Pìt extrémních sportù, které jsou v Èesku zatím v plenkách
Extrémních sportù existuje celá øada. Nìkteré z nich se pøitom staly mezi širokou veøejností natolik populárními, ¾e byly zaøazeny i na olympijské hry. Po celém svìtì však existují i ménì známé disciplíny, je¾ jsou nìjakým zpùsobem extrémní, èasto pøitom vycházejí z jiného, v našich podmínkách více tradièního sportu. V následujících tipech pøedstavujeme 5 extrémních sportù, které se v jiných koutech svìta tìší znaèné oblibì, zatímco v Èesku si svoji pevnou základnu teprve pomalu budují.
Wingsuit-flying
Vzrùstající popularitì se ve svìtì tìší wingsuit flying, který je jednou z odno¾í parašutismu. Hlavní doménou tohoto extrémního sportu je speciální okøídlená kombinéza, která po výskoku z letadla umo¾ní èlovìku doslova létat. Wingsuit flying se v jádru dìlí na dvì základní disciplíny. V první se mìøí rychlost, èas, èi uletìná vzdálenost, druhá disciplína je pak umìlecká, kdy se hodnotí pøedem vylosované akrobatické prvky, kreativita èi technické provedení podobnì jako napø. u letecké akrobacie. Wingsuit fying, by» se mù¾e zdát na první pohled nebezpeèný, je paradoxnì jedním z nejbezpeènìjších extrémních sportù. Èlovìk toti¾ pøedtím, ne¾ wingsuit vyzkouší, musí absolvovat tandemový seskok, kurz AFF, alespoò 200 seskokù s padákem a také speciální pøeškolení na wingsuit. A¾ po nabrání potøebných zkušeností pak mohou sportovci dosahovat opravdu extrémních rychlostí. V tomto ohledu zatím dr¾í svìtový rekord Amerièan Joe Ridler, který v roce 2016 dosáhl v obleku horizontální rychlosti necelých 375 km/h pøi pádové rychlosti jen 40 km/h (bì¾ný parašutista padá vertikálnì 200-300 km/h). V tuzemsku existuje pomìrnì úzká komunita tohoto sportu, která èítá okolo 30 lidí. Èesko však zároveò letos hostilo druhé oficiální mistrovství svìta v tomto sportu. „Konalo se od 26. srpna do 2. záøí na letišti v Prostìjovì, které je nejvìtší sportovní parašutistické letištì v ÈR a zároveò jediné, které uspoøádalo ji¾ jedno mistrovství svìta. Na startu byla necelá stovka úèastníkù ze 22 zemí. Mistrovství se úèastnili i dva èeští zástupci, z nich¾ jedním je prostìjovský vítìz èervencového historicky prvního mistrovství Èeské republiky v této soutì¾i Pavel Mrázik“ uvedl Martin Dlouhý ze spoleènosti JUMP-TANDEM, která akci organizuje.
Xpogo
Základem sportu zvaného Xpogo nebo té¾ Extreme Pogo je odpru¾ená skákací tyè. Tu si v roce 1920 ještì s ocelovou pru¾inou nechali patentovat nìmeètí vynálezci Hans Pohlig a Ernst Gottschall (název Pogo je zkratkou odvozenou z poèáteèních písmen jejich pøíjmení). Historie této disciplíny se zaèíná psát koncem 90. let v americkém Utahu, kde jistý Dave Armstrong vytvoøil stránku Xpogo.com (existuje dodnes), je¾ slou¾ila ke sdílení videí se skákací tyèí. Od té doby šel vývoj tohoto náèiní raketovì kupøedu, díky pou¾ívání lepších materiálu je tak mo¾né s tyèí vykonávat i znaènì akrobatické triky. V souèasnosti je z Xpoga u¾ celosvìtový fenomén, na nìj¾ je mo¾né narazit i v tuzemsku. I na našem trhu toti¾ existuje nìkolik firem, které speciální skákací tyèe nabízejí. Po celém svìtì zároveò pùsobí øada profesionálù, kteøí se úèastní i pravidelného mistrovství svìta s názvem Pogopalooza. Soutì¾í se zde ve tøech hlavních disciplínách. Zatímco dvì se zamìøují pøedevším na triky a hodnotí se u nich technické provedení, v disciplínì „high jump“ u¾ se jednoduše soutì¾í o to, kdo s pomocí tyèe pøekoná la»ku v urèité výšce.
Flyboarding
Jedním z nejmladších vodních sportù je flyboarding. Jak u¾ jeho název napovídá, úèastníci pøi nìm doslova létají. Umo¾òují jim to speciální trysky pøipevnìné k nohám, do nich¾ skrze hadici proudí voda z klasického vodního skútru. Flyboardisté tak díky této technologii mohou vykonávat rùzné akrobatické triky. Duchovním otcem flyboardu je Francouz Franky Zapata, který tento sport vymyslel v roce 2011. Pod jeho záštitou se také konají pravidelné svìtové šampionáty v této disciplínì, úèastníci pøitom pøedvádìjí triky z øad rotací, spinù, rùzných stylù potápìní èi všemo¾ných kombinací salt a rotací kolem své osy. Sedmièlenná porota pak hodnotí pestrost, technické provedení èi výraz sportovce. Poslední akce tohoto druhu zatím probìhla loni ve Francii. Flyboard se však pomalu dostává i do tuzemského povìdomí, je mo¾né si ho vyzkoušet napøíklad v Praze. Podle expertù tento zpùsob létání nad vodou není pøíliš technicky nároèný, základem podle nich je mít zpevnìná stehna a mírnì balancovat v kotnících. Výhodou zároveò je, ¾e èlovìk nemusí mít zkušenosti z jiných sportù.
Street luge
Jízda na saních ledovým korytem se ji¾ dlouhou dobu øadí mezi tradièní sporty, které lze vidìt i na olympiádì. Letní varianta tohoto odvìtví se nazývá street luge (v pøekladu poulièní sanì) a u jejího zrodu stáli v 70. letech minulého století kalifornští skateboardisté, kteøí se vy¾ívali v jízdì z kopce. Proto¾e však chtìli dosahovat co nejvyšší rychlosti, rozhodli se pøevýšení pøekonat vle¾e. Závodníci ve street luge pou¾ívají speciální desku, která svou konstrukcí kombinuje sáòky a skateboard. Dosahují pøitom závratných rychlostí a¾ okolo 160 km/h. Svìtový rekord v tomto ohledu dr¾í Amerièan Mike McIntyre, jen¾ na street luge boardu dosáhl rychlosti 164,1 km/h. ®e je tento sport opravdu extrémní, ukazuje i skuteènost, ¾e na rozdíl od zimních sánìk vyjí¾dìjí závodníci na tra» spoleènì. Sportovcù v tomto odvìtví je po celém svìtì okolo 1 200, jednou za rok pøitom zavítají i do Èeska, konkrétnì na horu Kozákov v Èeském ráji, kde dosahují rychlostí okolo 105 km/h.
Speed riding
Freeridové ly¾ování se dá samo o sobì pova¾ovat za extrémní sport, jen¾ se mezi èeskými ly¾aøi tìší pomìrnì znaèné oblibì. Nìkterým freeriderùm však jízda v neprobádaném terénu neposkytovala dostatek adrenalinu, rozhodli se ji proto zkombinovat s parašutismem. Speed riding je tedy smìsicí freeridového ly¾ování a parašutismu, samotný padák pøitom slou¾í ly¾aøùm pøedevším jako pomoc pøi pøekonávání velkých skokù a zároveò jim umo¾òuje nabrat rychlost, které by v hlubokém snìhu nikdy nedosáhli. Vzhledem k tomu, ¾e speed riding je jedním z nejménì bezpeèných sportù, doporuèují odborníci nejprve dùkladný trénink. Ten spoèívá v prvé øadì v absolvování kurzu freeridového ly¾ování, více ne¾ vhod pøijdou rovnì¾ zkušenosti s ovládáním padáku, je¾ umo¾ní èlovìku korigovat výšku, a tedy hladce pøistát na snìhové pokrývce. V Èesku zatím podobnì komplexní kurzy, u¾ kvùli pøírodním podmínkám, neexistují, zájemci o dùkladný trénink speed ridingu tak mohou zamíøit napøíklad do Francie, kde se této problematice speciálnì vìnují nìkteré spoleènosti.