K obci Chotìbuz u Èeského Tìšína patøí osada Podobora, kde je vybudován Archeopark. Stojí na místì, kde pøed mnoha stoletími ¾ili naši pøedkové. Archeologický prùzkum zde dolo¾il existenci opevnìného trojdílného hradiska, pod ním¾ pùvodnì protékala øeka Olše. Hradisko bylo osídleno ve dvou fázích. První, pravìká zabírá starší dobu ¾eleznou. Z tohoto období jsou nejvýraznìjšími nálezy korálky ze sklenìné pasty, ¾elezné sekerky a jemná tuhovaná keramika.
Druhá fáze spadá do období slovanského. Pøi vykopávkách zde byla nalezena výbava jízdních bojovníkù, udidlo, ostruhy, dále šípy, sekery, no¾e, ale i kosa, nù¾ky a nádoby denní potøeby. Proslulé je také ¾elezné pouto, které se pravdìpodobnì pou¾ívalo pøi obchodu s otroky. O obchodních kontaktech svìdèí i nález mince uherského krále Štìpána.
Hradisko bylo Slovany opouštìno postupnì od 11. století. Správní, obranné a obchodní aktivity se pøesunuly na Zámecký vrch v Polském Tìšínì, kde byl vybudován hrad, který se od konce 13.století stal sídlem tìšínských kní¾at.
Pozùstatky hradiska byly objeveny pomìrnì nedávno. První zmínky o nálezech z této lokality pocházejí z 80. let 19. století. Teprve po druhé svìtové válce se hradisko stalo místem systematického archeologického prùzkumu Muzea Tìšínska a dnes patøí k nejvýznamnìjším a nejlépe dokumentovaným lokalitám v celé Èeské republice.
V souèasné dobì se zde ukazuje replika pùvodního slovanského opevnìného hradiska a repliky sídelních objektù.
V budoucnosti by mìl Archeopark pøedvést pøibli¾nou podobu zde nalezených objektù. Tím by návštìvníci získali mo¾nost nahlédnout do ka¾dodenního ¾ivota našich pøedkù.
Prohlídka Archeoparku se obèas spojuje s ukázkami soubojù, ¾ivota Slovanù a dobových øemesel, odìvù, mletí v ¾ernovu, tkaní apod.