Milion hodin, nebo jinak řečeno 44 000 dnů či 120 let. Tolik času je nám geneticky vyměřeno pro život. Alespoň to vyplývá z výpočtů některých renomovaných vědců. Ale i kdyby to bylo méně, 110, 100 nebo jen 90 roků, pořád platí, že jen nepatrná část lidí dokáže tento potenciál využít

Tělesná výška postupně klesá rychlostí 1,5 milimetru ročně. Končetiny se ztenčují, trup rozšiřuje. Potřeba energie klesá. Zpomaluje se doba reakce. Snižuje se ostrost vidění. Zhoršuje se sluch, hlavně u vysokých tónů. Ne, neexistuje nejmenší důvod k panice, nemusíte volat sanitku. Je to jen stáří, které se u lidí přihlásí kolem padesátky, tedy žádná nemoc. Naštěstí. Protože kdyby stáří bylo nemocí, byli bychom uprostřed té největší epidemie v dějinách. Češi totiž stárnou rychleji než kterýkoli jiný evropský národ. Podle výpočtů OSN bude Česko v roce 2050 jednou z nejstarších zemí, protože věk 40 % obyvatel přesáhne 60 let. Ekonomové varují před zhroucením důchodového systému. Demografické křivky, grafy a tabulky ale málokdy patří k tématům, o kterých by se hovořilo jen tak, třeba v hospodě. Proto jen málo lidí slyší na výzvy analytiků, aby se na své stáří připojistili. Stejně tak lékaři upozorňují, že o tom, jak bude druhá polovina našeho života vypadat, do značné míry rozhodujeme sami. Můžeme ovlivnit, zda zemřeme v šedesáti v nemocniční posteli obklopené drahými přístroji, anebo v pětadevadesáti, relativně zdraví s pohorkami na nohou. Někdejší předseda

Nikdo by neměl umírat, dokud není opravdu starší než sto let.

Americké geriatrické společnosti Walter M. Bortz vidí cíl jasně: "Nikdo by neměl umírat, dokud není opravdu starší než sto let. Do té doby je každá smrt předčasná." Nikdy lidé neměli tolik informací o tom, co se s jejich tělem a myslí děje a nikdy neměli tolik možností, jak tyto informace využít. To, co moderní věda nabízí, ale nejsou žádné zázračné pilulky nebo operace. Je to vlastně jen potvrzení a propracování toho, co dávno tušíme. Kdo chce prožít dlouhý život a krátké umírání, nesmí kouřit a musí zdravě jíst a být psychicky i fyzicky aktivní. Vlastně je to jednoduché. Nikdy není pozdě. Ne všechna přísloví jsou moudrá. "Starého psa novým kouskům nenaučíš" patří zrovna mezi ta, která spíše než skutečnost reflektují stereotyp. I velmi starý člověk se může a musí učit. I velmi starý člověk může zlepšovat svou kondici.

Churchillův syndrom

Objeví-li se v novinách nebo v televizi zpráva o tom, že někdo oslavuje sté či ještě vyšší narozeniny, často oslavenec přiznává, že jeho životospráva nebyla vždy ideální. Babičky mívají slabost pro griotku, dědečkové zase každý den vykouří dvě tři cigarety.  Je třeba si uvědomit, že všechny rizikové faktory působí na člověka současně. Když ovlivníte jeden z nich, ještě se nemusí nic dít. Když je ten pán čilý, aktivní, má zájem o svět, pak si tu cigaretu může sem tam dát. Pokud se ale někdo nehýbe, přejídá se a navíc kouří jak fabrika, jeho šance dožít se vysokého věku se snižují na minimum. Jsou ale lidé, u kterých selhávají všechny teorie. Když se Winstona Churchilla ptali, jak si vysvětluje, že se při své příšerné životosprávě těší tak dobrému zdraví, odklepal tlustý doutník, na chvilku odložil sklenici whisky a suše odpověděl: "No sport." Jindy zase řekl: "Kdykoli mám nutkání si zacvičit, lehnu si a počkám, až to přejde." Tento britský premiér se přesto dožil devadesátky. Vědcům, kteří se zabývají stárnutím, tím zamotal hlavu. Museli se spokojit s tím, že jeho případ prostě označili za vzácný "Churchillův syndrom". Winstonů Churchillů není mnoho. Chtít napodobovat jejich životní styl znamená páchat pomalou sebevraždu. Ve vašem případě příroda výjimku pravděpodobně neudělá.

3x  DESET

10 rad pro ty, kteří se chtějí dožít sta a více let

1 Nenechte se doběhnout arteriosklerózou

Při cestě za vysokým věkem je arterioskleróza nepřítelem číslo jedna. Nekuřte, omezte (či lépe zcela z potravy vylučte) živočišné tuky a nepřejídejte se.

2 Nezakládejte si příliš na vlastní důstojnosti

Vaše šediny ať ctí jiní. Neříkejte si, "co by tomu řekli lidi, to už se snad pro mě nehodí". Chcete se přihlásit na kurs rokenrolu nebo stepu? Udělejte to.

3 Hlídejte si váhu, ale nepřehánějte to

Podle teoretických předpokladů by se měli nejdelšího věku dožívat ti, kteří omezili přísun kalorií až na hranici podvýživy. Tento předpoklad se podařilo potvrdit na laboratorních krysách. U lidí to ale nefunguje. Statistiky říkají, že nejdéle žijí ti, kteří mají váhu normální nebo mírnou (!) nadváhu. Obezita je faktorem, který život výrazně zkracuje.

4 Nezříkejte se sexu

Když vědci zkoumali skupinu lidí, kteří vypadali výrazně mladší, než byli, zjistili, že se u těchto osob nápadně často vyskytuje nadprůměrná sexuální aktivita. Stejně tak i mnozí století udávali, že sex je nebo alespoň byl důležitou součástí jejich života.

5 Plánovitě si budujte vztahy s lidmi

Často platí, že čím je člověk starší, tím se mu hůře navazují vztahy s okolím. Je třeba na to myslet už ve středním věku a vytvářet si síť kontaktů.

6 Nebuďte na nikom závislí

Soběstačnost je klíčové slovo, přemýšlíme-li o smysluplném stáří. Nenechejte nikoho za sebe rozhodovat, pokud to není nezbytně nutné. Buďte pokud možno ekonomicky nezávislí. Důvěřujte si. Pokud chce na vás někdo páchat dobro, je-li to jen trochu možné, utečte.

7 Nespěchejte do důchodu

Ukázalo se, že jen máloco prodlužuje život tak výrazně, jako to, když člověk udržuje do vysokého věku svou profesionální kariéru. Později může jít jen o práci na částečný úvazek či externí činnost. Překvapivě účinnou brzdou stárnutí je také dobrovolná práce pro komunitu.

8 Nenechte zahálet mozek

Možnosti lidského mozku jsou v některých ohledech téměř neomezené, a to i možnosti stárnoucího mozku. Více než kdekoli jinde ale platí, že co nepoužíváte, o to přijdete. Způsobů, jak mozek trénovat, je celá řada. Pište si deník, nikdy není pozdě začít se učit cizí jazyk nebo nový program na počítači.

9 Hýbejte se

Stáří vás sice dožene, ale dlouho před ním můžete utíkat. Začít se cvičením a sportováním není nikdy pozdě. I devadesátiletí obyvatelé domova důchodců dokázali zvýšit po osmitýdenním cvičení svou svalovou sílu o 180 %. Vědci vypočítali, že každá hodina cvičení přidává dvě až tři hodiny celkového života, u starších lidí je tento poměr ještě vyšší.

10 Zbytečně nereptejte

Optimismus a pozitivní naladění spojují téměř všechny lidi, kterým se podařilo "dobře" zestárnout. Nebojte se lidí o generaci či dvě mladších a netrapte se věcmi, které nemůžete změnit.

10 otázek a odpovědí o stáři a stárnutí

1 Proč vlastně stárneme?

Dnes dokážeme odpovědět na otázku, jak stárneme a jaké jsou molekulární, buněčné a genetické mechanismy stárnutí. Otázka, proč stárneme, má však také filozofický podtext. Má vůbec stárnutí smysl? Proč nežijeme neomezeně dlouho? Zde lidstvo odpověď stále hledá.

2 Stárnou ženy jinak než muži?

Ano. U člověka například vyhasnutí schopnosti rozmnožování nastává u žen mnohem dříve. Je také odlišné spektrum nemocí u mužů a žen a i příčiny smrti. Z pohledu sociologa je stáří doménou žen - u 80letých připadá na jednoho muže 2,7 žen.

3 Jak o délce života rozhoduje genetická výbava?

Je to velmi individuální. V zásadě ale platí, příroda potřebuje předchozí generaci jen proto, aby vznikla generace nová. Poté, co dojde k úspěšnému rozmnožení, je z hlediska přírody další přežívání organismu bezvýznamné.

4 Existuje něco jako gen dlouhověkosti?

Geny rozhodují o délce našeho života, ale nikoliv přímo. A rozhodně se nejedná o jeden jediný. Ovládají různé naše vlastnosti např. schopnost bojovat s infekcemi, výměnu látkovou, které významně ovlivňují stárnutí.

5 Dá se podle věku, kterého se dožili příbuzní, odhadovat, kolika let se dožijeme?

Do jisté míry ano, existují rodiny, kde se dlouhověkost vyskytuje častěji. Rozhodně však nelze z dožitého věku rodičů usoudit, jakého věku se dožijí děti - lze to vyjádřit pouze jako míru pravděpodobnosti (ta není příliš velká).

6 Mohou vitaminy zpomalit stárnutí?

Nedostatek vitaminů může proces stárnutí urychlit. Žádný vitamin ale stárnutí nezabrání. Protože však vitaminy optimalizují buněčný metabolismus a mohou chránit proti některým typům buněčného poškození, umožňují přiměřené dávky vitaminů využít našeho genetického potenciálu pro délku života.

7 Potřebují staří lidé více spát?

Právě naopak. U starších lidí se potřeba spánku mírně snižuje. Přesto paradoxně starší lidé tráví v posteli daleko více času než ve středním věku. S věkem dochází ke změnám spánku - spánek již není tak tvrdý, mění se také pravidelné střídání lehčích a hlubších fází spánku a zkracuje se doba snění.

8 Jak se pozná Alzheimerova choroba?

Jedním z prvních projevů jsou poruchy paměti a neschopnost se učit. Později se objevují potíže při řešení složitějších úloh. Bývá změna vyjadřování a řeči. Přidávají se poruchy prostorové a časové orientace. Pro členy rodiny jsou obtěžující změny osobnosti.

9 Jak se dá Alzheimerova choroba léčit?

Vyléčit ji neumíme a všechny léčebné strategie onemocnění pouze zpomalují a oddalují závažnější stadia nemoci.

10 Co způsobilo současné prodloužení života?

Především změna sociálních a hygienických podmínek. Významné jsou i úspěchy na poli medicíny, především zavedení antibiotik, léčba srdečně-cévních onemocnění, cukrovky. Zapomenout nelze ani na prevenci - například očkování.

10 mýtů o stáří

1 Staří lidé nemají zájem o sex

Není to pravda. Podle jedné studie je sexuálně aktivní polovina mužů mezi 72 a 75 roky.

2 Ve stáří se mění osobnost

Není to pravda. Pokud osobnost není narušena nemocí, je po celý život neměnná.

3 Ke stáří nevyhnutelně patří senilita

Není to pravda, s věkem se sice zhoršuje krátkodobá paměť, ostatní intelektuální schopnosti mohou zůstat (a u psychicky aktivních lidí také zůstávají) neporušené.

4 Stáří je ošklivé

Není to pravda. Jsou kultury, kde se stáří přiznávají značné estetické hodnoty.

5 Staří lidé jsou si velmi podobní

Není to pravda. Ve stáří se naopak rozdíly mezi lidmi zvětšují, některé vlastnosti se vyhraňují.

6 Staří lidé jsou nevýkonní

Není to pravda. Dokonce podle statistik mají zaměstnaní senioři menší počet dní, kdy jsou na neschopence, než mladší lidé.

7 Staří lidé jsou nesoběstační

Není to pravda. Jen pět procent lidí starších 65 let je odkázáno na profesionální péči jiného.

8 Ke stáří nevyhnutelně patří nemoci 

Není to pravda. Existují století lidé, kteří v životě nenavštívili lékaře.

9 Staří lidé jsou chudí

Není to pravda. Rozhodně existují slabší skupiny, u nás jsou to třeba matky-samoživitelky.

10 Stáří je moudré

Není to pravda. Stáří "patent na rozum" nevytváří. Pokud ale vyvážená osobnost dokáže ve stáří předávat své zkušenosti, bylo by hříchem jí nenaslouchat.

Dokážete to v jejich létech také?

Johann Wolfgang Goethe (1749 1832) dokončil Fausta, když mu bylo 83 let. Proslul také svou milostnou epizodou, kdy se ve svých 72 letech ucházel o sedmnáctiletou Ulriku von Levetzow.

Lékař Josef Švejcar (1897 až 1997) se pyšnil titulem "nejstarší pediatr na světě". Své stěžejní dílo Kojení dar nejcennější vydal v roce 1988, tedy když mu bylo 91 let.

Režisérka Leni Riefenstahlová (1902) letos při svých stých narozeninách představila svůj nový film, který vznikl během jejích nesčetných ponorů pod hladinu oceánu v letech 1967 - 2000.

Winston Churchill (1874 - 1965) se dožil téměř 91 let, ačkoli veškeré dobré rady lékařů ostentativně ignoroval. V politice se pohyboval až do roku 1955, tedy do svých 80 let.

Podle LN zpracovala MUDr. Blanka Malá