášter osobnì navštívil. Opat Opasek zemøel v roce 1999 a v èele kláštera je dnes pøevor Prokop Siostrzonek. Komplex kláštera se i nadále opravuje a upravuje.
opata Otmara Zinka, který najal na stavební práce pøední stavitele a umìlce tehdejší doby, vznikl dodnes umìlecky cenný a obdivovaný komplex budov se zahradou. Kostel byl vysvìcen v roce 1715, ale celá stavba trvala a¾ do roku 1740. Kdy¾ obléhali Prusové Prahu, slou¾il kostel jako stáj pro konì a lazaret. V roce 1756 byl kostel svaté Markéty znovu vysvìcen.