Blboun nejapnýSPRÁVNÌ Dronte mauricijskýLATINSKY Didius Ineptus |
||
Dodo své jméno získal z portugalského slova doudo (idiot). ®il na ostrovì Mauricius v Indickém oceánì. Nìkolik pøíbuzných druhù ¾ilo na dal¹ích ostrovech. V okolo roku 1650 se na ostrovì objevili první Evropané. Velcí nemotorní ptáci byli dùvìøiví a proto se lidí nebáli a dali se snadno chytit. Toho lidé vyu¾ili a zaèali dronty lovit po stovkách. V roce 1680 se jeho poèet dostal pod sto kusù. Poslední dodo byl spatøen roku 1681. Èeský výraz blboun nejapný získal kvùli neschopnosti se bránit. |
||
Pøesto¾e je blboun nejapný alias dronte mauricijský ji¾ více ne¾ tøi sta let vyhuben, na jeho rodném ostrovì se s ním mù¾eme setkat na ka¾dém kroku. Mauricius dnes toti¾ ¾ije hlavnì z turistù, kterým je záhadami opøedený opeøenec oèividnì sympatický. Podle pøírodovìdcù neumìl pùvodní dodo ani létat, ve svém druhém ¾ivotì ale doká¾e dokonce zruènì vytahovat náv¹tìvníkùm ostrova peníze z kapes. V¹ichni prodavaèi suvenýrù ho nabízejí døevìného, ply¹ového, vyti¹tìného na trièku èi k¹iltovce a v mnoha dal¹ích více èi ménì vkusných variantách. Blbouna najdeme dokonce i jako heraldické zvíøe na mauricijském státním znaku. Ti, kteøí se nespokojí s nápodobou, mohou v pøírodovìdném muzeu v mauricijské metropoli Port Louis na vlastní oèi spatøit údajnì jedinou kompletní dochovanou kostru dodona, kterou na ostrovì nalezl v roce 1890 britský pøírodovìdec Charles Clark. |
||
Podle ní vznikla rekonstrukce, z které je dost patrné, ¾e pták nezískal své jméno omylem. K blbounovi nejapnému se hlásí i zbývající maskarénské ostrovy, pøesto¾e zde ¾ili pouze jeho trochu men¹í pøíbuzní (které ale potkal zhruba ve stejné dobì podobnì neblahý osud). Náv¹tìvník ostrova Réunion je trochu zmaten v¹udypøítomnými kresbami blbouna s nesrozumitelným kreolským nápisem: le dodo le lš. Domorodci mu ale brzy vysvìtlí, ¾e za vìcí nemá hledat projev nìjaké bizarní sekty uctívaèù vyhubeného opeøence, ale mnohem prozaiètìj¹í zále¾itost: místnímu pivu, které se oficiálnì jmenuje Bourbon, kvùli vyobrazení na etiketì toti¾ nikdo neøekne jinak ne¾ dodo, a nápis prostì znamená "tady máme pivo". A dokonce není ani tak ¹patné. |
||
Pták dodo asi patøil mezi holuby |
||
Vyhynulý opeøenec nazývaný blboun nejapný mátl zoology stovky let, vìdci proto vzali na pomoc genetiku. Zoologové si lámou hlavu, kam tohoto zvlá¹tního tvora zaøadit. Nìkdej¹í obyvatel ostrova Mauricius v Indickém oceánu se koncem 17. století nav¾dy odebral do øí¹e mýtù a zanechal zoology v nejistotì, kam jej zaøadit. Brit¹tí vìdci se pokusili vyøe¹it hádanku pùvodu tohoto opeøence pomocí genetických analýz. Vy¹lo jim, ¾e patøí mezi holuby - do øádu Columbiformes, holubovití. Testy DNA ukázaly, ¾e nejbli¾¹ím ¾ijícím pøíbuzným tohoto vyhynulého ptáka je holub. Vyskytuje se na Nikobarech, ostrovech le¾ících severozápadnì od Sumatry. Tým vìdcù pøi¹el na to, ¾e se dodo oddìlil od holuba nikobarského pøed 42,6 milionu let. Jak se ale "blboun nejapný" dostal a¾ na Mauricius? Vzdálenost mezi Nikobary a souostrovím Maskarény, do nìj¾ Mauricius patøí, je asi 5000 km. Maskarénský høbet se v dávné minulosti nacházel nad hladinou moøe, stejnì jako høbety okolní. Kontinenty vypadaly jinak ne¾ dnes, napøíklad Indie se zvolna sunula od Antarktidy na sever k Asii. Vynoøené ostrovy suché zemì patrnì usnadòovaly ptákùm ¹íøení. Právì tehdy se mohli dostat do oblasti Maskarén. Zajímavé je, ¾e v dobì, kdy putovali z Asie na Maskarény, je¹tì neexistoval ani Mauricius . Je mo¾né, ¾e dodo umìl v dávné minulosti létat a byl tedy schopnen cestovat vzduchem z ostrova na ostrov. |
||
Potkání s èlovìkem |
||
A» u¾ "blboun nejapný" doputoval na Mauricius jakkoliv, jisté je, ¾e se zde posléze støetl s èlovìkem. Koncem 16. století dovezli lidé na ostrov prasata, psy a nechtìnì té¾ krysy, co¾ byl zaèátek jeho konce - dovezená zvíøata toti¾ systematicky plenila jeho hnízda. Dùvìøivý opeøenec se také stával obìtí lovcù. |
||
Vlastimil Valeèko |
||