Chvála mu¾ù
Jestli¾e se mi podaøilo horko-tì¾ko vychválit nì¾né pohlaví – tedy ®eny s velkým „®“, je jasné, ¾e u mu¾ù to pùjde ještì horèeji-tì¾èeji! Chválit Mu¾e s velkým „M“ mou malièkostí by toti¾ mohlo být podezøelé hned z nìkolika dùvodù, co¾ radìji nebudu rozvádìt...
Ale vzdát to nehodlám, i kdy¾ tato chvála bude mo¾ná slabší obsahovì a rozhodnì bude i kratší rozsahem. V mé hlavì toti¾ bliká kontrolka, abych brzdil. Kde ale zaèít? Asi bude tøeba zaèít od Adama.
Nevím, zda se¾enu pøijatelný a volný obrázek Adama, a tak by mo¾ná bylo nejlépe nezaøadit sem ¾ádný a nechat naprostou volnost ètenáøské fantazii. A» tak èi tak, je jasné, ¾e ka¾dý si tohoto prvního mu¾e urèitì pøedstavuje jinak. A vsadím se, ¾e to platí jak pro ¾eny, tak i pro mu¾e.
I kdy¾ to asi nikdy nebude historicky dolo¾eno, za fakt se u¾ dávno pøijalo, ¾e prvním èlovìkem na naší planetì byl mu¾. A pøitom je to úplnì stejné dilema jako v pøípadì otázky, zda byla døíve slepice nebo vejce. S tím se prostì musíme smíøit, i kdy¾ chápu, ¾e zejména feministky to nesou tì¾ce. Dalším nesporným faktem je, ¾e hmotnost, postaru váha prùmìrného mu¾e, je vìtší ne¾ váha prùmìrné ¾eny a mo¾ná, ¾e tento fakt je jediný, který ¾enám nevadí...
Pravdìpodobnì toté¾ pak asi platí i co se týèe výšky postav. A tak je logické, ¾e u¾ od pravìku všechny tì¾ké a nebezpeèné práce pøipadly mu¾ùm a na ¾eny zbyly jen práce „lehèí“, jako je vaøení, rození a výchova dìtí, navíc samozøejmì pìknì v „teplouèku“ jeskynì. A trvalo to hezkých pár tisíciletí, ne¾ se našla „odvá¾ná“ nábo¾enství a „odvá¾ené“ spoleènosti, která a které tento úzus obrátila a obrátily naruby. Pravda – s tím rozením se jim to moc nepovedlo...
Samozøejmì je velkou chybou, ¾e pøi výbìru partnera mají bohu¾el oèi vìtšinou pøednost nejen pøed dalšími smysly, ale i pøed mozkem. Tak u¾ to na tom našem kulatém svìtì chodí a opìt se vsadím, ¾e to platí jak pro ¾eny, tak i pro mu¾e.
Ale vá¾nì. Pøiznejme si, ¾e to „ten nìkdo“ zaøídil nakonec jak¾-tak¾ pøijatelnì, i kdy¾ samozøejmì nikoliv zcela ideálnì. Kdy¾ pomineme opravdu sporadicky se vyskytující výjimky, mù¾eme mu¾e jistì chválit za to, ¾e na svá bedra vzali nejen fyzicky namáhavé práce, ale také i ty vrcholnì nebezpeèné a zodpovìdné, jako je válèení nebo vládnutí. I kdy¾ i na tìchto „parketách“ bychom našli èestné výjimky. Nic na tom nezmìní ani snahy rùzných in¾enýrù lidských duší zmìnit jakýmikoliv naøízeními ten propastný nepomìr mezi papaláši a papaláškami!
U¾ v prvním odstaveèku této chvály jsem tušil, ¾e to bude chvála plytká a hlavnì krátká, co¾ nezachrání ani známý slogan, ¾e mu¾e dìlíme na mù¾e a nemù¾e... A vida – u¾ je to tady! Kdyby se nìkomu chtìlo poèítat na øádcích tohoto textu, pak snadno zjistí, ¾e je to opravdu chvála jen polovièní. Má toti¾ pouze kolem tøí tisíc znakù a jen pìt stovek slov, a nezachránily to ani obrázky. Tak¾e se na závìr omlouvám a pokusím se to nìkdy v dalších chválách napravit!
Text: Vladimír Vondráèek
Ilustrace: FrK Kratochvíl a internet
