Eva Procházková: Deník našeho pejska – 9.
Posílám zprávu, vlastnì pøedprázdninovou informaci: Teryk ¾ije, roste a má se dobøe. Zvednout ho u¾ je pro mì èím dál obtí¾nìjší, ale to je ten nejmenší problém.
Chcete-li mít velký problém a zamotanou hlavu, poøiïte si bazén a pùjète si našeho pejska. Spolehlivì se naštvete hned druhý den. Pøekouše vám toti¾ šòùru k filtraci. Chodíte a pøemýšlíte, co s tím. Pejsek vás olizuje, šmajchluje se a evidentnì nechápe, proè se zlobíte.
Pak vám v krámì poradí, abyste šòùry schovali do vodovodních trubek. Zatnete zuby a koupíte je.(Pan prodavaè pøidá radu, a» to tak rok vydr¾íte, pak pejsek zmoudøí.) Pøijdete druhý den z práce domù a je pøekousaný ten jediný 20 cm dlouhý kousek nechránìné šòùry. Vynadáte sami sobì, koupíte novou šòùru- pøekousnutím se zkrátila tak, ¾e nedostaèuje od bazénu k zásuvce. Spravíte to a zatí¾íte betonovými deskami, aby se k tomu u¾ nedostal.
Tøetí den máte rozhryzanou zásuvku. Teryk se pøi záchvatech vzteku mého man¾ela (ani se mu moc nedivím) plí¾í pøi zdi baráku a dìlá, ¾e jeho se to netýká. A ètvrtý den je znièená roho¾ka.
Zakoupili jsme tøi nové hraèky, aby se „miláèek“ soustøedil na nì a pøestal nièit rodinný majetek. Výsledek? Jedna se pøes noc záhadnì ztratila, druhá je na kusy. Jako nejlepší se ukázala ta nejblbìjší. Malé pískací nìco. Vypískne to, a» to hafan pøimáèkne tlapkou, nebo stiskne v zubech. Tak¾e vaøím a slyším ze zahrady pískot. Vím, ¾e zvíøe je pod okny a má se dobøe. Zaèínáme se uèit všechno, ale opravdu všechno po sobì ze zahrady uklízet.
Pan zvíøecí doktor sice øíkal, ¾e štìòata není nutné v mno¾ství granulí omezovat, ale naše dìti, kdy¾ ho vidìly po ètrnácti dnech, prohlásily, ¾e je tlustoprd. Tak¾e ubíráme a Teryk se tváøí hladovì. Ale u¾ není štìnì, plynule pøechází do kategorie junior, tak¾e ubírat smíme…
Ve výcviku pokraèujeme svìdomitì dále, máme za sebou osm lekcí. A nejdou nám skoky. Vèera jsme pøeká¾ku zmenšovali a zmenšovali, ale poøád nic. V¾dy tìsnì pøed odrazem pøišel úhybný manévr… Teprve kdy¾ byla pøeká¾ka vysoká asi 5 cm, Terykovi se jí podaøilo zdolat- samozøejmì za piškotek. Tady máme velké rezervy za ostatními štìòaty, na šampióna ve skoku to nevypadá. A proto¾e prý v desáté lekci budeme dìlat „štìnìcí zkoušky“, zdá se, ¾e po prázdninách tu v SeniorTipu v mém vyprávìní potkáte neposlušného Teryka s diplomem poslušnosti, s velikostí medvìda a trhacími geny po tygrech.
Pøejeme vám i s naším miláèkem krásné prázdniny, hodnì sluníèka, radost z koupání – ta Terykovi nechybí. Naštìstí zatím nezjistil, jak se dostat do bazénu a chodívá se èvachtat do øeky.
PS. Minule jsem psala, jak Teryk ztratil oblíbenou hraèku – gumový ohryzek. Dva dny poté si lehl vedle boudy a ¾alostnì kòuèel. Boudièku jsme nadzvedli a hádejte, co bylo pod ní…
***
Foto pro SeniorTip © Eva Procházková
Zobrazit všechny èlánky autorky