Základní pøíjem
Utopie nebo øešení?
Svùj nedávný èlánek Media bez servítkù jsem zakonèil slovy, ¾e kní¾ka nutí ètenáøe k zamyšlení nad souèasností i budoucností. Napsal jsem, ¾e smìr souèasného vývoje nedoká¾e pøedpovìdìt s velkou mírou pravdìpodobnosti nikdo. Patrnì ani ti, kdo¾ stojí v pozadí, na vrcholu moci a vrtí lidskou myslí. Poté, co jsem opìtnì narazil na zajímavý film Základní pøíjem, musím svá slova poopravit. Nabízí se v nìm promyšlené øešení nejen souèasné finanèní, hospodáøské i politické krize souèasného kapitalistického systému, ale zejména stoupající nezamìstnanosti. Nejde pøi tom ani o revoluci, ani o komunismus, ani o odstranìní soukromého vlastnictví.
Co je to ten základní pøíjem?
„Základní nepodmínìný pøíjem je oznaèení pro pravidelnou penì¾ní dávku vyplácenou ve stejné výši všem obèanùm státu. Jak název naznaèuje, vyplácení takové dávky by nebylo podmínìné nièím dalším, jde o dávku zcela nezávislou na pøíjmech, sociální situaci apod.“ (Wikipedia)
Myšlenka všeobecného základního pøíjmu sahá svými koøeny a¾ do poloviny devatenáctého století a je inspirována Charlesem Fourierem. Dnes však u¾ v sobì nemá nic utopického. O tomto neobvyklém pokusu o sociální spravedlnost ve spoleènosti se diskutuje v Severní Americe (na Aljašce se uplatòuje u¾ od r. 1999), v Brazílii, tam to mají dokonce ve vládním programu, v Jihoafrické republice, ale i v Evropì, zejména v SRN a Švýcarsku. U nás je základní pøíjem souèástí programu Pirátské strany, na Slovensku ji propaguje pøedseda SaS R. Sulík.
Základní myšlenka tkví v tom, ¾e máme ústavou zajištìna základní práva, která nám mají umo¾nit svobodnì ¾ít, vyjadøovat se, pracovat a vytváøet hodnoty. Základní právo ka¾dého z nás je dùstojnì ¾ít, mít kde bydlet, mít co jíst, mít mo¾nost se vzdìlávat, atd. Dalo by se to srovnat s dobou, kdy osvobodili otroky a ka¾dý dostal právo mít svou pùdu, aby byl sobìstaèný a mohl se u¾ivit. Dnes bychom také mìli mít nárok na svou pùdu, ale v podobì základního pøíjmu. A to nejen pro pracující støední vrstvu, která sice pracuje, ale zpravidla jen pro úèely ob¾ivy a základního zajištìní, ale také pro mladé, kteøí právì vstupují do ¾ivota, jsou plní ideálù a nápadù, jak a co kde vylepšit a zvelebit, a samozøejmì také pro starší obèany, kteøí spoleènosti pøinášejí zkušenosti a hodnoty zralých lidí.
V ekonomickém systému moderních spoleèností jsou pracovní místa jedním z nejvýznamnìjších nedostatkových zdrojù. Tím lze zdùvodnit po odpoètu základního pøíjmu progresivní zdanìní lidí pracujících ve prospìch tìch, kteøí pracovní místa nemají. Znamenalo by to získání pøíjmu pro mladé, chudé, rodiny s dìtmi, dùchodce a rapidní sní¾ení pøíjmu horní skupinì obyvatel, která akumuluje nejvìtší èást.
Tady vyvstává otázka, kdo by ještì pracoval, kdy¾ by nemusel. V SRN udìlali prùzkum, a zjistili, ¾e 80 % lidí by pracovalo i v pøípadì, ¾e by jim základní pøíjem zajistil existenci. Nìkteøí pøipustili, ¾e by nìjakou dobu volný èas vyu¾ívali jinak, ale pak by stejnì nastoupili do práce. Další èást respondentù odpovìdìla, ¾e by pracovala na èásteèný úvazek, jiní se vyjádøili, ¾e by pracovali jinde, v oboru, který by je tìšil, a byli tam prospìšnìjší. I mnozí z tìch (60%), co si ¾ivot bez práce nedovedou pøedstavit však dodali, ¾e ostatním nevìøí, ¾e by z pøíjemcù nikdo nepracoval, co¾ je smutná nedùvìra, která neodpovídá výsledkùm výzkumu.
V souèasné dobì mizí v ekonomicky vyspìlých státech pracovní místa a tento trend bude pokraèovat. Lidé po generace døeli, vymýšleli a usilovali, aby jednou pracovat nemuseli. Ta doba pøichází. Témìø na všech pracovištích za èlovìka pracují výkonné a sofistikované stroje, v øídicích slo¾kách poèítaèe, které neustále potøebu lidské práce sni¾ují. Stroje pracují levnìji, rychleji a efektivnìji. Lidé se sna¾í ostrými lokty vydobýt si své místo na slunci, získat ob¾ivu a uchovat si práci. Práce však bude stále ménì a její plody, namísto aby patøily lidem všem, si pøivlastòuje jen nepatrná hrstka boháèù.
Pak je tu další otázka, kde na základní pøíjem vzít peníze.
Mezi mo¾né zdroje patøí daò z pøíjmu, ale i ekologická daò, daò z pùdy, z energie, z pøidané hodnoty, daò za mezinárodní finanèní transakce èi ze ziskù státnì vlastnìných firem. Odpovìï je však trochu slo¾itìjší a netroufám si ji tady vysvìtlit. Zastánci teorie základního pøíjmu odpovìï znají a podrobnì ji vysvìtlují. Chcete-li ji znát i vy, nezbývá ne¾ si udìlat na sto minut èas a pustit si o tom film.
http://media.bloguje.cz/772701-zakladni-prijem.php - nebo
www.mustwatch.cz/film/zakladni-prijem/
Proto¾e vím, ¾e mnozí nechtìjí, nebo neumìjí vyslovovat své názory, a» u¾ kladné èi záporné otevøenì a písemnì, vybral jsem jich nìkolik na ukázku z jiných webù.
Anonym:
Toto je dost dobrééé! Chtìlo by to nìjakou politickou stranu zalo¾it a mít základní pøíjem jako hlavní myšlenku. Obèané by byli proti sobì, kdyby ji nevolili. A vzali bychom vítr z plachet i socanùm apod.
Trast:
...obavám se, ¾e bílej mu¾ ve své podstatì není reformovatelnej ( celá jeho historie je o jednom módu, který dneska cyklicky kumuluje, aby po potøebném masakru nabral opìt vítr do plachet), chce to prostì jinou zdegenerovanou opici, která by se na zadní stavìla v jiným pralese - naše pro¾itá stigmata zásadnì vyluèují podobný zpùsob existence, bohu¾el...)
Troll:
Ten film by bylo potøeba dostat do televize, nejlíp do hlavního vysílacího èasu a vyvolat všeobecnou diskusi. Kdo znáte nìkoho, kdo má vliv na tvorbu programu nejlíp v ÈT nebo i jinde, nech» se jej sna¾í s filmem seznámit. Rozesílání linku na všechny strany by mìlo být takovou samozøejmostí jako je dýchání.
Penzista:
Zdravím. Ti "vládnoucí" na vrcholku pyramidy Vás ovládají a zotroèují pouze skrze jimi implantovanou falešnou moc distribuovanou penì¾ními poukázkami bez reálné hodnoty, slou¾ící pouze k pøenosu ekonomického výsledku pracujících v reálném èase do kapes tìch na vrcholku pyramidy rùznými sofistikovanými finanèními instrumenty apod. Penì¾ní pøíjem bì¾ného pracujícího nelze zhodnotit v dlouhodobém horizontu na reálnou hodnotu penzijním pøipojištìním ani nièím jiným, proto¾e systém u¾ je od nich takto asi 100 let nastaven: inflace, rùzné opakující se malé a vìtší krize a¾ po hyperkrizi. Peníze jsou jeden z nejvìtších vynálezù lidstva zjednodušující mu ¾ivot, ale byl zneu¾it a zprofanován povýšením na bo¾stvo. Kdy¾ si toto lidi kolektivnì uvìdomí (a nic jiného jim nezbude) jejich "moc" se rozplyne jako pára nad hrncem a ani nebudou muset být násilnì odejiti. Zatím zmìny v¾dy probíhaly negováním starého systému a pøehnaným oèekáváním od nového. Nikam to nevedlo. Zmìna, která má být úspìšná, nemù¾e být dùsledkem Revoluce, ale Evoluce.
ZMÌÒ SVOJE MYŠLENÍ A ZMÌNÍŠ TÍM SVÌT!
Ivo Krieshofer