Moudrá matka pøíroda má pro nás nachystané bylinky, které nám pomohou „postavit se na nohy“. Staèí se kolem sebe jen porozhlédnout a sbírat. A nestojí nás to ani korunu.
Pampeliška
Hlavnì nesmíme zapomenout na smetanku lékaøskou neboli pampelišku. Ta by také nemìla chybìt na našem jarním talíøi. Širokolistý druh pampelišky se pìstuje hojnì ve Francii v domácích zahradách. Na zimu pøikrývají záhonky pampelišky mrvou a na jaøe z vyrostlých zlato¾lutých vybílených lístkù pøipravují jemný a chutný salát. Kromì øady vitaminù a stopových prvkù obsahují listy hoøèiny, které podporují trávení a pomáhají pøi za¾ívacích potí¾ích, dobøe pùsobí na èinnost jater. Na salát pro ètyøi osoby potøebujeme 20 mladých pampeliškových lístkù, které vypereme, osušíme, osolíme a promícháme se zálivkovou smìsí: 2 l¾íce olivového oleje, 2 l¾íce vinného octa, 5 tluèených zrnek pepøe. Vynikající jsou na menší kousky potrhané lístky zalité zakysanou smetanou nebo biokysem. Lístky pampelišky mù¾eme také smíchat s vaøenými brambory a namìkko vaøenými vejci. Ale i kdy¾ pampelišky rychle vy¾enou na kvìt, pøece jen nad nimi nemávneme rukou. Pìt a¾ šest èerstvì utr¾ených syrových stonkù (bez kvìtu) dennì mù¾e pomoci pøi chronickém zánìtu jater stejnì jako pøi cukrovce. Také lidé, kteøí se cítí stále unaveni, budou ji¾ po dvou týdnech pravidelného po¾ívání stonkù mile pøekvapeni výsledkem.
Š»ovík
Záhy zjara raší další vytrvalá listová zelenina, š»ovík obecný. Listy š»ovíku obsahují vitamin C, karoten a organické kyseliny. Pro ni¾ší kyselost je významný š»ovík zahradní, který má vyšší obsah vitaminù, nerostných látek, bílkovin a vlákniny. Oba druhy š»ovíku se snadno pìstují, dají se pøirychlovat. Pøipravují se z nich jarní polévky, omáèky, pøidávají se do špenátù a do salátù. Osvì¾ující š»ovíkový salát pøipravíme z èerstvì natrhaných nejmladších lístkù se zálivkou.
Mnozí jistì znáte léèivku andìliku lékaøskou, kterou najdeme u potokù a na stinných místech v podhùøí. Její koøen je velmi vyhledávaná droga. Nás však budou zajímat mladé listy, z nich¾ se na jaøe mù¾e pøipravit znamenitý salát, který obsahuje mnoho vitaminù. To ostatnì vìdìli u¾ Vikingové, kteøí se pøed jarními pirátskými výpravami doslova „nacpali“ listy andìliky.
Popenec
Ani popenec bøeè»anovitý není mnohým zcela neznámý. U nás je hojný v lesích, na lukách, stráních, objevuje se ale i v zahradách, kvete ji¾ od bøezna. Odedávna se ho u¾ívalo k léèbì kašle a souchotin, v èínské medicínì se pou¾ívá pøi chøipkách, ledvinových kamenech, revmatoidní artritidì, oparech a vøedech. Je to pøíjemnì vonící vytrvalá chloupkatá bylina s plazivým oddenkem a vstøícnými øapíkatými vejèitými èi srdèitými vroubkovanými listy. Kvìty jsou modøe fialové, nìkdy rù¾ové èi bílé. Obsahuje hlavnì hoøèinu glechomin, silice a tøíslovinu, seskviterpeny, flavonoidy, saponiny. Sice se od dubna, v dobì kvìtu, sbírá na» k sušení, teï na jaøe si natrháme mladé popencové listy, které pou¾ijeme jako zeleninu do polévky.
pìstuje hojnì ve Francii v domácích zahradách. Na zimu pøikrývají záhonky pampelišky mrvou a na jaøe z vyrostlých zlato¾lutých vybílených lístkù pøipravují jemný a chutný salát. Kromì øady vitaminù a stopových prvkù obsahují listy hoøèiny, které podporují trávení a pomáhají pøi za¾ívacích potí¾ích, dobøe pùsobí na èinnost jater. Na salát pro ètyøi osoby potøebujeme 20 mladých pampeliškových lístkù, které vypereme, osušíme, osolíme a promícháme se zálivkovou smìsí: 2 l¾íce olivového oleje, 2 l¾íce vinného octa, 5 tluèených zrnek pepøe. Vynikající jsou na menší kousky potrhané lístky zalité zakysanou smetanou nebo biokysem. Lístky pampelišky mù¾eme také smíchat s vaøenými brambory a namìkko vaøenými vejci. Ale i kdy¾ pampelišky rychle vy¾enou na kvìt, pøece jen nad nimi nemávneme rukou. Pìt a¾ šest èerstvì utr¾ených syrových stonkù (bez kvìtu) dennì mù¾e pomoci pøi chronickém zánìtu jater stejnì jako pøi cukrovce. Také lidé, kteøí se cítí stále unaveni, budou ji¾ po dvou týdnech pravidelného po¾ívání stonkù mile pøekvapeni výsledkem. 
obsahují vitamin C, karoten a organické kyseliny. Pro ni¾ší kyselost je významný š»ovík zahradní, který má vyšší obsah vitaminù, nerostných látek, bílkovin a vlákniny. Oba druhy š»ovíku se snadno pìstují, dají se pøirychlovat. Pøipravují se z nich jarní polévky, omáèky, pøidávají se do špenátù a do salátù. Osvì¾ující š»ovíkový salát pøipravíme z èerstvì natrhaných nejmladších lístkù se zálivkou. .jpg)
na lukách, stráních, objevuje se ale i v zahradách, kvete ji¾ od bøezna. Odedávna se ho u¾ívalo k léèbì kašle a souchotin, v èínské medicínì se pou¾ívá pøi chøipkách, ledvinových kamenech, revmatoidní artritidì, oparech a vøedech. Je to pøíjemnì vonící vytrvalá chloupkatá bylina s plazivým oddenkem a vstøícnými øapíkatými vejèitými èi srdèitými vroubkovanými listy. Kvìty jsou modøe fialové, nìkdy rù¾ové èi bílé. Obsahuje hlavnì hoøèinu glechomin, silice a tøíslovinu, seskviterpeny, flavonoidy, saponiny. Sice se od dubna, v dobì kvìtu, sbírá na» k sušení, teï na jaøe si natrháme mladé popencové listy, které pou¾ijeme jako zeleninu do polévky.