S touto otázkou se nejèastìji obracíme k hostùm, kteøí se zastavili jen tak na kus øeèi. Ovšem jen tehdy, pokud si nejsme jisti, ¾e v zimì dávají pøednost grogu. Šálek horkého vonného nápoje pomáhá pøeklenout rozpaky v úøedních èi obchodních jednáních, vytváøí pøíjemnou atmosféru, v ní¾ se dobøe povídá s pøáteli i známými.
V našich zemìpisných šíøkách vìtšinou dáváme pøednost kávì, mo¾ná proto, ¾e jsme se ještì nenauèili pít èaj. Místo èaje si k rannímu rohlíku vyrábíme jakýsi podivný odvar, kde sice èajovníkové lístky hrají urèitou roli, ale fajnšmekr by to èajem rozhodnì nenazval. Navíc ještì do hrnku pøidáváme buï cukr, nebo š»ávu, které spolehlivì znehodnotí i ten zbytek chuti èaje, který se nìjakou náhodou v hrneèku uchoval. Káva se pak nejèastìji v našich zemìpisných šíøkách vyskytuje v podobì turka po èesku, tedy l¾ièky mleté kávy zalité vroucí vodou.
Jak káva tak èaj patøí mezi oblíbené povzbuzující nápoje a mají ve skuteènosti mnoho podob. Pøedstava dobré kávy je, pøipus»me, velmi individuální. Její naplnìní zaèíná v obchodì pøi nákupu kávových zrnek. Reklama nás pochopitelnì ujiš»uje, ¾e právì ta èi ona káva je zaruèenì nejlepší. Znalec ví, ¾e pro chu» kávy je dùle¾itá jak jakost kávových zrnek, tak postup jejich pra¾ení a mletí. V otázce kvality kávových zrnek vede kupujícího písmenko za èíslem oznaèujícím státní normu.
Na svìtì se pìstují dva druhy kávovníku - cofea arabica a cofea robusta. Arabica je obecnì pova¾ována za lepší, aromatiètìjší a chu»ovì plnìjší druh, robusta pak za ménì hodnotnou kávu, která mù¾e mít urèitou nepøíjemnì døevitou pøíchu». Naleznete-li na sáèku své oblíbené kávy za èíslem státní normy kvality písmenko »a«, pak vìzte, ¾e máte co do èinìní se zrnky cofea arabica té nejvyšší kvality. Písmenko »b« vás upozoròuje, ¾e máte v rukou arabiku, ale nikoli u¾ nejvyšší kvalitu. Písmenko »c« vám oznamuje, ¾e jde o smìs arabiky a robusty, s vìtším podílem prvního druhu. A nakonec »d« - pomìr obou druhù je obrácený, a podle pøedstav odborníkù jde o nejménì hodnotnou smìs. Ovšem je tu ještì jeden háèek. Ona ètyøi písmenka (víc jich abeceda kvality kávy nenabízí) vypovídají o kvalitì vstupní suroviny pøed procesem pra¾ení. Vhodným pra¾ením mù¾e být z ménì hodnotného »céèka« vytvoøena smìs pozoruhodnì lahodná, proto¾e dobøe upra¾ená robusta má jemnou kakaovou pøíchu». A naopak nevhodné pra¾ení udìlá z »áèka« trpkou nechutnou smìs. Nabídka na trhu je ovšem taková, ¾e ka¾dý jistì najde svùj oblíbený druh.
Èasy, kdy byla káva podezírána z neblahých úèinkù na zdraví, jsou naštìstí pryè. Škodlivá mù¾e být jen pøehnaná spotøeba kávy, tedy pití více ne¾ pìti šálkù dennì (máme na mysli šálky normované, tedy pøipravené ze 7 g mleté zrnkové kávy). Káva sice nakrátko zvedne hladinu cholesterolu v krvi, ale celkovì spíše srdci a cévám prospívá. Doplnìna sodovkou dokonce pomáhá naladit optimální odvodnìní organismu. Hlavní povzbuzující drogou v kávì je alkaloid kofein, který povzbuzuje nervovou soustavu.
Zpùsobù pøípravy kávy je nespoèet. Poèínaje naším obligátním turkem, tedy spaøením jemnì mleté kávy vroucí vodou. Aby byl takový turek po èesku chutný, musí být káva jemnì mletá a voda by mìla teprve zaèít vøít. Optimální teplota vody je 98 o C. Rozpustná káva se pøipravuje ještì jednodušeji, ale bývá silnìjší a má tedy i více kofeinu. Oblibu získává i káva pøekapávaná, na ni¾ se melou zrnka hrubìji a déle se louhuje extrakt. Výhodou rozpustné kávy i kávy pøekapávané èi pressa je, ¾e nedrá¾dí tolik ¾aludek. Cukr v kávì sni¾uje její chu»ové vlastnosti, ale nesni¾uje mno¾ství kofeinu, jak se nìkde traduje.
Pravá turecká káva se pøipravuje ve speciální nádobì s úzkým hrdlem a dlouhou rukojetí - d¾ezvì, a to v horkém písku. Ten vám nahradí i sporák. Pravý turek se pøipravuje tak, ¾e se nechá kostka cukru rozpustit v d¾ezvì na karamel, pak se zalije vodou a pøidá se mletá káva. Zahøívá se do bodu varu, nechá se tøikrát pøejít varem a pøelije do šálkù. Stále oblíbenìjší kapuèíno je vlastnì presso s mlékem, okoøenìné špetkou skoøice. Kávu lze dochucovat alkoholickými nápoji nebo smetanou, šlehaèkou, zmrzlinou, kakaem, èokoládou... mo¾ností je nespoèet.
Také nabídka èajù je na našem trhu impozantní. Zmiòme se tedy jen o základních druzích, a to èaji zeleném a èerném. Rozdíl je v tom, ¾e v zeleném èaji neprošly èajové lístky procesem fermentace, zatímco v èerném ano. Za nejménì kvalitní bývají pova¾ovány porcované èaje, urèené pro rychlou pøípravu tohoto nápoje. Pravý èaj jsou celé lístky, které se pøed pøípravou lehce zahøejí, aby se uvolnily tìkavé silice. Pak se pøelijí vroucí vodou. Voda se nesmí dlouho vaøit. Vlastnosti nápoje jsou jednoznaènì urèovány nejen kvalitou, ale také délkou vyluhování. Pokud chceme pít èaj jako povzbuzující nápoj, necháme ho louhovat jen tøi minuty. Èajové lístky obsahují tøi druhy alkaloidù - kofein, tein a tanin. V prvních tøech minutách se louhují do nápoje pøedevším kofein a tein, potom se zaèíná uvolòovat tanin, který dodává èaji hoøkou chu» a pùsobí uklidòujícím zpùsobem na nervovou soustavu. Èaj je pro naše zdraví nápojem vpravdì zázraèným a jeho úèinky si zaslou¾í podrobnìjší popis ve zvláštním èlánku.