Novinky v Zoo Ostrava

Mladý samec žirafy se vydal na cestu do Zoo Jihlava. Samec žirafy Rothschildovy Manu, který se narodil 26. dubna 2010, opustil ostravskou zoologickou zahradu. Jeho novým domovem se stala jihlavská zoo, kde spolu s dalšími dvěma mladými samci vytvoří základ chovu žiraf v Jihlavě.

Mladý Manu je v období, kdy začíná pomalu dospívat. V Ostravě tak nemohl nadále zůstat, protože začal soupeřit s chovným samcem o postavení ve stádě a také o přízeň samic. Páření s ostravskými samicemi by však bylo nežádoucí. Většina z nich je s ním totiž v příbuzenském poměru. Žirafa Rothschildova patří ve volné přírodě k ohroženým zvířatům. Proto existuje v rámci evropských zoologických zahrad tzv. Evropský záchovný program, jehož cílem je množit geneticky nepříbuzné jedince a vytvořit tak životaschopnou záložní populaci v lidské péči pro případ, že by v přírodě došlo k úplnému vyhubení tohoto poddruhu žirafy. Program je řízen koordinátorem chovu, který mimo jiné doporučuje přesuny zvířat k vhodným partnerům. Tak bylo vydáno doporučení na převoz mladého ostravského samečka právě do partnerské zoo v Jihlavě.

Žirafy jsou vzhledem k jejich výšce přepravovány ve speciálně upravených transportních boxech s regulovatelnou výškou stropu. Manu zatím měří okolo tří metrů, dospělí samci ale dorůstají výšky i přes pět metrů. Manu se na odjezd několik týdnů připravoval, aby v den transportu bez problému do boxu nastoupil. Ošetřovatelé jej postupně na stále delší dobu oddělovali od stáda a učili vstupovat přes tzv. proháněcí chodbu do menšího prostoru, který simuluje přepravní box. Ten skutečný přivezla až přepravní firma. V případě žiraf nepřipadá nakládání uspaného zvířete v úvahu. Navíc je nastupování za plného vědomí mnohem šetrnější a pro zvíře méně stresující metoda. V naší zoo se tento způsob snažíme využívat i u jiných druhů (šelem, opic ad.).

Manu se do Jihlavy vydal v polovině května. Na cestě jej doprovázel jeho ošetřovatel, který na místě nějakou dobu zůstal, než se Manu v novém prostředí zabydlí. Nutno zdůraznit, že v rámci záchovného programu se všechny přesuny mezi zoologickými zahradami uskutečňují zdarma, nejedná se tedy o žádný obchod se zvířaty. Placeny jsou pouze náklady na samotný transport a ty zpravidla hradí přijímající zoo.

Zoo Ostrava chová žirafy Rothschildovy od roku 1987. Současná skupina čítá 6 členů. Po odjezdu Manua zůstala v Ostravě pětičlenná skupina: tři dospělé samice (mezi nimi i matka Manua), jeden chovný samec (jeho otec) a nejmladší samička Radost, která se narodila 1. května 2012. Za celou dobu chovu se v Ostravě podařilo odchovat patnáct mláďat. V současné době probíhá výstavba Safari asijských kopytníků, do něhož je zahrnuta i úprava výběhu a vybudování nové vyhlídky na žirafy. Z tohoto důvodu jsou venkovní výběhy afrických kopytníků momentálně nepřístupné a návštěvníci uvidí zvířata pouze uvnitř Pavilonu afrických zvířat. Po dokončení dalšího rozsáhlého projektu se však lidé mohou těšit na nový pohled nejen na žirafy, jelikož přímo výběhem bude projíždět vyhlídkový vláček.

Nový přírůstek u kondorů havranovitých

Hejno kondorů havranovitých v ostravské zoologické zahradě má nového člena. Po několika letech se tamnímu páru podařilo přirozeně odchovat mládě. Návštěvníci zoo je mohou vidět ve voliéře společně s rodiči a dvěma staršími sourozenci. 

Kondoři havranovití jsou teplomilní ptáci, proto tráví zimu v chovatelském zázemí zoo. V tomto období u nich probíhá i hnízdní sezóna. Pokud je úspěšná, stěhují se ptáci do své letní voliéry v návštěvnické části už s odrostlejším mládětem. Letos poprvé zimovali ptáci v odchovně, předtím to bylo v původním pavilonu vodních ptáků (v současné době se přestavuje na Pavilon evoluce), kde ale nebývalo hnízdění, ani následná péče vždy úspěšné. Ptáci buď opustili snůšku, nebo se nestarali již o vylíhlá mláďata. Vzhledem k nespolehlivosti páru bylo vejce po snesení pro jistotu umístěno do inkubátoru a do hnízda vložen podkladek. Nicméně tentokrát probíhala inkubace bez problémů. Ihned po vylíhnutí proto bylo mládě podloženo pod rodiče a ti se okamžitě začali vzorně o potomka starat. Změna prostředí evidentně páru prospěla…

Kondory havranovité najdou návštěvníci v expozici malých šelem. Voliéru obývají společně s dalšími americkými druhy – čájou obojkovou (zástupce vrubozobých ptáků) a agutim středoamerickým (zástupcem hlodavců). Byť je mladý kondor už téměř stejně velký jako dospělí ptáci, je od nich ještě dobře rozeznatelný díky přetrvávajícímu porostu prachového peří.

Kondoři jsou převážně mrchožraví ptáci vyskytující se na obou amerických kontinentech. Ekologicky zde zastupují starosvětské supy. Dříve se spolu s nimi řadili do jednoho řádu dravci (Falconiformes), podle nejnovějších molekulárních výzkumů s nimi ale příbuzní nejsou a tvoří samostatný řád kondoři (Cathartiformes). Kondor havranovitý (Coragyps atratus) se vyskytuje od středu USA po střed Chile a Argentinu. Často létá a nocuje ve velkých hejnech. Má špatný čich a při hledání potravy se nechá vést jinými druhy mrchožravých zvířat. Zajímavý je vztah tohoto druhu s kondory krocanovitými, u kterých se naopak vyvinul vynikající čich, v ptačí říši neobvyklý. Kondoři havranovití proto sledují nejčastěji tohoto svého příbuzného, který je k mršině bezpečně dovede. Na mršinu se mnohdy slétne hejno i 200 ptáků. Kondor havranovitý ale také sám aktivně loví (nejčastěji hmyz a drobné obratlovce) a pojídá dokonce i plody rostlin. Hoduje i na odpadu z lidských sídlišť. Jako jediný z kondorů má neopeřené části na hlavě a krku tmavě zbarvené.

Šárka Kalousková, Zoo Ostrava

Foto: Pavel Vlček