toto je jedna z kní¾ek, které jsem našel pod stromeèkem, obsahuje úvahy o Bohu, Americe a mezinárodních vztazích od Madeleine Albrightové.
Autorka ji zaèala psát poté, co si pøipravila na toto téma pøednášku pro studenty v Yale a dostalo se jí kladného pøijetí. Uvìdomila si, jaké je to zajímavé, ale výbušné téma, a proto se obrátila s prosbou o pomoc na své èetné pøátele a známé. Tak se stalo, ¾e jí pøi práci pomáhali diplomaté, imámové i rabíni i èetní dokumentaristé. Nìkdejší pracovníci amerického ministerstva zahranièí jí radili, co zdùraznit a naopak, co radìji vùbec neøíkat. To je dùle¾ité vìdìt, proto¾e se tím vysvìtluje, proè v knize nenajdeme nic, co by osvìtlovalo, jaké tlaky zájmových prùmyslových skupin vedly ke konkrétním krokùm americké zahranièní politiky. Koneènou verzi upravil Richard Cohen, spisovatel a znamenitý redaktor, který prý umí najít správná slova k vyjádøení myšlenky. Pøedmluvu ke knize pak v únoru 2006 napsal bývalý prezident Wiliam J. Clinton.
Nìkdejší americká ministrynì zahranièních vìcí je, jak známo, dcerou èeskoslovenského diplomata, který po únorových událostech 1948 emigroval do USA. Dostalo se jí dobrého vychování a absolvovala presti¾ní americké školy. Bìhem své kariéry pùsobila v Národní bezpeènostní radì, byla velvyslankyní USA v OSN. Ministryní zahranièí se stala v letech 1997 a¾ 2001.
„Mocní a Všemohoucí je v urèitém smyslu výzva k vìtšímu porozumìní mezi Evropou a Spojenými státy, mezi politickou pravicí a levicí, mezi nábo¾enstvím a sekularismem a mezi lidmi odlišného vyznání“ píše sama v pøedmluvì.
Kniha se vyznaèuje neobyèejnou otevøeností o roli USA v mezinárodní politice, o postoji k nábo¾enství a etice. Pøiznává omyly a pøehmaty døívìjší, i katastrofální chyby souèasné Bushovy vlády. Zkoumá zásadní vliv nábo¾enství na to, jak Amerika vidí sama sebe, na pùsobení americké køes»anské pravice na americkou politiku. Hodnotí selhání Bushovy administrativy pøi reakci na 11. záøí, kritizuje nedomyšlený útok na Irák i to, ¾e neexistoval plán postupu po Husajnovì svr¾ení. Kniha odsuzuje odvolávání se na bo¾skou vùli pøi realizaci konkrétních postupù a odsuzuje lidi všech vyznání, kteøí vyu¾ívají nábo¾enský zápal k prohlubování rozporù a posilování svých mocenských pozic. Právì v druhé èásti knihy se na cca 150 stranách vyrovnává s poznáváním islámu, problémù Støedního východu, a s konfrontací s Al Kaidou. Ètenáø získává mo¾nost se podrobnì seznámit s fakty o Saudské Arábii a s politikou nìkterých arabských vládcù, v ní¾ se odrá¾í islám. Pozoruhodná je té¾ kapitola o problémech afrických zemí, o nich¾ má èeský ètenáø jen útr¾kovité znalosti vyplývající z drobných tiskových zpráv.
Madeleine Albrightová je díky soustavnému poznávání a vzdìlávání moudrá ¾ena. Píše, ¾e za svùj ¾ivot vidìla mnoho ú¾asných pøíkladù nezištností a sebeobìtování, které lidé podstoupili jeden pro druhého, ale také mnoho krutostí, které lidé udìlali jeden druhému.Východisko vidí v tom, aby lidé hledali to nejlepší v sobì i ve druhých. Jen tak lze udr¾et pøevahu nad teroristy, diktátory, tyrany a bigotními fanatiky a udr¾et svìt, kde moc a spravedlnost jsou vìrnými spoleèníky a kde všichni lidé ¾ijí dùstojnì a svobodnì.
Knihu o 238 stranách vydalo nakladatelství Práh. Je ètivá a zpùsobí potìšení ka¾dému, kdo se zajímá o mezinárodní politiku.