Do tøetice radosti více 2/2
No, to jsem celá já, na starý kolena zaèínám panikaøit, kdy¾ dva dny nevidím majitele výstavního hnízda v truhlíku.
Ale dnes ku poledni, kdy¾ jsem se zadívala u¾ po bùhvípokolikáté na truhlík ozáøený sluníèkem, nìco mi tam nehrálo. Byl tam divný hranatý obdélníkový stín, který nemohl být nic jiného ne¾ stín konce kosího ocásku. Opatrnì, málem bez dechu, jsem se pøiblí¾ila k záclonì, abych vidìla co nejlíp. Mezi lísteèky mahonie vykukoval zobáèek a èerné kulaté oko kosice se dívalo upøenì na mì. Fotit pøes záclonu, aby pak bylo vidìt, co je za ní, to neumím, na to nemám ten správný fo»ák. Vyjít ven a zkusit to zblízka, bylo neøešitelné, vylekala bych kosici, která by se pak u¾ opravdu nemusela ke hnízdu vrátit. Vzdala jsem ten nápad a radovala se aspoò ze skuteènosti, ¾e kosice na svoje krásné hnízdo nezanevøela, ani ji nic nevylekalo a ¾e urèitì u¾ nìjaké vajíèko v hnízdì je. O hodinu pozdìji zmizel stín ocásku, tak jsem se v jedné ruce štokrle (¾ebøík by byl lepší, ale tøeba by se kosice pøi návratu polekala), ve druhé fo»áèek vydala nakouknout do hnízda. Vidìt jsem tam nevidìla, ale fo»ák v rukou nad hlavou ano. No, trochu jsem to na štokrleti nevybalancovala, ale dalo se to dodateènì zaostøit.
Druhý dubnový den roku 2016
* * *
A co kdy¾ se pøidá ještì radost ètvrtá…
To tak bývá, ¾e èlovìk se rozumem rozhodne, ale okolnosti jeho rozhodnutí otoèí naruby. Tak dlouho se mne Hanèí ptala, jestli jsem se nerozmyslela, a¾ najednou pøišla se zprávou, ¾e by pro mì mìla malou ètyøletou yorkšírku, kterou zachránili z „mno¾írny“, ukázala mi její obrázek a byla bych hodnì velký kru»as, kdyby pohled na to malinkaté stvoøeníèko se smutnýma oèima mnou nepohnul.
A tak od páteèního veèera prvního apríla u¾ nejsem sama doma, je o koho se starat a proè se radovat, kdy¾ za pouhé dva dny se to køehounké zvíøátko pøestalo bát, po dùkladném prozkoumání nového domova si na starém ušáku našlo to pravé místeèko k odpoèinku a seznámilo se s nadšenou rodinnou smeèkou dvou klukù borderù a jedné chlupaté psí holky. Teï ji èeká pøíjemná vykrmovací kúra, aby jí nekoukala ¾ebírka a narostl pìkný ko¾íšek, kdy¾ starého zamuchlaného a zablešeného musela být zbavena. Èeká nás blahodárné jaro.
